Metrový kluk✔

Druhý vagón

Rychlý ranní sprint podél všech těch vagónů a lidí. Upozorňující zvuk.
Udýchaná já.

Ten samý vagón, ta samá poloha.
A ten samý kluk. Stál vpravo ode mě a jeho pohled byl zabodnutý přímo do mé osoby.
Důkladně si mě prohlížel.

Tentokrát jsem měla lepší příležitost si ho pořádně prohlédnout taky.
Byl tak vysoký, vlasy měl jako uhel, úplně rozcuchané. Na tváři mu panoval neutrální výraz. Ty obrovské krásné oči. A ty pihy zdobící jeho tvář. Kdybych řekla, že se mi nelíbí, tak budu lhát.
Měl na sobě černý svetr a na krku opět čouhal kousek jeho tetování. Jaké je?

,,Vysočanská"

Zahlásil ten mně dobře známý hlas a já jsem se hnala pryč. Opět.