Bestie

-3-

Bylo to tak krásné. Jemné, prostě dokonalé. Dokonalá první pusa. Nemohla jsem tomu uvěřit. Vycházela jsem mu vstříc a doufala jsem, že v tom nejsem moc špatná. Po chvilce se odtáhl, zůstal opřený o moje čelo a dýchal mi do tváře. Já jsem svůj dech nemohla popadnout. Oh bože, moje první pusa!

Odtáhl se úplně. Pořád mě však držel kolem pasu. Palcem mi přejel po rtu, zachvěla jsem se. Sakra, co to se mnou dělá?

,,Půjdeme se vykoupat?" navrhl a mě se jen z jeho vzrušeného tónu málem podlomila kolena.

,,Jasně, ráda," usmála jsem se. Byla jsem šťastná, když mi ho v mnohem hezčí formě vrátil. Svlékl si tričko a já se okamžitě otočila jinam. Bylo to těžké se nepodívat, ale chtěla jsem mu zanechat soukromí. Soukromí, vážně? Za chvíli tě uvidí v prádle!

Jakmile mi tahle poznámka doputovala do mozku, ztuhla jsem. Na to jsem vůbec nepomyslela. Proč zrovna dneska mám kalhotky se srdíčky? Do prdele! Sakra!

Riskla jsem to a podívala se přes rameno. Tričko už leželo dávno v písku a teď si rozepínal kalhoty. Vzhlédl ke mně, střetli jsme se pohledem a já se hned obrátila. ,,Promiň," zamumlala jsem a cítila, jak se mi hrne do obličeje krev.

Ještě, že byla docela tma. Světlo od ohně moc nesvítilo. Hlasy byly slyšet jen, když se příliv trochu uklidnil.

,,Ty se nebudeš vysvlékat?" zeptal se a já slyšela, že se moc dobře baví a snaží se nevybuchnout smíchy. ,,Chceš se koupat v oblečení? No klidně, ale já spíš doufal v tu druhou, poněkud normální variantu."

Nebudu se chovat, jako pipina. Ne před ním!

Otočila jsem se a pohlédla mu zpříma do očí. ,,Víš, abych se přiznala nepočítala jsem, že se dneska budu vysvlékat a tomu odpovídala i volba mého spodního prádla."

Tvář mu zvážněla. Zamyslel se a přišel ke mně. Hrudníkem jsem se opírala o ten jeho. Dech se mu zrychlil a prohloubil, stejně jako mně. Sklonil se a zašeptal mi do ucha: ,,Naostro?"

Dlaněmi jsem se zapřela o hrudník, sakra pevný hrudník a odstrčila jsem ho. Probodla jsem ho vražedným pohledem. On se nahlas rozesmál.

,,Ne naostro nejsem!" prskla jsem po něm, nakonec jsem se však rozesmála. Zrudla jsem. Hrozně jsem zrudla. Vážně teď s Lukasem probírám své spodní prádlo?

,,Jen dneska volba mého prádla," zamyslela jsem se, a pak si řekla, že nemá cenu to okecávat. ,,Mám kalhotky jako dvanáctiletá. S růžovými a červenými srdíčky. Nic, co by člověk mužského pohlaví měl na holce vidět," byla jsem nejistá, nicméně jsem se usmívala. Ale jenom, abych zakryla tu nejistotu. On se usmíval taky.

,,Tak srdíčka říkáš, jo?" usmíval se, popošel ke mně o krok blíž. Kdybych teď otočila hlavu doprava mohla bych ho znovu políbit. Hezká představa.

,,Jsou alespoň v módě?" řekl rádoby vážným hlasem a já se rozesmála. Hurónsky rozesmála.

,,Jsou v módě! Přísahám! Ty nečteš Bravíčko? Vždycky tam o kalhotkách se srdíčky píšou zajímavé články!" řekla jsem a smála jsem se dál. Jakmile jsem to dořekla on se strašně moc rozesmál a já se smála s ním. Najednou stál těsně u mě a já se smát přestala. Objal mě kolem pasu.

,,Já mám srdíčka rád. Tak co, chceš se jít se mnou a se srdíčky vykoupat?"

,,Moc ráda."

Začal si rozepínat kalhoty, já jsem se zakoukala do moře. Rozhlédla jsem se kolem sebe a v duchu jsem si řekla: Teď nebo nikdy.

Sáhla jsem po lemu svého trička a přetáhla jsem ho přes hlavu. Odhodila jsem ho do písku k věcem, které odhodil Lukas. Podprsenku jsem měla normální. Žádná srdíčka. Díkybohu!