Avengers v ČR [FF]

22. Jak to tedy bylo (PART III)

Takže moje matikářka měla pravdu - výpočty častokrát jsem uspěchala a většinou udělala chybu z blbosti. Když jsem si myslela, že jsem v háji a horší to být nemůže, mýlila jsem se. Teď jsem totiž byla přímo v hajzlu.

Anubis vítězoslavně zvedl ruce a chystal se zapnout si Meserati kolem krku. Očko mu ale vyklouzlo, jako se to mě kolikrát stávalo, když jsem si přívěsek zapínala po sprše. Někdy jsem tak zápasila i půl hodiny, takže mě táta podezíral, že jsem se utopila a nebo se pod horkou sprchou roztekla a prosákla do potrubí.

Nakonec Anubis zavrčel a prostě na náhrdelníku zavázal uzel, protože drobné stříbrné zapínání mu vytrvale vyklouzávalo ze šakalích pracek. Měsíční kámen sebou odmítavě chvěl, jakoby mu chtěl sám slézt z krku a vrátit se do Buckyho kapes, kde se mu evidentně líbilo víc než u pár tisíc let starého vořecha, kterému asi nikdo zrovna koupel neposkytl.

,,Jestli teď řekne Kneel before me, dám mu do držky, šutrák nešutrák," ozval se varovně Loki. Stephenovi kolem zápěstí blikaly oranžové disky, Agamotovo oko připravené. Steve pevně svíral štít a Sis s vypětím všech sil udržovala jakýs takýs praskající čarodějný provaz. Tasha vysvětlovala Hulkovi, že ještě nemá po té hnusné malé čivavě skákat. Hawkeye právě něžně a opatrně budil Buckyho (střídavě ho fackoval zleva a z prava a opatrně koukal, jestli to Steve nevidí).

,,Odlož ten šperk, Egypťane," promluvil Thor. ,,Jo, do háje! Popraská ten koženej řemínek!" dodala vražedně vážně Lucy. Tony na ně zasyčel, ať mlčí, a pak máchl rukou na Petera. ,,Dostaň sebe, holky, Buckyho a Clinta s Tashou do quinjetu. My neprůstřelní tu zůstaneme a naperem to do něj vším, co máme. Vy ho můžete opatrně ostřelovat z vrchu, ale proboha, hlavně ať vás nesestřelí!" předal mu pokyny.

Peter mě tedy spolu s Pandou, Sis, Ariou, Lucy, omráčeným Alobal-Manem a dvěma brblajícími agenty nacpal do quinjetu, zatímco Anubis nás totálně ignoroval, prostě tam stál s rozpřaženýma tlapama a culil se jak já, když se Loki usměje. Neochotně jsem vlezla do letadla, načež se na mě vrhla moje máma.

,,Proboha, beruško! Co se to tu děje? Kdo jsou ti lidé?!" hysterčila. Objetím jsem jí uklidňovala. ,,Pšššt. V klidu," utěšovala jsem ji a dodatek ,,oni to nejsou tak úplně lidé" si nechala pro sebe. Bucky se nakonec s řevem probral - Hawkeye mu do ucha zašeptal "Hail Hydra" a to ho probralo.

Následně jsem mámě musela představit všechny Avengers. ,,Tohle je Bucky. Támhle ten zelenej velkej je Hulk. Tady ta zrzka, to je Tasha. Ten svalnatej blonďák s kladivem je Thor a jeho hezčí brácha Loki stojí vedle. Tamta červená plechovka, co lítá kolem, se jmenuje Tony, a támhle je Stephen. Ten s tím zeleným přívěskem. Spidermana poznáš a řidič našeho quinjetu je Clint alias Hawkeye."

Máma zahýbala obočím. ,,A tam ten pěknej mladej...?" ukázala na Steva. Sis začala vrčet jako startující motorka zkřížená s Rocketem. ,,To je Steve Rogers a.k.a. Captain America... Ve věku tvé babičky." uvedla jsem věci na pravou míru a dusila smích.

~

Ach mami... Polkla jsem a upila vychládajícího latté. Věděla jsem, že nám psycholog zakázal už se v minulosti babrat, ale... Nemohla jsem si pomoct. Nemohla jsem nechat ten neuvěřitelný a na hlavu postavený příběh nechat jen tak, nedokončený. Počínající třas rukou jsem tvrdohlavě svedla na to, že už jsem sepsala asi čtyři tisíce slov, a ponořila se zpátky do textu.

~

Tony vypálil po Anubisovi pár střel a pak poodlétl, když po něm egypťan skočil. Šakalí bůh zaryl čumákem v zemi a Thor ho rychle smetl Mjolnirem. Anubis se však rychle otočil a tentokrát dopadl na nohy. Zaútočil Stephen a svými madžik provazy se ho pokusil spoutat, Anubis je však snadno přetrhal jako... Říkat jako pavučinu jsem kvůli Peterovi nechtěla. Takže... Jako Hulkovy nervy.

Té osvalené paprice došla trpělivost a tak se vytasil se starým dobrým "SMASH". Prostě Anubise popadl a začal jím kácet stromy kolem za vydatného řevu - ječícího Lokiho, kterého musel Thor utěšovat.

Problém byl v tom, že poslední dobou Hulk na ty SMASHe moc štěstí neměl. Nejdřív Infinity War, teď tohle. Anubis se mu totiž v obřích pěstech vysmýkl a Hulk ho nechtěně mrsknul přímo po nás. Hawkeye stačil ještě varovně vykřiknout, když kapotu quinjetu nad námi promáčkl egypťan. Tomuhle letadlu už po střeše dupalo celkem dost bohů. Ještě by tu mohli Ježíš a Alláh s Budhou třeba zatancovat a Apollón jim k tomu na lyru hrát Gangnam style.

Anubis se kopnutím odrazil a tím quinjet odsunul. Clint už bez váhání vzlétl a já přimáčknutá na sklo sledovala, co se děje dole. A pak mi došla strašná věc.

,,Okamžitě padej zpátky! Já tam nechala Wolfíka!!!" zařvala jsem na Clinta, ignorovala jeho hulákání, že všichni umřeme, a otočila řídící pákou.

Mýlil se. Neumřeli jsme všichni...

Taaakže se mi to nepovedlo nacpat do jedné kapitoly a budou dvě. Poslední a pak epilog. A pak mám ohledně tohohle profilu velké plány... ;)