Dotek mraků

330 21 2
                                    

Pokus o druhé setkání s Pyrem.

Tak jo... Popravdě nevím, jak nato. Vlastně... VŮBEC nevím, jak na to. Prostě zkusím jen zavřít oči a soustředit se. Nádech, výdech, nádech a výdech.

,,Zdravím Kahlen." Ozve se hlas za mými zádami a já v ten okamžik, když spatřím Pyra zaječím a vstanu.

,,Co tu krucinál děláš?"

,,Klid Kahlen všechno je v pořádku. Mě se přece bát nemusíš." Řekne s klidem.

,,Ne nebojím se tě, ale lekla jsem se!"

,,Vidím že jsi v šoku, tak bych tě chtěl vzít na malou projížďku po okolí. Teda... Pokud-li souhlasíš."

,,Svému zachránci odporovat nehodlám." Usměju se a vyskočím na jeho hřbet. Jakmile se dotku jeho šupin okamžitě se rozplynu, jako ta vločka pod mým oknem a obejmu ho.

,,Připravená?" Koukne na mě.

"Jestli jsi i ty.,,

Drak roztáhl svá obrovská bílá křídla a já vzlétla do výšky, i s drakem. S letadlem se to nedalo, ani srovnávat. Když jsme přiletěli do výše, kde byli mraky byla jsem v ráji. Ihned jsem natáhla svou ruku a sáhla si na mraky. Jsou na dotek jako mlha. Drak na mě koukne a já se na něho usměju. Dál letíme mlčky a každému se honí hlavou něco jiného. Hrobové ticho Pyre přeruší nečekanou zprávou  ,,Kahlen moc mě to mrzí, ale musíš už zase zpátky na zem. Steve tě hledá."

,,J-j-jak to víš?" Zeptám se vyděšeně.

,,Dokážeme spolu komunikovat. Jako ty a já. Ne jenom ty mě dokážeš ovládat, ale i Steve, ale ty máš větší sílu. Bohužel mě nemůžete, ani jeden z vás ovládat, když létám." Mluví Pyre zatímco přistává. ,,Jsme tu."

Dolů mi pomůže jeho ocas. ,,Díky Pyre. Děkuju ti i za ten úžasný let. Opravdu ti převelice děkuju. Byla to ta nejlepší hodina co jsem, kdy za tu dobu, co jsem to nová já zažila." Obejmula jsem ho.

,,Nemáš zač. Nu dobrá Kahlen. Musím jít Steve říká, že tu je každou chvílí." Ukloní se.

Okamžitě využiju toho, co mi Pyre ve vzduchu řekl ,,Žádný spěch." Sáhnu mu na jeho šupinatou hlavu a zavelím mu v duchu ,,Ihned odvolej Steva. Řekni mu, že jsme u potoka Haiš." (Jezero, které jsem si vyhledala, že tu taky je. Akorát na druhé straně od sídla, kde jsme mi) ,,že jsi mne tam dovedl. Po té mne nauč pár kouzel o kterých vůbec nevím."

,,Rozumím má paní." Řekne mi v mysli , narovná své tělo a otočí se zády ke mě. ,,Začneme lekcí číslo jedna." Zvedne svůj ocas, dá ho na stranu a švihne s tím po mě a moje tělo padá směrem do jezera. Nestihnu se orientovat, ale moje tělo mě  ochránit stihne. Než dopadnu do vody zamrazím jí, vytvořím sníh, aby dopad byl, co nejměkčí a spadnu do něj, jako do měkkých peřin. ,,Výborně. První lekci máš úspěšně za sebou."  
Rozhlédnu se. Okolo mého těla se vytvořil doslova kruh z ledu a na něm sníh. Dokonalý. V tom se ozve Steve.

,,Kahlen!!! Co tam proboha děláš?!"  Rychle se proberu z okouzlení z toho, co jsem dokázala za pár sekund vytvořit a mám v plánu utéct. Jenže jak a kam? Panikařím. No taak kliid něco vymyslíš. Okamžitě popadnu svůj batoh, který leží pár centimetrů od mého těla a šlápnu na vodu, ovšem moje boty se nestihnou smočit, protože si vytvořím opět led (co jiného) a běžím. Krok za krokem vytvářím na vodě led. Kde je vůbec Pyre? Rychle se otočím, abych zkontrolovala, jestli za mnou třeba neletí nebo tak, ale ne, neletí. Vidím, jak mu Steve rozkazuje, aby všechen led roztavil. Počkat. Jestli Pyre umí roztavovat led a já ho vytvářet jsme sehraná dvojka!  O můj bože já na to přišl.. Narazím do neznámé osoby a padám. Ale osoba, která mě strazila mě nějakými červenými světly stihla udržet nad hladinou. Kdo by to byl jiný než má sestra Wanda. Než stihnu jakkoli protestovat stihne mi do hlavy vyslat myšlenku, takže se propadám do hlubokého snu. Díky sestřičko. Právě jsi mi zkazila můj plán.

Ve snu
Vidím Steva na mé posteli. Má opřený ruce o kolena a v těch rukou svojí hlavu. Vypadá hodně ustaraně. Myslím, že mu dokonce ukápla slza.

,,Že by nám Kapitán plakal?" Usměju se a popojdu k němu.

On neodpovídá a je dál v té poloze a přemýšlí.

,,Nedokázal jsem to Kahlen. Nedokázal jsem tě ochránit."

,,Proti komu Steve?" Nehybně stojím.

On jen zavrtí hlavou. Po jeho tváři mu stéká další slza. ,,Slíbil jsem to Wandě do očí, že dalšího jejího sourozence neztratí."

Chytnu ho za rameno. ,,Steve, ale já žiju."

Dívka z leduKde žijí příběhy. Začni objevovat