Dívka z ledu

Hněv

Vejdu do mého pokoje. Nevím, co mám dělat a tak sebou jenom hodím na postel. V tom někdo zaťuká. Kdo to sakra může b...

Steve. ,,Ahoj. Nesu ti večeři..." Položí mi jí jemně na stůl. ,, A taky popis toho co se bude zítra odehrávat. Dneska jsi mě velmi překvapila. Jsem rád, že jsi se do sebepoznání tvých schopností takhle vtrhla." Chvíli si odmlčel, abych si jeho slova mohla nějak zaregistrovat. ,,Každopádně jsme se teď domluvili, že  tě zítra představíme zbytku týmu. Bohužel pod dohledem, protože si pár lidí myslí, že jsi pro nás dost nebezpečná a že se ti nedá nijak věřit, ale já, Wanda a další lidi si myslí opak. Víš od toho incidentu, jak jsi rozmrazila ty pouta..."  

,,Vážně?! Vážně si tohle o mě myslí? Proč? Vždyť jsem jim nic neudělala. Jen jsem rozmrazila nějaká blbá pouta!" Bože! Takový tupci! Pod dohledem. Já jim dám pod dohledem!

Steve sebou trhne a odstupne si.  ,,Kahlen... Neřeš to. Teď je hlavní, aby jsi se uklidnila."  Vstanu z postele.

Zasměju se. ,,Uklidňování v plánu teď rozhodně nemám."

Uvidím Steva, jak vytáhne štít a je připravený k sebeobraně, možná i k boji. Začnu se nevnímat. Po pár minutách se proberu a povolím ruce. Steve sedí opřený o zeď a má tvář od krve. Okamžitě se sesypu na zem. Jako padající vločka. Jen okrajově vnímám to, že ke mě Steve přiskočí a chytí mě.

,,Tony pomoc mi!!!!" řve.

              *   Druhý den  *

Probouzím se někde v nějaké nemocnici. Tedy... V dost moderním nemocničním pokoji. Přede mnou je nějaká televize ve které dávají nějakou ženu , která povídá o správném držení těla. Po té se to, ale nečekaně přepne na zprávy. Uvítala je dost mladá reportérka.

,,Dobré ráno. Přerušujeme tento pořad kvůli naléhavé zprávě. Jsme v Newyorkské ulici  a právě teď na naší planetu zemi zaútočili nějaké neznámé bytosti z jiné planety. Jsou jich tisíce. OH! Pozor! Pravě přiletěli naši zachránci. Avangers! Pane Starku můžu se vás zeptat"

,,Jediný co teď můžete je zavolat ihned policii, aby vyklidili a evakuovali tuto část města a pokud nechcete přijít o život, tak i vy ihned odejděte." Odpověděl bezmyšlenkovitě Stark v brnění a odletěl. Reportérka pokračovala i přes Starkovo varování.

,,No nic. Same můžeš nějak natočit ten souboj támhle?" Zeptala se kameramana.

Kameraman neváhal a přiblížil se k tomu boji. Co to dělá? V tom je slyšet křik moderátorky, jak křičí na Sama ať se skloní. Ten to nestihne a kamera se svalí na zem a Samova hlava je před kamerou. Potom je vidět nějaký obličej. Loki. To už dál nevydžím a vyskočím z postele a běžím na to místo. Je mi jedno jestli zahynu, jde mi jen o ty ubohé lidi. Ať má Loki jakýkoli plán, zastavím ho. 

,,Slečno! Kam jdete! Nikam nemůžete jít!" Křičela na mě zdravotní sestřička. Já jí neodpovídám a běžím dál.

Konečně! Panebože. Tu ulici znám! Jezdila jsem tudy s rodiči do školy! Najednou mě hrozně zabolí hlava a zavřu oči. Vidím Wandu. Křičí ať odejdu, že Loki hledá mě. ,,Ne! Neodejdu! Ty lidi potřebují pomoct Wando! Nenechám vás tady umřít. Ani vás, ani ty lidi." Proberu se. Spatřím toho grázla i Steva, jak bojuje s těma zrůdama. V tom Loki zmizí a objeví se za mnou.

,,Ahoj Kahlen." usměje se.  ,,Konečně se potkáváme." Vytasí jeho žezlo namíří ho na mojí hruď. Mám nápad. Dupnutím nohy zmrazím pod sebou zem a kopnu do Lokiho. Ten upustí žezlo a já ho chytnu.

Namířím ho na něj a řeknu. ,,Máš špatnej cíl. Nech ty ubohé lidi. Zmiz odsud a vrať se odkud jsi přišel!"  Ten se ale zase usměje, zmizí mi před očima a je z něho stín.

,,Myslíš, že se mě jen tak zbavíš? Tak to se pleteš holčičko." Jeho stín do mě hrozně rychle a silně narazí a já upustím žezlo. Loki se zase objeví a ohýbá se, aby si ho vzal. To se mu ale nepodaří, protože se objeví Stark a vezme žezlo ze země.

,,Hej muflone! Nechybí ti něco?" Zeptá se Stark. ,,Steve! Chytej!" řekne směrem k Stevovi a ten to bez obav chytí.

,,Kahlen! Co tu sakra děláš?! Vypadni odsud!" řve na mě Steve.

V tom se ty zrůdy vtrhnou na Steva. Panebože. Rvou z něho jeho kostým (nebo bnění? Nevím jak to popsat). Ne. Nenenene!

,,DOOOOOOSSTTTT!!!!!" zařvu až se ptáci rozletí do všech stran a úplně všichni se zastaví. Vyletím do vzduchu. Cítím hněv. Máchnutím rukou křížem zmrazím všechny zrůdy a zmáčknutím ruku v pěst rozdrtím. Otočím se na Lokiho. Teď jsi na řadě ty. Ten, ale zmizel. Opět dopadnu tvrdě na zem.

Všichni ke mě přiběhnou. Benner,Bucky , Wanda, Stark, Nathasa, Clint,... Prostě všichni, až na ležícího Steva.Plazím se k němu.

,,Steve! Steve řekni něco!" třesu s ním.

,,Myslím, že už není potřeba tě Avangers představovat." Usměje se.