Love knows no limits / ff CZ

Ach ten Gustav

Zatímco jsem se snažil neuhnout Gustavovi pohledem, začal se ke mně přibližovat. Měl naprosto nepříčetný pohled a já se chvěl strachy. Přišel až ke mně a podíval se hluboko do mých očí. Zasmál se.
,,Ty to pořád nechápeš, že?! Jsi jenom můj a ničí jiný.,, vyštěkl. Cože? Kam se poděl můj nejlepší kamarád? Chtěl jsem se schoulit a možná i zavolat Toma, dokud si nevzal mou hlavu do dlaní.
,,Neuhlídal jsem tě, moje chyba....teďka poznáš tu pravou slast.,, zašeptal a políbil mě.

I když to, co udělal, by bylo nejspíš trestné nazývat polibkem. Tvrdě mi vrazil jazyk do krku a já se zakuckal. Svým slizkým jazykem mi oslintal celé rty a vymáchal mi ho v puse. Vůbec to nebylo tak krásné a jemné jako Tomovy polibky. Ani náhodou. Udělalo se mi zle. Snažil jsem se odtrhnout, ale držel mě příliš pevně.
Trvalo to nekonečně dlouho, než dovnitř vešel Tom. Můj milovaný Tommy. Jak rád jsem ho viděl.

,,Přinesl jsem i....,, když nás uviděl jeho oči se rozšířily hrůzou. Krabice mých oblíbených sušenek se odrazila od podlahy, stejně jako léky. Gustav mě však pustil. Vytrhl jsem se mu.
,,Tommy!,,vykřikl jsem. Nic víc jsem nestihl. Gustavovy ruce mě přitiskly k polštáři a já sebou chabě zazmítal.
,,Ani se nehneš, nebo tvůj Billy skončí hodně špatně.,, zašeptal posměšně. Vyhrožoval. Co má se mnou v plánu?
Tom, ačkoliv naprosto ničemu nerozuměl ho silně praštil pěstí po hlavě. Gustav trhl svým tělem, ale jinak se zdál v pořádku.
,,Necháš ho na pokoji, rozumíš.,, zařval na něj. Tvář mu zkřivil zlostný výraz.
,,Jak chceš.,, ušklíbl se Gustav a pustil mě.

Vzápětí se rychle otočil a vrazil Tomovi pěstí. Scénka jako z akčního filmu, já ale dostal strašný strach o Toma. Vyhrabal jsem se z postele a mezitím, co se oni prali do krve, jsem šáhl po noční lampičce. Nic lepšího mě nenapadlo. Starého Gustava bych nikdy nepraštil, ale ten nový mi naháněl strach. Zrovna vítězoslavně seděl na Tomově hrudníku, když jsem ho přetáhl vší silou.
Omráčené tělo se sesunulo k zemi a zpod něj se pomalu zvedl Tom. Jeho obličej byl pokrytý modřinami, měl natržené obočí a z nosu mu kapala krev. Musel mít i spoustu modřin na těle, ale ty teď zůstaly skryté. Hnědé oči měl plné strachu. I tak mi přišel v tu chvíli krásný. Pohádkově krásný. Jako rytíř ve zlaté zbroji.

Dobelhal se ke mně a usmál se mi do tváře.
,,Díky.,, šeptl. Obejmul mě svými pažemi a já přitiskl hlavu k jeho krku.
,,Už nikdy mě neopouštěj.,, zašeptal jsem mu do ucha.Slyšel jsem, jak trhaně dýchá. Jeho mikina voněla po playboyi... slastně jsem tu vůni vdechl. Možná, že všechny reklamy nelžou, pomyslel jsem si.
Vzhlédl jsem mu do tváře a jemně ho políbil. On mě ale přitáhl a políbil mě hlouběji. Zatočila se mi hlava. Bože, právě se popral, krvácí a já už jen přemýšlím, jak bych ho ojel. Jsem vážně nepoučitelný.

Cítil jsem na rtech pachuť krve. Z nosu mu jí tekl celý proud, on si toho však nevšímal. Svíral mě ve svých rukou a usmíval se.
,, Ovážu ti to.,, vytrhl jsem se omámeně z jeho náruče.
,,Hmm.,, přikývl.,,Neudělal ti nic?,, zeptal se starostlivě.
,,Ne, spíš tebe pořádně zřídil.,, chystal jsem se mu podat kapesníky z nočního stolku, aby zastavil krev, ale do pokoje vtrhl Georg. Když uviděl Gustavovo tělo, mě a Toma, odběhl zase pryč. Co se to děje? Špatné tušení se mi prodralo do hlavy. Proč jsou všichni tak divní?

Do naší ložnice zničehonic vběhli muži v maskáčích a s kuklami. Dřív než mi cokoliv došlo, jsem měl u obličeje pytlík s nějakou látkou, která mě omámila. Viděl jsem rozmazaně, ale stále jsem byl při vědomí. Dokud mi nestřelili uspávací šipku přímo do krku. Protočili se mi oči a brzy jsem se sesunul k podlaze. Ještě jsem netušil, jak skvělý byl můj život...

Doufám, že se vám kapitola a celá knížka zatím líbila a moc děkuju za 50 přečtení.😘😘😘