Pročítala jsem deník, který byl psán ve formě zpovědi. Za jeho polovinou začínala část, která mě zaujala.
10.4.1942
Včera jsem málem zemřel. Jeden z mých pokusů skončil neúspěšně a bouchl. Probral jsem se až dnes ráno. Cítím se jinak.
20.5.1942
Asi začínám šílet. Dostává se mi to do hlavy. Musím zjistit, co se při tom nepovedeném pokusu přesně stalo.
30.5.1942
Já jsem doopravdy zemřel. Na pár minut. Zapříčinilo to jisté změny v mozku, "díky" kterým mám teď tyhle pocity. Ještě nevím přesně, jak to funguje, ale pokud to jde z mozku, důsledky budou trvalé.
4.7.1942
Zabil jsem ho. Na chvíli jsem to byl zase já, ale to netrvalo věčně. Brzy se ke mně vrátily nečisté myšlenky, které byly silnější, než kdy předtím.
26.2.1943
Ze všech událostí, které se staly za necelý rok, můžu říct tohle.
Stal se ze mě netvor. Celá moje rodina pomalu trpěla, abych já získal to, co jsem chtěl.
Moje smrt ovlivnila, jak funguje můj mozek. Stačila malá změna a jako kdyby moje celá osobnost zmizela a nahradila ji úplně jiná. Začalo to také způsobovat halucinace. Jak zvukové, tak vizuální, které s postupem času a počtem vražd byly čím dál živější. Zkoušel jsem to zastavit různými způsoby, ale nic nefunguje. Zřejmě už pro mě není cesty zpět, tak se to raději rozhodnu ukončit. Tady, kde to začalo.
Do tohohle deníku zapíšu naprosto všechny údaje, které se mi podařilo sesbírat. Snad to někdo najde a pokusí se změnit osud člověka, kterému se stalo to samé, co mně.
Klíčem k této místnosti je devátá kniha zprava, v třetí řadě odspoda.
