O zatoulaném princi a osamělém drakovi

Rodinné setkání

(Od poslední kapitoly uběhl týden)

Todoroki a jeho skupinka se zastavily.Přímo před nima se otevíral vstup do lesa.Do zapovězeného lesa,kde se ztrácejí lidé a podle pověstí zde žijí stvůry a draci. Todoroki se otočil na Momo .

,, Nemusíte chodit dovnitř má paní.Je v pořádku , jestli máte strach "

Momo se na něj podívala a usmála se . ,, V pořádku princi,já strach nemám.Můžeme vyrazit ? "

Todoroki přikývl a sesedl z koně.Ostatní udělali to samé.Chytli je za otěže a vešli do lesa.Ani jeden si nevšímal bledého Midoriyi , který se klepal strachy.Mezitím na opačném konci dal Kirishima vědět Bakugovi,že jeho bratr právě dorazil.

--------

Todoroki se rozhlédl po hustém porostu.Několikrát uviděl zvěrstvo,které zde žilo.Nebyl překvapen,však většina z nich nikdy nespatřila člověka.Spíš ho zajímalo,co by tu Bakugou pohledával.Vždyť tu není nic.Najednou uslyšel strašlivý řev.Nejspíš ten drak , pomyslel si.Chtěl se mu vyhnout,ale jestli s ním musí bojovat,tak ať.Zaposlouchal se , ale nic dalšího neslyšel.Právě naopak,bylo tu až podezřele ticho.Otočil se na členy své výpravy. Midoriya se klepal a neustále se ohlížel okolo sebe,Iida držel ten svůj kamenný výraz. Momo se snažila tvářit statečně a Jirou vypadala,že se snaží neusnout.Všichni,kromě Jirou, byli až k smrti vyděšení.Chtěl je nějak povzbudit,ale nic ho nenapadlo,tak jen pokračoval vpřed. A ostatní ho nervozně následovali. 

Midoriya se rozhlížel okolo sebe.To ticho ho ničilo.Slyšel své kroky,dech a tlukot svého srdce.Snažil se uklidnit,že všechno bude v pořádku,ale moc se mu to nedařilo. Najednou ho někdo chytil za ramena.Midoriya vypískl.

,, Ježiškryste,to jsem jenom já,uklidni se trochu. " Midoriya poznal hlas Jirou.Zastyděl se a celý zrudnul. Podíval se dopředu na Todorokiho,zda si toho všiml.Ten se však ani neotočil a dál pokračoval vpřed.Najednou byla cesta pro koně příliš nepřístupná.Tak je přivázali ke stromům a nechali Iidu,ať se o ně postará.

Pokračovali v cestě.Midoriya se již vykašlal na veškerou důstojnost a přitiskl se k Jirou.Té to bylo tak nějak fuk.Přijeli sem ráno,ale v lese jakoby byla mnohem větší tma.Midoriya doufal,že se odsud brzo dostanou.Nejraději by odtud utekl , ale dost mu záleželo na Bakugovi. Také nechtěl odejít,mezitím,co by Todoroki zůstal.

Najednou se zastavili.Z křoví před nima žhnuli oči.Nic nedělali,jen zírali.Bez mrknutí.Todoroki se k nim přiblížil na napřáhl meč.Zmizeli.Todoroki chtěl meč zasunout,když se najednou objevili ve  vedlejším křoví.A na stromě.Brzy jich byli stovky.A neustále pozorovali.

Momo se natiskla k Todorokimu.Ten jí utěšitelsky obejmul.Midoriya to pozoroval.A usmíval se.

,, Ježiš,tohle tě zničí "

Midoriya se na Jirou otočil 

,, Copak ?"

,, Ale nic " 

Oči nic nedělali a tak se skupina vydala dopředu.Momo zůstávala nalepená na Todorokim.Najednou uslyšeli šustění.A poté kroky.Nikoho však neviděli.Pouze ty oči.Kroky zesilovaly a občas zeslabovaly.Skupinka však pod vedením neohroženého Todorokiho postupovala vpřed.Po nějaké době dorazily na mýtinu. Todoroki se prudce zastavil.Uprostřed jakoby nic spal Bakugou Katsuki.Slunce mu osvětlovali jeho vlasy barvy slámy a usmíval se.

,, Tohle je Bakugou ?  " Zašeptala Momo u Todorokiho ucha.Ten jen přikývl.Rozhodl se popojít dopředu.Tu však Midoriya zakřičel

,, Kacchane ! " 

Ten se jen zašklebil ,, Docela vám to trvalo.Kde jste se zdrželi ? "

,, Věděl jsi,že přijdeme "

,, Samozřejmě , že jsem to věděl . Nejsem blbej "

,, Takže i víš,proč jsme tu "

Bakugou otevřel oči ,, A ty určitě víš,že dobrovolně nepůjdu "

Momo vykročila dopředu ,, Asi bych se pravděpodobně měla představit.Jsem princezna Momo z královst- "

,, Takže ty jsi ta štětka,která si má vzít mého bratra ? "

Momo se zadrhla slova v hrdle a zrudla.Tohle si k ní ještě nikdo nedovolil.Bakugou se zachechtal a vstal

,, Deku z toho musí být určitě nadšený "

Midoriya vytřeštil oči.Todoroki postoupil dopředu . ,, Netuším,o čem to hovoříš,bratře "

Bakugou se ušklíbl.,, Samozřejmě že ne.I když je to tak očividné,že to až bije do očí.Ty jseš snad jedinej,kdo si toho nevšiml. "

Todoroki chtěl něco říct,ale najednou se z lesa za Bakugovými zády vynořila postava.Byl to chlapec podobného věku jako Todoroki s Bakugem.Jeho rudé vlasy žhnuly jako oheň.Na rameni se mu skvěl znak ve tvaru V. Bakugou se na něj otočil a vlídně se usmál . Todoroki se zarazil,takového Bakuga ještě neviděl

,, Všechno zařízeno ? "

Rusovlásek přitakal,přišel k Bakugovi,chytl ho okolo pasu a vášnivě ho políbil.

Všichni přítomní na to zíraly s vyvalenýma očima

,, Jo,asi bych vám měl představit svého přítele Kirishimu "

Kirishima se uklonil ,, J-Jsem rád,že v-vás poznávám,K-Katsuki mi toho o vás h-hodně vyprávěl "

Todoroki byl nedůvěřivý. ,, A kdo že to vlastně jsi ? "

Kirishima ze sebe vyloudil ten nejzářivější úsměv ,, Kirishima Eijirou,přítel Bakuga Katsukiho "

,, Promiň,asi jsem se špatně vyjádřil . Co vlastně jsi ? "

Kirishima se zarazil.Bakugou ho varoval,že se ho Todoroki zeptá. ,, Netuším,o čem to mluvíš " Furt se usmíval,ale jeho oči ztvrdly ,, Asi by jste měli odejít "

Todoroki se na něj upřeně zadíval ,, A co když nepůjdeme ? "

Kiri naklonil hlavu na stranu a zařval. Z lesa začali proudit všemožná stvoření.Zvířata , menší zlobři , skřeti , skřítci,pár elfů, a spousta dalších zrůd,které ani Todoroki neznal.Stály na místě a čekali na Kiriho rozkazy.

,, Todoroki se ušklíbl ,, Věz,bratříčku můj,že tohle mě porazit nemůže "

,, To vím až moc dobře bratříčku , oni tu zde nejsou,aby tě porazily " Otočil se na Kirishimu a oba se na sebe usmáli

,, Oni tu jsou,aby tě zdrželi " V tu chvíli Kirishima vydal rozkaz a stvoření zaútočila.Todoroki a spol se připravili na boj.Midoriya se skrýval za nimi a klepal se. Kirishima se pořádně protáhl a všechny oslepil záblesk.Namísto rusovlasého chlapce zde najednou stál mohutný drak. Bakugou na nic nečekal a drakovi vyskočil na hřbet.Dal rozkaz a Kirishima prudce zamáchal křídly.Poté se vznesl. Todoroki zlostně zaklel.Pokusil se na ně vyslat proud ledu,avšak se před něj postavil obr,jenž se obětoval za svého pána.Schytal plnou dávku.Todoroki rychle obra odstrčil a pokusil se znovu zaútočit,avšak drak byl již daleko.Rozhlédl se okolo sebe.Jeho druhové začínali mít menší potíže.Todoroki si povzdechl a vydal se jim pomoci.