Krev proti krvi [UKONČENO]

7.část- Schody

Tori
Vyšla jsem ze sprchy a najednou slyším:,, DEBILNÍ, ZKURVENÝ A NEJSPÍŠ ĎÁBLEM VYMYŠLENÝ SHODY NA HOVNO!!! ,,DO PRDELE! VÝTE CO JE TO VÝTAH?! A JESTLI JO PROČ STE SI KURVA NĚJAKEJ NEPOŘÍDILI!!!"
,, a sakra, Tom zase spadl ze scodů."
No tak jsem se šla dolů a pod schodama leží Tom.,, Tome? Jsi v poho? " zeptám se opatrně.,, Hej, hej, hej jak dneska je?" To byl samozřejmě Matt, nikdy si neodpustí 'frajerskej' přístup.,, Co potřebuješ? ",, Proč je Tom na zemi? ",, Nejspíš se zase ožral. " vykoukl z poza rohu Edd.,, Já si myslím totéž..." odpoví Ell.,, Ale notak tak to neřešte když je tady." řeknu.,, Stejně je ožralej." odpoví Matt. No možná je ožralej ale to neznamená že takovej magor ho může urážet.,, To mu nikdo nepomůže? " zeptá se Tam.,, No tak já tam teda jdu no! " řekne Maty a jde ze schodů ale nejspíš je taky ožralá.,, Sakra! Jé ahoj Tome." odpoví až dopadne na Toma.,, Ku*va to tady není nikdo střízlivej? Zařve Matt a jde taky ze schodů. Ale co se nestalo taky žuchl, tentokrát na Maty.,, Jaaaaaau! Čau Maty, ahoj Tome." odpoví když taky dopadne.,, Sakra ty taky? Musím jít já jediná střízlivá.",, Ne já jsem jediná střízlivá Tamaro, vždyť ty taky piješ. ",, Ale Ell... Víš já se nedokážu ožrat tak jako můj brách..." tak se rvali kdo půjde dolů pomoct Tomovi. Stejně taky spadli protože Tam uhodila Ell a ta spadla, ale zachytila se Tamaru takže taky spadla. Potom jednohlasně křičeli:,, Jaaaaau! Jé čau lidi. Vidíš za to můžeš ty!",, Ach jo všichni kste tak nemotorní. "prohlásil Edd a šel jim pomoct. Jenže co to je zkurvenej den?,, To jsem jediná kdo není ožralej jak hovado?" zařvu dolů.,, Ok, tak já jdu taky. "řekla jsem a šla pomalu dolů kde už ležel: Tom, Maty, Matt, Tam a Ell a nakonec jako třešnička na dortu Edd. Všem jsem se snažila pomoct vstát. Všici vstali a vrhli se do kuchyně se nasnídat. Zbýval Tom ten nejmenší. Na kterém všichni leželi.,, Jsi v poho? " zeptala jsem se. Tom se jen zvedl a šel do kuchyně. What? Co to mělo bejt jako jo díky nebo běž se vycpat? Rozhodla jsem se to neřešit a jí se najíst. Snídaně byla taková netradiční. Edd a Ell z toho měli radost, Tom a Tamara nepily Smirnoff ale obyč vodu a Matt a Maty se nedívali do zrcátka. I já jsem se cítila divně. Jedla jsem pomalu. Jako hodně pomalu. Chleba jsem ani nedojedla a čaje jsem se ani nedotkla. Všichni už se odebrali směr pokoj jen já šla do obýváku a sedla si na gauč. Chvíli jsem seděla pak jsem si lehla pak zase sedla a seděla plus jsem přemýšlela co tam můj pošahanej brácha dělal.,, Ehhhm, Tori? " uslyším za mýmy hlas Edda.,, Co chceš?",, Jen že jsi něaká zamyšlená. ",, Jo problém?",, No ne ale-",, Ale co?!",, Jen že jsi na všechny-",, Na všechny co?!",, Protivná. ",, Ahaaa tak protivná. Teď mě poslouchej běž s tím protivná někam do prdele jo! Já jsem prostě taková. Ty mě neznáš! " nevím co to do mě vjelo ale byla jsem tak naivní. Chudák Edd. Ještě když jsem se šla uklidnit do parku tak jsem se ohlédla a on tam stál zaraženej a přikovanej k podlaze. Vyšla jsem z bytu a šla do parku. Než jsem tam vešla viděla jsem tam další dva chlapy tentokrát ty co byly na plakátu.,, Hej, uvědom si že tady prej bydlí holka co Yuu a Fok viděly jak je špehuje. Tak buď ve střehu! Je ti to jasný Paule? " najednou mi bylo takový horko tak jsem si sepla vlasy do culíku a poslouchala dál.,, Patryku nejsem debil.",, Noooo, já... " odpoví ten s vlasama jako křidýlka.,, aha takže se jmenují Paul a - Moment. To je táta a strejda! Tati tak proč jsi byl na tom plakátu? Jak jsem si nemohla nevšimnout že to je táta a strejda? Skončila jsem s povídáním a vešla příno před ně.,, Co to Torde co tu děláš? " řekne táta.,, jak si nemůže nevšimnout že jsem jeho DCERA a ne SYN?",, Jak si nemůžeš nevšimnout že jsem tvoje dcera?! " procedím skz zuby.,, Co? Tori?" řekne Patryk.,, Jo jsem to já ,ty a ty jsi byl na plakátě hledá se i s Tordem! " řeknu a rychle odběhnu na místo kde se uklidním... Bar. Jenže byl zavřenej a mě nezbývalo nic jinýho než běžet

Tom

Nejspíš bych řval z plných plic a to úplně na všechny. Jenže mi vyrazily dech. Myslel jsem, že ve mě už nezůstal ani doušek vzduchu už po pádu Matta, ale jak se ukázalo, mám mnohem větší kapacitu plic než jsem si myslel, protože s každým dalším páde mi vždy vyrazily po troškách i ten zbytek. To jejich debilní ,,Jé, ahoj tome a..." si měli nechat pro sebe. IDIOTI! Jim to snad přišlo ještě vtipný nebo co! Začala ve mě vřít krev. S každou vteřinou jsem byl víc a víc nasranej. A věřte nebo ne, nštvat MĚ se nevyplácí! Jakmile nám přišla Tori na pomoc a všichni už stáli pevně na nohou, měl jsem chuť jue znovu střískat na jednu hromadu, utrhnout jim všechny končetiny a saze je sešít ve špatným pořadí dohromady. Proto jsem co nejrychleji došel do kuchyně, uděla si snídani, na tři sousta ji zhltl a zmizel v pokoji mě a Tori. Tam jsem začal přecházet po pokoji jako šelma v kleci a snažil se ten nesnesitelný vztek rozdýchat. hlavně klid. Opakoval jsem si tiše v myšlenkách. Asi po deseti minutách jsem už byl opravdu v klidu a moje vřelá krev vychladla. Uvědomil jsem si, že jsem ani Tori nepoděkovalů za jedinou účinou pomoc. Odcházel jsem z pokoje tedy s úmyslem, se jí za to omluvit a poděkovat. Dřív bych to nikdy neudělal... bral bych to jako potupu omlouvat se někomu jako je ona. Ale teď je to jiný... Beru ji jako kamarádku. Možná jako jedinou kamarádku co mám, protože když zapřemýšlím nad tím jak po mě Edd bezdůvodně vyjel a Matt se zaschoval jako ten největší, odpornej srab...Ze schodů jdu opatrně. Držím se zábradlí a dívám se kam šlapu. Nemám zájem o to aby se opakovala ranní historie. Sešel jsem naštěstí bez pádu schody (asi poprvé co jsem nehodil hubu). Slyšel jsem hlasy z obýváku a zamířil tam. ,,...já jsem prostě taková! TY mě neznáš!" křičela Tori na Edda. Pak se sebrala a s výrazem na tváři, kterej říkal ,,DEJ MI POKOJ" odešla. Edd tam zatím jen tak stál a vypadal zaraženě. Vlastně až smutně a sklamaně. Já tam taky jen tak stál a vypadal jakoby mi někdo snad vzal moji hračku. Původně jsem chtěl na Edda řvát co jí zase řekl a čím ji vyprovokoval. Když jsem ale viděl jak se klátí na sedačku, vkládá hlavu znaveně do dlaní a pak uslyšel jeho tiché vzliky... nemohl jsem... Ať si o mě kdokoliv myslí jak jsem bezcitnej, zlej nebo netolerantní hňup, tak lidi který jsou na tom takle... Skrátka na to ani já nemám sílu. Tiše jsem vycouval zpět ke schodům a ještě tišeni a opatrněji odešel nahoru do pokoje (dneska už PODRUHÉ co jsem nespadl. JO!). Pak mi ale přišla do hlavy otázka, proč se Edd tak složil? Ví přeci jaká je Tori. A tak jsem seděl v pokoji na zemi, na svým spacáku, v ruce držel plyšového medvídka a touhle otázkou se zabíval další hodinu...