Kapitola 3.

1K 42 1
                                    

Nechci, abyste si o mně mysleli, že jsem jen chudáček, kterého znásilnili, a proto se vydal cestou štětky. Byla pravda, že jsem mohl mít za pár týdnů docela slušný balík na to, abych vypadl, našel si nějaký menší byt a konečně se dostal z toho traumatu. Ale já nemohl. Sice mě znásilnění už tolik netrápilo, protože jsem teď míval v prdeli několik čůráků za den, ale opustit jsem to tu nechtěl. Zamiloval jsem si sex. Líbilo se mi, že jsem nejlepší ze všech a to tu dělám teprve pět let. Ze začátku jsem měl jisté problémy, to došlo určitě každému, ale já se učím rychle.

Stál jsem u baru, kecal s barmanem a vyhlížel si dnešní oběť. No... oběť... oběti jsou nevinné, zatímco tihle lidi sem chodí dobrovolně. Do oka mi padl jeden postarší muž, mohl mít kolem čtyřicítky nebo padesátky. Seděl na stoličce a nešťastně do sebe kopal jednu sklenici chlastu za druhou To je přesně ten typ, co hledám.

"Dáte si ještě něco?" zeptal se ho barman, když od něj převzal další prázdnou sklenici.

Muž vytáhl balíček prachů s tím, ať mu dá to nejdražší, co má.

Ušklíbl jsem se a sedl si vedle něj. "To nejdražší v tomhle domě jsem já, pane," řekl jsem svůdně a ruku jsem mu položil na stehno, po kterém jsem přejížděl. Muž se na mě trochu přimračil a zhodnotil pohledem.

"Jak se jmenuješ?" zeptal se muž s pohozením hlavy.

"Ame," zvlnil jsem rty do úsměvu. Tady jsme nesměli říkat svá pravá jména. Ne zákazníkům. Ani mezi sebou jsme si neříkali pravými jmény, zbytečně by se nám to pletlo. Ale někteří se znají velmi dobře, tak nebyl důvod schovávat se za pseudonymem. Měl jsem už pár přezdívek, teď si na všechny nevzpomenu, ale teď jsem Ame, neboli nebeský, královský. Tuhletu mám už přes rok a vydržela mi nejdýl. Mám pocit, že mi ještě dlouho vydrží.

"A kolik stojíš?" vyptával se muž dál.

"Hmpf," ušklíbl jsem se a vzal do ruky balík peněz, ke kterému jsem si přivoněl. Ta vůně se nikdy nezmění a je jedno, jestli vezmete prachy od bezdomovce, nebo snobského zbohatlíka.

"Za tohle si se mnou můžete dělat, co jen budete chtít," zavrněl jsem mu do ucha a ruku na jeho stehně jsem přiblížil k jeho rozkroku. Schválně se pánví pohl tak, abych mu na rozkrok sáhl. Hned jsem ruku odtáhl a prstem jsem ho vybízel, ať mě následuje po schodech nahoru. Mohl se nade mnou uslintat.

Dorazili jsme do pokoje. Peníze jsem schoval do speciálního šuplíku mezi sexuální hračky. Po sexu si je schovám k sobě. Ani jsem se neotočil a ten tlustý smradlavý chlap už mi přejížděl rukama po prdeli. Abyste si dokázali představit můj kostým; černé latexové kraťasy, které držely kšandy. Samozřejmě taky černé.

...a momentálně už rozepnuté tím mužem. Trochu jsem se předklonil. Kraťasy mi tak odhalili kus mojí prdele, po které on pořád přejížděl rukama. Zasténal jsem, když ji zmáčkl. Mým úkolem je ho na maximum vydráždit a poté uspokojit a sténání navíc mi v mé práci jen pomůže.

Prudce mě za paži otočil k sobě a jeho slizký jazyk mi zkoumal ústa. Z té pachutě se asi pozvracím. Smrděl, jak kdyby nosil pleny a týdny si je nevyměnil. Neptám se, co mu prošlo ústy před alkoholem. Ale zákazník si přál se se mnou líbat, tak jsem mu musel vyhovět a je jedno, jak moc nechutný mi připadá.

Rukou jsem ho dráždil přes látku, která byla napnutá k prasknutí. Nešetřil jsem silami a pořádně ho zmáčkl. Už u baru vypadal, že si potřebuje vybít všechny emoce. Podle toho soudím, že nebude chtít ani špetku romantiky. Ojebe mě a půjde si po svých.

Nohy jsem mu obmotal kolem pasu a částečně se posadil na skříňku, do níž jsem před chvílí schoval peníze. Kraťasy mi byly staženy a odhozeny na zem. Uchechtl jsem se, když vyvalil oči na mého ptáka. Tohle dělal každý, kdo ho viděl.

Já, striptérKde žijí příběhy. Začni objevovat