Metrový kluk✔

Sedmdesátý devátý vagón

,,Dáš mi druhou šanci?"

,,Měla bych?"

,,Miluju tě Olivie. Vždycky jsem tě miloval. Od prvního zkurvenýho dne kdy jsem tě poznal. Vidím tě všude, slyším tě všude, jsi v mý hlavě. Promiň mi to. Onlouvám se, že jsem tě nechal tak dlouho samotnou, že jsem jim dovolil se tě dotknout, jenom se na někoho tak vzácného podívat-"

,,MLČ. Prosím."

,,Prosíš a děkuješ. Někdy bych si přál, abys nebyla tak hodná."

,,Ale já jsem. Jdi..."

,,Nepřestala jsi mě milovat, má růže."

,,Neslyšel jsi? Máš ji nechat být."

A pak se za mnou objevil kluk, který mě pronásledoval. Druhý. A bránil mě.

,,A ty jsi kdo?"

,,Někdo, kdo jí narozdíl od tebe neubližuje."

,,Vem si alespoň ty růže."

,,Víš, že nesnáším řezané květiny? Umírají."

,,Já vím. Ale nestíhal jsem."