Nenávist? || Dramione

14. Kapitola

Pohled Draca: 

Ráno jsem vstal s úsměvem na tváři což se jen tak nestává v mém případě. Jako vždycky jsem si šel udělat svojí hygienu v koupelně a vyšel jsem na snídani. Došel jsem do Velké místnosti a už jsem viděl Hermionu jak sedí u svojí koleje. Jak vždy s Potterem a tím debílkem Weaslem. Nevím proč, ale docela mě štve to jak se baví s Hermionou. Asi začínám žárlit. V tu chvíli jsem zatřepal hlavou. ,,Draco co blázníš. Nemůžeš mít city a už vůbec nějaký vztah. Otec by na tebe použil Cruccio kdyby to zjistil." řekl jsem si v hlavě. Po vyměnění menší konverzace s mým svědomím jsem došel ke stolu mojí koleje a sedl jsem si na své místo a naložil jsem si snídani na svůj talíř. Potom co došli všichni do Velké Síně na snídani začaly jako vždycky lítat rodinné sovy s dopisy a různými věcmi, které posílají rodiče. Nevěnoval jsem tomu nějakou pozornost, jelikož mi moc dopisů z domu nechodí. Jen tak jsem se letmo podíval a z ničeho nic jsem si všiml naší rodinné sovy, která přiletávala spolu ještě s pár sovami. ,,Něco se děje" řekl jsem si pro sebe v hlavě. Ihned jak naše sova přiletěla a shodila mi dopis jsem si všiml otcového písma. Strčil jsem si teda dopis do kapsy a dojedl svou snídani.

 Po tom co jsem dojedl svojí snídani jsem se zvednul od stolu a šel do svojí koleje. Zašel jsem do své ložnice a vytáhl z kapsy dopis. Otevřel jsem ho tedy a četl. ,, Ahoj Draco. Zítra ve 12hodin u nás doma. Otec." Potom co jsem dočetl dopis jsem si lehl a přemýšlel nad tím co asi musí chtít tak důležitého, že mi to nemůže napsat do toho dopisu. Dneska je sobota takže ve 3 je famfrpálový zápas s Nebelvírem. Už se těším jak Potterovi a té jeho bandě nakopeme zadek. Bylo něco kolem 11 hodiny a nikdo v pokoji nebyl tak jsem si z pod matrace vyndal knížku. Ano knížku. Já Draco Malfoy si čtu. Ale jen když nikdo není poblíž. 

Takhle jsem si četl do 13:20. Zavřel jsem knížku a pečlivě zase schoval aby nikdo nezjistil, že jí vůbec mám. Přešel jsem ke skříni kde jsem měl Zmijozelský dres chytače. Oblékl jsem si ho a šel si do stolku pro gel na vlasy. V tom jsem si všimnul kouzelného pergamenu v šuplíku. Jak to že mi Hermiona ještě dneska nenapsala? Stalo se snad něco nebo co se děje? S těmahle myšlenkami jsem si došel do koupelny nagelovat ty svoje blonďaté vlasy aby mi v letu nezacláněly v rozhledu. Sotva jsem přišel z koupelny jsem se usmál. Pergamen totiž zářil. Rychle jsem přešel k šuplíku a vytáhl pergamen. Podíval jsem se a četl zprávu od Hermiony. ,,Ahoj Draco omlouvám se, že jsem nenapsala dřív, ale byly jsme s Ginny v Prasinkách na máslovém ležáku. Vím že máte dneska ve 3 zápas tak jsem ti chtěla popřát štěstí. Budu na tribuně ti fandit. Pac a pusu Hermiona." Potom co jsem si to přečetl jsem se pro sebe usmál a řekl si že se kvůli ní budu snažit. Vzal jsem si teda všechny věci  šel jsem na poradu a pro koště.

Po poradě jsem si šel pro koště a připravit se k hřišti. Procházel jsem kolem tribuny a tam už seděla Hermiona a s úsměvem pozorovala všechno kolem sebe. Sotva si mě všimla hned se usmála. Došel jsem tedy do dřevěné budky a čekal až to všechno začne. Za nedlouho se rozezní zvon a my už víme, že máme jít na hřiště. Seřadili jsme se na hřiště tak jak máme být. Chvilku jsme tam jen tak poletovali ve vzduchu a potom přišla profesorka Hoochová a říkala nám jako vždy, že očekává hru podle pravidel a ty její kecy. Potom pískla na svojí píšťalku a tím nám odstartovala hru. 

Zápas trvá už asi 30 minut a ani já ani Potter jsme ještě nezahlédli zlatonku. Kde ten malý lítací balónek je? V tom jsem zahlédl něco kolem mě se mihnout. Kouknu se tím směrem a uvidím......ZLATONKA!!!!!! Ihned se pustím za ní. Potter si mě všimnul a hned letěl zamnou. Chvíli jsme se tam strkali a předháněli. Potom se zlatonka z ničeho nic obrátila a letěla pryč. Potter jí ztratil tím manévrem z dohledu a tak jsem toho využil. Zlatonka letěla doprava a tak jsem si řekl, že jí nadletím a budu doufat, že to vyjde. Zahnul jsem doleva a letěl přes půlku hřiště. Byl jsem skoro u Hermiony a najednou se zjevila Zlatonka a já ji rychlým pohybem ruky chytnul do prstů. Hlasatel Lee Jordan vyhlásil, že jsem chytil zlatonku a tím získává Zmijozel 100 bodů a hlavně vyhrává dnešní zápas. Ihned se všichni kolem mě z mého týmu slétli a děkovali za hru. 

Po zápase jsme měli oslavu vítězství. Myslím že vám nemusím říkat o čem taková oslava je. Po oslavě jsme šli do Velké Síně na večeři. Po večeři jsme šli do svých ložnic. Vzal jsem si pergamen a napsal Hermioně, že se sejdeme večer v 10 na Astronomické věži. Odepsala, že ano a tak jsem se šel připravit. Bylo kolem 9hodiny večer tak jsem si řekla, že si dám vanu. Napustil jsem si teda vanu a lehl jsem si do vody a začal relaxovat. Asi po půl hodině jsem vylezl z vany a začal jsem se připravovat. Jak jsem byl připravený tak jsem vyšel z pokoje. Nikdo se neptal kam jdu, protože už u mě na to byli zvyklí, za čož jsem byl rád. Šel jsem teda na Astronomickou věž za Hermionou s tím že jí oznámím, že zítra odjíždím a nevím kdy se vrátím. 

Došel jsem na Astronomickou věž a asi 5 minut jsem čekal než příjde Hermiona. Hned jak přišla jsem jí pozdravil. ,,Ahoj Hermiono. Chci ti něco říct" ,,Ahoj Draco. Povídej co mi chceš říct"řekla Hermiona. Nadechl jsem se a hned to na ní vychrlil. ,, Otec mi napsal, že mám zítra přijet a nenapsal ani důvod a ani kdy se vrátím zpět. " Hermiona se na chvíli zarazila a pak řekla ,,Aha tak....tak... tak dobře. Hlavně na sebe dej pozor." Potom jsme i povídali dál o věcech co jsme si chtěli říct.

Po asi hodině a půl jsme si řekli, že půjdeme do svých ložnic. Jako vždycky jsme šli po jednom, aby nás někdo nepřistihl ne tak spolu. První teda šla Hermiona, protože holky mají přednost. Po asi 15minutách jsem uznal, že by to už nemuselo být hrozba jsem vyšel jsem i já. Došel jsem do pokoje a šel se okoupat. Když jsem vyšel tak jsem si zalezl do postele a Hermioně jsem napsal dobrou noc a šli jsme spát. 

"Slavnostně přísahám, že jsem připravena ke každé špatnosti" Ahojte lidičky tak tady máme další kapitolu. Děkuji za jakoukoliv vaší podporu. Všechno mě posouvá dál a za jakýkoliv ohlas jsem hodně ráda. Doufám, že se vám bude tato kapitola líbit a můžete i hlasovat. Děkuji moc, že čtete můj příběh a pro dnešek "Neplecha ukončena".