Bestie

-2-

Písek z pláže se táhl už od silnice. Procházela jsem kolem kmenů stromů, které lemovaly silnici. Byla jsem moc ráda, že jsem se rozhodla jít pěšky a nejet na kole. Neměla bych ho tady, kde uvázat. Už holá představa, že uvážu kolo u silnice za pár hodin se vrátím a bude pryč mě trochu děsila. Potom bych to měla všude daleko. Sama pro sebe se usměju.

Vyšla jsem z malého hájku a uviděla třpytící se hladinu za pozdního západu slunce. Moře bylo klidné. Žádné velké vlny, příliv ani odliv. Sundala jsem si tenisky a nechala nohy brouzdat v písku. Tenisky jsem nesla v ruce. Z dálky jsem viděla skupinku lidí. Seděli na zemi a já už z dálky viděla Tianinou blond barvu. Už na mě mávala a ukazovala ať přijdu blíž. No, co jiné mi zbývalo.

Pořád jsem měla zvláštní pocit. Radši bych zůstala doma. Uvařila pro sebe a rodiče večery, napustila si vanu, potom zůstat ležet v posteli a koukat na seriál. Ideální večer. Kdybych měla popcorn bylo by to dokonalé. Ale Tianiny štěněčí oči jsou štěněčí oči.

V písku sedělo asi deset lidí. On tam seděl taky a kecal s nějakou zrzkou. Lukas. Zase vypadal dobře. Sakra! Asi mi ukápla slina. Tia si asi všimla, že se na něj budu koukat ještě dlouho, tak si pro mě došla.

,,Aby ti neukápla slina. Dej si pozor," řekla se smíchem. Já jsem se pitomě zašklebila. Popadla mě za ruku a táhla mě na místo, kde předtím seděla. Její bratr Neal seděl vedle. Žádný extra krasavec to nebyl, ale byla s ním sranda. Vysoký, trochu pohublý, se šedýma očima. Ty měl stejné jako Tia.

,,Čau kočko," pozdravil a poklepal na místo vedle sebe. Nezaváhala jsem a sedla si.

,,Ahoj Neale," oplatila jsem mu pozdrav. Seděla jsem mezi sourozenci Willsonovými. Připadala jsem si v bezpečí. Trochu. Teda, až na Neala. Byla s ním sranda, to ano. Vždycky jsem ale měla pocit, že se po mě nějak divně kouká. Myslela jsem si, že se mu líbím, ale racionální část mého mozku mi napovídala, že já se nemůžu líbit nikomu. Tolik k mému sebevědomí.

,,Zatím je nás tady málo," šeptala vedle mě Tia. ,,Má nás být plus mínus kolem dvaceti. Teda, když přijdou všichni," řekla a rozhlédla se kolem sebe. Myslím, že se snažila odchytit lidi, hned, co vyšli ze stromového hájku. Asi jsem nebyla jediná, na kterou mávala, ať jdou sem.

Hned, jak tahle novinka dorazila do mého mozku z lesa vystoupila nějaký kluk s holkou. A blond mávačka vedle mě se dala hned ho zběsilého mávaní a gestikulování. Rozesmála jsem a Tia mě zpražila pohledem. Hned jsem zmlkla a podívala se jinam.

Pohled mi padl na Lukase. Už jsem řekla, jak dneska dobře vypadal? Měl na sobě bílé tričko s krátkým rukávem a k tomu kraťasy. Svalnaté paže mu vykukovaly z rukávu. Snažil se zrzce něco vysvětlit. Usmíval se a gestikuloval rukama, takže se jeho svaly napínaly pokaždé jinak, ale stejně skvěle. Zhluboka jsem se nadechla a vydechla. Asi bych se opravdu měla začít koukat jinam nebo mi ta slina vážně ukápne.

Rozhodla jsem se, že se porozhlédnu po ostatních hostech. Třeba je tu někdo, koho znám. Bylo mi jasné, že hned jak si nějaký borec všimne té sexy Williamsové, která sedí vedle mě, Tia půjde s ním. Ať jsme kamarádky nebo ne. Bylo mi to jasné. Vždycky to tak totiž bylo a bude. Ze začátku jsem jí to měla za zlé, ale teď jsem s tím byla smířená.

Tia střídala kluky jako ponožky. Vzpomínám si, jak jsme se kvůli tomu jednou pohádali. Vítr my ofoukl tvář a přehodil mi vlasy na druhou stranu. Byla jsem strašně vytočená, že hned, jak se za ní nějaký otočí, naše přátelství pro ni nebude to nejdůležitější. To odpoledne jsme na sebe křičeli asi hodiny. Padli všechny zapomenuté křivdy a hnusná slova.