*Z pohledu Harryho*
Nechtěl jsem lhát, vážně ne, vždyť jsem nespal, po dnešku ani neusnu, ale ani si nemůžu povídat s někým, kdo má vystudovanou psychologii. Jo možná by mě uklidnil, ale k čemu by to vlastně bylo. Kdyby člověk, který mi jde po krku, se s největší pravděpodobností vrátí. Musím se do zítra dát do kupy a předstírat, že se nic neděje. Nechci do toho Louise zatahovat, i když jsem si jistý, že ten člověk by mu neublížil. No, vlastně byl jsem si tím jistý i v mém případě, takže ne, neřeknu mu to.
„Pane Stylesi, zhasnu Vám, měl byste se pořádně prospat“ řekla mi sestra, která právě otevřela dveře. „Jo, jasně“ odpovím s klidem a přikryju se trochu více, abych dal najevo, že se doopravdy chystám ke spánku. Zavřel jsem oči, sestra zhasla světla, zavřela dveře a odešla. A sakra. Tma. Ne, nebojím se tmy, jen prostě, teďka mi není zrovna příjemná, neměl bych vyšilovat, protože v noci by se tu nikdo dostat neměl, jelikož dole u dveří je ochranka, která dovnitř jen tak někoho nepustí, ale po dnešku bych se bál i kdybych byl za neprůstřelnou stěnou. Vážně jsem přemýšlel nad tím, jak se rozptýlit, či unavit, abych usnul. Louis nepřipadal v úvahu. Nick je ve Francii, takže určitě nemá čas. ‚Hm. Tak to je asi všechno‘ řekl jsem si pro sebe, když jsem listoval ve svém telefonním seznamu. Jasně, že mám i jiné kontakty, jen to prostě nejsou lidé, se kterýma bych se chtěl bavit, nemám moc přátel, ale za to mám dva nejlepší lidi na světě. Už jsem chtěl telefon položit na stoleček vedle postele, ale zabrněl mi v ruce. To znamená, že mi přišla SMSka. Stáhl jsem tedy ruku zpátky a displej našteloval tak, abych viděl co je ve zprávě napsáno.
Od Louise: Je jednodušší najít diamant, než někoho tak úžasného jako jsi ty♥.
Aww. Je to miláček. Musel jsem se nad tou zprávou pousmát, je mi vážně líto, že se zamiloval do někoho, jako jsem já. Do někoho, kdo tu možná už dlouho nebude. ‚Ne, to neříkej‘ přerušil mé myšlenky hlas v mé hlavě. No dobře, zahnal jsem všechny své myšlenky, přetočil jsem se v posteli tak abych ležel na břiše a podpíral se lokty, v telefonu jsem stiskl na zprávy a začal jsem psát zprávu.
Od Harryho: Takže jsi našel diamant? Jsi bohatý?:-)))))))))))
Říkal jsem, že rád provokuju? Oh, jak já to miluju, hlavně když provokuju Louise, on je pak strašně roztomilý, když se snaží hrát, že je naštvaný. Z kochání nad vzpomínkou jako naštvaného Louise mě vyrušil telefon, další zpráva. Rozklikl jsem ji tedy a podíval se, co mi můj milý píše.
Od Louise: Nekaž romantickou chvíli. Grr
Jo, teď bych si dokázal představit jak asi vypadal, když přečetl mou zprávu. První na to nechápavě hleděl, protože čekal, že mu napíšu něco romantického. Potom propukl v záchvat smíchu. Asi po minutě až dvou se uklidnil a rozhodl se, že odepíše, aby to vypadalo, že je naštvaný. Typický Louis. ‚No dobře, ještě jedna SMSka a pak se dočká romantiky.
Od Harryho: Romantickou chvíli? Kde? :-))
Jo, možná si říkáte, že to přeháním, ale ne. On si zvykl, je to takové okořenění našeho vztahu. A je to boží. No, alespoň pro mě, je. Louis odepsal hned.
Od Louise: Harry…
Sakra, proč mi nabíjí na další smeč? Ach jo, ale slíbil jsem si, že tam to bylo poslední, tak dobře. Zvládnu to. Musel jsem se zasmát, jsem vážně divnej, ale co je to úžasný.
Od Harryho: Ano no tak, jsi sladký, děkuju. Miluju tě, dobrou♥
Usmál jsem se a telefon jsem opět položil tam, kde on tráví svou noc. (seriously?:-DD)
Pozn.Hihi 606 slov, 6. díl, pěkný:-D No, já to po seobě kontrolovat nehodlám, takže se omlouvám za chyby:-D a douám, že se vám to líbí:-)
