V té základně jsme se nijak dlouho nezdrželi. Oni si jen vyzvedli uniformy a zbraně, nechali tam některé lidi, změnili jsme dopravní prostředek za nějakou stíhačku, které říkají quinjet a vyrazilo se.
,,Asi jsem si měla vzít teplejší oblečení." zabrblám si pro sebe, jdoucí přes zamrzlou pláň, než mě obalí teplo, jež mi poskytl Pal. S tichým 'díky' se oklepu, abych ze sebe dostala zbytky chladu a pomalým, nepříliš elegantním krokem, bořící se do závějí, postupuji za ostatními k bunkru.
,,Nezapomeňte, je to výzvědná mise. Nic nebudeme podnikat bez Furyho souhlasu." upozorní nás už snad po dvousté Rogers, když s námahou sám otevře ty masivní železné a jistě pěkně zamrzlé dveře, jež nám bránily ve vstupu.
,,My víme, Steve. Opakuješ to celou cestu." povzdechne si znuděně Clint, když prozkoumá halu a pokyne nám, že můžeme jít za ním. Oklepu ze sebe to bílé, studené svinstvo a nechám Pala, aby mi přenechal svou částečnou podobu.
Zakroužím rameny, abych uvolnila tlak, který se mi vždy po proměně drží v zádech a lopatkách. Následně se bezostyšně vydám rázným krokem vpřed, přes velkou místnost chodby, když mě někdo stáhne zpět.
,,Co si myslíš, že děláš?" šeptá mi do ucha varovně Rogers a přitiskne mě zády ke zdi, zatímco sám se rozhlédne okolo, aby překontroloval bezpečí trasy. Nerudně sundám jeho ruku z mého hrudníku a zamračím se na něj.
,,Nedělej se a nezdržuj. Nikdo tu není, Palovy senzory žádné živé, tepelné skvrny nezachytil. Všechna červeň infračerveného vidění se shromažďuje támhle za těmi zdmi." ukážu směrem vpřed a trochu nalevo, kde se mi před očima hemží desítky červených, někdy až bílých fleků.
Několika kroky dojdu k té zdi, kterou se hodlám probourat za těmi tvory, ale zastaví mě cinkavý zvuk a tupá rána v zádech. Mrzutě se otočím na Kapitána, který chytí svůj štít, který po mně hodil a hadí oči se mi zúží do úzké štěrbiny. Uznávám, Palova přidrzlejší povaha mě spolu s jeho schopnostmi a zjevem poněkud ovládla, ale nejde tomu příliš vzdorovat.
,,O co ti jde?" zasyčím a nelibě se nahrbím.
,,O co jde tobě? Chováš se tu jako doma. Nevíme, co přesně tam má být a kolik jich případně je. Nejsme připraveni na to tam jen tak vtrhnout." upozorní mě tiše, když ke mně poklusem doběhne, následován zbytkem skupinky. Protočím nad ním očima.
,,Já připravená jsem." zavrčím a napřáhnu se, ale Bucky mou ruku zadrží.
,,Vezmeme to raději dveřmi, co říkáš?" trhne hlavou směrem k malým, železným dveřím v rohu.
,,Kaziči zábavy." zabrblám si pod nos a s Palem, který se v mé mysli rozhodl trucovat, se došourám k již zmíněnému vchodu.
S hlasitým zaskřípěním pomohu těm dvěma zatočit tím zrezivělým kolem a s trhnutím poté dveře otevřeme. Někdo se očividně pojistil, aby to, co tam je drženo - ať už je to cokoli - neuteklo, dokud ten někdo nebude chtít.
Malou, úzkou chodbou se pak promotáme do obrovské haly, podobné nějaké průmyslové dílně nebo skladišti, plné různých lidí a zdeformovaných potvor, které na sebe vrčí, syčí, prskají a někteří se i perou.
,,Něco je špatně. Je jich víc, než bylo vězňů." zarazím se, nemile překvapena a přikrčím se v blízkém stínu jednoho rohu.
,,Ano, protože ne všichni to jsou přeměnění vězni. Někteří jsou opravdoví, přivedení z knih a filmů do tohoto světa." ozve se nám za zády. Všichni se za tím hlasem prudce otočíme, připraveni v bojových pozicích se okamžitě bránit.
To, co však uvidím, mi vyrazí dech a před očima se mi začnou míhat mžitky.
,,Jsem Quinn." představí se černovlasý muž, s téměř černýma očima a s lehkým úsměvem si nás prohlédne. Elegantně mávne rukou, aby nám ukázal ten chaos, co tu v okolí vládne, jako kdyby snad bylo možné tu spoušť přehlédnout.
,,Víte jak s tím naložit?" zeptá se sametovým hlasem, který je naprosto bezstarostný. Nikdo se kvůli šoku nemá ke slovu. Kromě mě.
,,To je snad zlý sen." zaúpím a chytnu se za hlavu. To Quinnovi na tváři vykouzlí malý pobavený úšklebek, téměř černé oči ale prozrazují mírné uražení.
,,Co je?" šlehne po mně zděšeným pohledem Clint a skloní svůj luk s nataženou tětivou, připraven vystřelit svůj šíp a zasadit smrtelnou ránu. Tedy pokud by náš nevítaný návštěvník byl obyčejný člověk.
,,Je to upír. Utekl z jedné knížky, co jsem četla." zazoufám si a mávnu rukou směrem k tomu muži.
,,Ano, ale hodlám si žít podle svého. Nelíbí se mi, jak jsem byl popsaný. Myslím si, že jsem hoden něčeho většího, než paktování s..."
,,Ticho!" umlčím ho rychle a přimhouřím oči. Následně si promnu spánky a s povzdechem se zahledím do jeho pobaveně se šklebící tváře.
,,To jste sem přišli jen čtyři, zastavit tyhle davy?" obkrouží naší skupinku ladně prstem a nakloní hlavu na stranu.
,,Je nás pět." zavrčím, jakmile se Pal uraženě ošije a obrátím oči v sloup, když se na mě zaměří pátravým pohledem a zorničky se mu rozšíří soustředěním.
,,Co teď s tebou?" zeptám se ho a rozhodím rukama do vzduchu. Rogers, Bucky i Clint si nás dva měří nechápavými pohledy.
,,Mohl bych se vám hodit. Vím přibližný počet těch ubožáků a vyslechl jsem si od hlídačů pár zajímavých informací." zabrouká tiše a nakloní se k nám blíž, aby nás nikdo jiný neslyšel. Zamračeně nechám Pala, aby se trochu porýpal v pravděpodobnosti lži a když nic nenajde, kývnu.
,,Fajn, tak sebou hni. Musíme odsud vypadnout, než si nás ty potvory všimnou a půjdou po nás. Pošleme hlášení Furymu a dohodneme se na dalším postupu." zamrmlá nespokojeně Steve, po mém kontrolném souhlasu a pokyne mu směrem k chodbě, pomocí níž jsme se sem dostali.
,,Ale jestli něco zkusíš, vyrvu ti střeva nosem." zavrčím jeho směrem výhružně, než ho nastrkám do dveří, pak ven z bunkru a nakonec do jetu.
,,Odlétáme. Vracíme se na stanoviště 18, do lesního krytu. S nimi nemůžeme mezi lidi." zavelí Rogers a Clint s kývnutím zvedne letadlo do vzduchu.
Trochu slabší odvar, ale co už. Kdo zná knihu, ze které pochází náš nový společník, musí souhlasit, že Quinn je jeden z nejlepších článků toho příběhu a já si tak nemohla odpustit ho sem přišpendlit, když jde o takovouhle situaci. Jelikož představa soužití této povedené sebranky s ním, je více než úsměvná. :D No, snad jste si čtení užili a těšíte se na pokračování stejně jako já. :3

ČTEŠ
Addicted [KOREKCE]
FanfictionLidé posedlí okultismem jsou ochotni udělat i nemožné. Dobrým příkladem je třeba Adolf Hitler, Rasputin z Hellboye nebo Red skull z Kapitána Ameriky. Ne vždy se však jejich záměry podaří uskutečnit tak, jak zamýšleli a někdy jsou i vedlejší následky...