10.kapitola

145 5 0
                                    

Pohled Draca:

Po tom co jsem dojedl svou porci večeře jsem se podíval k Nebelvírskému stolu.
Hermiona tam už nebyla šla asi už do pokoje. V tu chvíli jsem si uvědomil že bych už měl asi taky jít. Vstal jsem od stolu a vydal jsem se do sklepení.

Přišel jsem do pokoje a začal jsi oblékat bílou košili a sako. Tak jak to mají Malfoyovi ve zvyku.
No po tom co jsem se oblékl, jsem si nasadil masku a vydal se do komnaty nejvyšší potřeby.

Přišel jsem ke zdi ve které se hned objevily dveře. Zavřel jsem oči a myslel jsem na místnost ,která by byla pro dnešní večer vhodná.
V místnosti byl konferenční stolek, pohovka a naproti dvě křesla. Pak tady byl krb a u toho další pohovka.
Bylo zde i velké okno, z kterého když se kouzelník podíval tak šlo vidět na školní dvůr. Nad dvorem zářil krásný měsíc a šlo vidět spousta hvězd. Vedle toho okna byl balkón. Dveře byly z mahagonu a byly zabezpečeny obličejovým kouzlem. Tohle kouzlo zabezpečilo dveře tak aby jsem mohla vstoupit jen Hermiona ,kterou to poznalo podle obličeje takže nikdo jiný tady neměl přístup. Odkoukal jsem ho od otce, když zabezpečoval místnost kde měl pán zla se všemi smrtijedama poradu.  No alespoň na něco byl otec dobrý.

Za chvíli se otevřely dveře a vešla Hermiona. Přešel jsem k ní a slušně jí pozdravil. ,,Ahoj Hermiono." ,,Ahoj neznámý." odpověděla mi a mě celkem zamrzelo že jí furt nemůžu říct mé jméno. ,,Tak co budeme dělat?" zeptala se mě a tím mě vytrhla z přemýšlení. ,,No co kdyby jsme se šli posadit?" ,,Tak dobře". Přešli jsme k sedačce u Krbu a posadili se. ,,Proč máš tu masku?" ,,No aby jsi neviděla kdo jsem ,protože jinak kdyby jsi věděla kdo jsem tak by si odešla a už by si mi ani neodepsala a proklínala by si mě." odpověděl jsem jí a podíval se na ní, vypadala zvláštně.  V obličeji měla výraz jak kdyby nad něčím uvažovala ,ale pak řekla,,neodešla ,odepsala a pořád bych tě brala stejně. Sundej si tu masku." ,,Hermiono na to musíš přijít sama kdo jsem" ,,chci aby jsi mi to řekl" ,,neřeknu ti kdo jsem ,ale zahrajeme si hru. Já ti řeknu pár nápověd ,které by ti pomohly rozluštit kdo jsem. " ,,Dobře tak povídej." ,,Tak jsem čistokrevný. Poslouchej mě jak mluvím mohla by si to vědět podle hlasu. Můj otec je špatný. Nazvala jsi mě fretkou. Víc ti neřeknu podle mě jsem ti řekl toho až moc na to aby si věděla kdo jsem. Teď už to je na tobě." řekl jsem jí a pak jsem zavolal naší rodinnou skřítku a ta nám donesla jídlo v podobě chipsů, tyčinek a ovoce.

Povídali jsme si dlouho do noci ,ale na to téma o ,kterém jsme se bavili předtím jsme tu noc na to už nenarazili. Po tom co jsme si dopovídali jsme šli oba dva do svých kolejí.

Když jsem došel do mojí ložnice tak jsem zamířil do koupelny kde jsem se okoupal a šel si lehnout. Ale ještě předtím jsem napsal Hermioně.

,,Ahoj díky za dnešní večer bylo to super, zopakujeme si to někdy prosím?" za nedlouho mi přišla odpověď. ,,Ahoj jo určitě si to někdy zopakujeme a já ti taky moc děkuju. Mám odpověď na tu tvojí hádanku.". tak jsem jí odepsal ,,nemusíš děkovat jsem rád že se ti to líbilo. A tak mi řekni tu odpoveď."hned mi odepsala ,,poznala jsem tě podle očí. Vím kdo jsi. Jsi Draco Malfoy. Nevadí mi to ,ale proč jsi se ke mě choval tak hnusně od 1.ročníku?" přečetl jsem si to a srdce se mi zastavilo ,,Poznala si mě. A choval jsem se tak kvůli otci. Vychovával mě tak a já neuměl poznat co je správné a tak jsem se choval tak jak jsem se choval. Moc mě to mrzí Hermiono." ,,Aha no. Kašli na to ,ale před ostatními se budeme chovat jakože se nic z tohohle nestalo ano?" ,,Ano, bude to tak lepší." ,, Draco už je dost pozdě půjdeme spát. Dobrou noc." ,,Ano jdeme dobrou noc" Po té co jsem si s ní dopsal jsem odložil pergamen a brk. Ale než jsem usnul tak jsem přemýšlel nad tím jak se stalo to, že jsem se zamiloval do holky s medlovským původem. To přemýšlení mě natolik zmohlo až jsem z toho usnul

Tak takhle dopadlo moje první setkání s Hermionou.

Nenávist? || DramioneKde žijí příběhy. Začni objevovat