Krev proti krvi [UKONČENO]

5.část- Fok?

Tom

,,A co budem dělat teď?" zeptám se udýchaně a s úsměvem na tváři. Spletl jsem se v ní, vůbec není jako Tord. Nebo se takle uvolněně Tord nikdy nechoval. Teda... v mé přítomnosti ne. ,,No já asipůjdu Matyldě pomoct, aby se neudusila." odpoví mi též s úsměvem na tváři a už mizí ve dveřích. Ještě cvíli se dívám jejím směrem, ale pak se zvedám a jdu za ní. Když jsem vešel do pokoje, byli tam už i Edd s Ell. ,, Tori! Vždyť ji udusíš!" křikla. Na Tori bylo ale vidět, že je zmatená a absolutně neví o čem Ell mluví. To už ji ale Ell silně odstrčila a ona zavrávovala. Hned potom přiběhl k Matyldě i Edd. ,,Proč ji chceš zabít?" zeptal se až zklamaným hlasem a potom tiše dodal ,,Jsi přesně jako Tord. Máš potřebu zabíjet..." Tohle Tori zcela probralo. Jejím výrazem se mihlo ublížení, bolest a hned potom tyhle emoce vystřídala zloba. Beze slova se prohnala kolem mě dveřma pryč a zapadla do pokoje. ,,Dyť ona jí pomáhala." řekl jsem směrem k Eddovi, který sbíral udýchanou Matyldu ze země. ,,Rozhodně to tak nevipadalo." sykl na mě jak na malýho spratka. ,,TY IDIOTE! NEBÝT TORY, TAK BY JI MATT UDUSIL!" zvíšil jsem hlas a hodil rukou Mattovím směrem. ,, JASNĚ!!! To určitě! Dyť si to sám viděl tak proč ji.." zarazil se Edd a nedokončil větu. ,,Tak počkat." nechal už udýchanou Matyldu na starost jen Ell. ,,Co mezi váma je?!" řekl podrážděně. ,,CO?!" nechápal jsem na co naráží. Vlastně chápal, jen jsem tomu nechtěl věřit. ,,Matte!" otočil jsem se jeho směrem. Po celou tu dobu nic neřekl. Jen stál v koutě místnosti. ,,A-ano?" řekl zaraženě jakoby mě ani nevnímal. ,,Řekni pravdu. Řekni pravdu o tom," ,,CO SPOLU SAKRA MÁTE?!" přerušil mě Edd. ,,o tom, že to byla vaše další blbá hra." dokončil jsem. Nic.. Jen pozoroval Matyldu, jak se s pomocí Ell snaží dostat svůj dech pod kontrolu. ,,PŘIZNEJ SE TY ODPORNEJ SRABE!!!" vyjelů jsem po něm a už byl v jeho blízkosti s napřaženou pěstí. ,,Néééé! Můj krásný obličej!" začal ječet, ale moji ruku někdo zastavil těsně před jeho odporným ksichtem. ,,Neudělej něco, čeho by si potom mohle litovat." řekla osoba, stále držící mou ruku. ,,Sorry, ale tohle k těm věcem nepatří." odvětil jsem už klidněji svojí ségře, která se nepozorovaně objevila za mnou. Nastalo asi minutové ticho ,,Opravdu to nebyla Tori... Byl to Matt..." pronesla s námahou a sípajícím hlasem Ell, která se zvedala na nohy. ,,Tori mi jen chtěla pomoct..." dodala ještě. ,, Tady to máš ty HŇUPE!!!" prskl jsem na Edda a vybíhal z pokoje. Neuvěřitelná rána nás všechny brobrala z vlastních myšlenek a procesu, jak jsem se to všechno snažili poskládat do čehosi co by dávalo smysl. Byli to hlavní dveře, kterými někdo v návalu vzteku třískl. Tori, prolítne mi hlavou. Proběhl jsem chodbou a už byl v polovině schodů. Jenže po mém raním "čajčku" se mi tak nějak zamotali nohy a já sem zbytek schodů překonal ukázkovím pádem. Jak je ale známo, opilímu se málokdy stane těžkej úraz ať projede sebevětší karambol, takže jsem se zkrátka zvedl a s výkřikem pár nadávek vyběhl na ulici. Tori... Prosím neutíkej. Vyšlu tichou prosbu a rozběhl se směrem, kterým jsem myslel že šla i ona. Takže do prava od domu. Problém je ale takovej, že to tu absolutně neznám...

Tamara

Byla jsem ve svém pokoji, když jsem slyšela křik. Normálně by mi to bylo fuk a já bych to neřešila. Alé...protože je tu Tom a já ho znám až moc dobře, je mi jasný že už tam dávno je a hájí svůj názor. Tak jsem byla zkrátka zvědavostí a starostí (kdo by to do mě řekl?) opustit své pohodlí a ujistit se, že jim to brácha nevisvětlil i jinak. A přišla jsem právě v čas. ,,Neudělej něco, čeho by si potom mohl litovat." řeknu s ledovým klidem a pevně svírám Tomovu ruku.,,Sorry, ale tohle k těm věcem nepatří."nad touhle poznámkou jsem se jen pousmála a pustila ho. Zavládlo hrobové ticho.,,Opravdu to nebyla Tori... Byl to Matt..." přerušila ho Matylda těžkým hlasem. ,,Tori mi jen chtěla pomoct..."nevěděla jsem o co šlo, tak jsem se rozhodla v tom radši nevrtat a neptát se. ,, Tady to máš ty HŇUPE!!!" řekl brách s nenávistí v hlase a probodával Edda vražedným pohledem. Následovala rána hlavních dveří a Tom vyletěl rychlosí světla z pokoje. Co to kruci? napadne mě prostá otázka. Pak už jsem jenom slyšela rachot na schodech a Brách klející !ty debilní a zkurvený schody" jak je nazval on sám. Pak jsem v tichosti opustila pokoj a nechala to plavat...

Tori
Zabouchla jsem dveře a vylítla.,, Doprava? Nebo do leva? " říkala jsem si pro sebe.,, do leva!" a běžela jsem. Přeběhla jsem obchod potom hospodu a měla namířeno do parku. Vběhla jsem do brány od parku a sedla do altánku. (díky @_Holhe_) Tam jsem seděla. Za chvíli mě to přestalo bavit tak jsem vstala a šla jsem zpátky... Samozřejmě ne do baráku. Šla jsem jen na druhou stranu směr nemocnice. Když jsem šla tak jsem něco zaslechla.,, Je tam někdo? " zeptala jsem se. Nikdo tam nebyl, tak jsem šla dál a když jsem stála před nemocnicí tak ze dveří vylítla něaká doktorka a řvala:,, Víte co?! Když nás opustíte tak jste v prdeli!" nevím jestli se mi to zdálo, ale ta doktorka měla halucinace. Protože před ní nikdo ze dveří nevyběhl. Ale najednou jsem si všimla že ta doktorka kouká na jedno okno asi v pátým patře a na něm stál něakej chlap. Nebylo mu přes dvacet.,, Já to vím, ale na tomhle světě nemám co dělat chci postoupit na jinej level. ",, CO TO KURWA?" řekla jsem si v duchu. Ale najednou ten chlap začal zpívat:,, Ďůrka sa otevře a melón vyteče. ",, COŽE?" Zařvala ta doktorka, ale já viděla něco jinýho. Ten chlap uklouzl a pomalu ale jistě padal.,, A sakra! " řeknu a běžím tam kam padal. Ja ho sice chytla jenže když letěl tak rychle tak mě to svalilo na zem a pak byla tma, tma jediné co bylo, tma. Nejednou jsem viděla... Vlastně pořád tmu ale něco jsem slyšela.,, Chrápání? Vážně?" kouknu se nahoru ale vidím bílo.,, co?" kouknu se napravo.,, Někdo tam je. Kdo to? co to? " kdo to byl? Řekla jsem si v duchu a neřešila to. Lehla jsem a spala. Vzbudilo mě opět chrápání ale tentokrát jsem už viděla kdo to byl. Byl to asi devíti letej kluk a ležel na lehátku vedle mě. Najednou se probudil a začal křičet jak tur.,, Co je?" řekla jsem opatrně. Neodpovídal. Najednou přiběhla sestra a sedla si k tomu chlapci. Náhle se moje postel propadla a já padala a padala.

,, Paní, Paní? Jste naživu?",, Co? To byl sen? A já se těšila že vypadnu z tohodle blbýho světa.",, Měla by jste jít domů-",, CO?! NE! NIKDY!" zakřičela jsem a běžela pryč. Co, to nemohl být sen. Najednou jsem slyšela takovej smích chlapa nakoukla jsem a tam stál chlap a malej kluk a ten chlap toho malýho kluka odváděl někam pryč. Potom jsem se vplížila za ně a poslouchala.,, Foku, víš že leader chce abys mu dal čerství hlášení o tomhle městě.",,Foku? "řekla jsem si pro sebe a dál poslouchala.",, Já to vím jen ještě nechci zpět do Norska, je tu pěkně. Neslyším tady žádný výstřely a nadávání toho kripla.",, Foku takhle o leadrovi nemluv když už tak mu říkej- HEJ! KDO TAM JE?! ",, a sakra všimly si mě." běžela jsem pryč a pořád přemýšlela kde jsem to slovo leader slyšela. A najednou jsem viděla že už za mnou neběží tak jsem zpomalila, ale to jsem neměla dělat. Zahlídla jsem Toma jak vchází do dveří a něco si mumlá. Stála jsem za rohem ale vše jsem viděla on se vracel směr domov. Tak jsem šla potichu za ním...