Já a Steve

368 20 7
                                    

Nemůžu usnout, ani večeři nechci jíst. Nemůžu se pořádně soustředit. Mám pocit, že tu jsem k ničemu. Nejraději bych se od Lokiho nechala zabít. Počkat.... Hm....  Steve říkal, že jsem královna ne?  Mám chuť vybuchnout smíchy. Já?  To je směšné přeci. *Ťuk ťuk ťuk* dveře se i bez mého povolení otevřou a v nich stojí Steve. 

,,Kahlen?"

,,Hm?"

,,Spíš?" 

,,Jak bych mohla?" 

Přijde ke mě a sedne si na postel. ,,To jsem rád, protože já taky ne."

,,Steve? Já to nechápu. Nic nechápu. Já už dál nemůžu."

,,Vem si mikinu." Nařídí. 

,,Cože?"

,,Vezmi si mikinu." Zopakuje ,, Jdeme ven." 

Vstanu. Až pak si uvědomím, že jsem vlastně jen v tričku a kalhotkách. Do háje. Vezmu si rychle peřinu do rukou a zakryju si tělo.

,,Co koukáš? Otoč se!" On se usměje a pomalu se otočí .Když jdu ke skříňce a otevřu jí, cítím pohled Steva, jak na mě kouká. ,,Varovala jsem tě."  Usměju se a vezmu ze skříně nějaký tepláky a hodím je směrem k němu. On je nechytí a zůstanou na jeho obličeji. Já si zakryju úsměv rukama. Steve zvedne svojí ruku, aby dal kalhoty na stranu a jak to dává pomalu na stranu rychle vezme polštář a hodí ho na mě. Já se na rozdíl od něho se létajícího objektu stihnu vyhnout. ,,Veeeedleeee." a vypláznu na něj jazyk. To si ale nevšimnu dalšího polštáře, který na mě letí a zasáhne mě na hruď a já spadnu na zem. 

,,Vidíš. A já jsem tě nevaroval." usměje se.

,,Bitkaaaaa!!!" Se smíchem se rozeběhnu  na něj i s polštářem. Skočím na postel a všude okolo nás léta peří. Je to srandovní, ale zároveň nádherný. Steve mě trochu bouchne polštářem do břicha a já se svalím na záda. Nemám sílu se zvednout... Ale když mám v ruce ten polštář, tak bych ho s tím mohla ještě jednou Steva praštit. Praštit jsem ho ale nestihla, protože obě moje ruce Steve chytil a jeho obličej, jeho rty byli pár centimetrů od mého obličeje. Jen tak jsme si na pár sekund koukali do očí. Vím, že jsem to už říkala ale má tak krásné oči, i zuby, rty.  ,,Steve... Chtěla bych ti něco říct. Milu..." V tom se jeho rty dotkli těch mích. Já mu pusu opětuju. Byl to nádherný pocit. V žaludku jsem měla motýlky a cítila jsem jen jeho. Jen on a já. Ledová královna a kluk z Brooklynu. Po pár polibcích se odtáhne. ,,Taky tě miluju."

    Prosím pokud ti není aspoň 15 a víc tak toto nečíst! Děkuju za pochopení a děkuju mé kamarádce za tuto hot část knihy.

Zase spojí naše rty a ruce přitiskne na mé boky. Nohu trochu pokrčím a kolenem mu přejedu po rozkroku. Z jeho úst unikne jeden slastný sten. Ruce přesunul o trochu níž a vklouzl mi jimi pod tričko. Na pokožce se mi objevila husí kůže a začala jsem rychleji dýchat. Znovu spojí naše rty a rukama promne má ňadra, na kterých se mi okamžitě ztvrdnou bradavky. Jedním rychlík pohybem mi stáhne tričko a já si instinktivně zakryji prsa. On mi ruce odendá a zašeptá. "Jsi dokonalá.,,  Snažím se tedy odvést pozornost od mého odhaleného těla a sundám tričko jemu. Polibky si dělá malou cestičku až k lemu mých kalhotek.Za kalhotky zahákne dva ze svých dlouhých prstů a pádným pohybem mi je stáhne dolů. Moje líčka dosáhly až rudého odstínu. On na nic nečekal, svým tělem se vtěstnal mezi mé nohy a začal mě znovu líbat na rty. Sundal si poslední kousek oblečení, které na sobě měl a začal si po svém penise rychle přejíždět. Mezitím se věnoval mým ústům a mému krku. Podepřela jsem se lokty, abych měla lepší přístup k jeho rtům, ale také abych mu rukou mohla sama předjíždět po jeho pýše. Z jeho úst se draly slastné steny. Po dalších pár dotecích mě plně položil na záda a svou chloubou pronikl do mého nitra. Překvapeně jsem zalapala po dechu a nehty mu zaryla do jeho svalnatých zad. "V pořádku?,, Těžce jsem oddechovala a nakonec souhlasně zamručela. On se tedy ve mě začal pomalu pohybovat. Okamžitě jsem začala vzdychat. Jeho tělo je dokonalý. On je dokonalý. Čím více zrychloval na tempu, tím blíže jsme byli u svého vyvrcholení. Když přirážel, jak nejvíce mohl, přišla má vytoužená vlna orgasmu a zároveň i ta jeho. Oba jsme z hluboká dýchali. On ze mě pomalu vystoupil a svalil se na postel vedle mě.

Ráno
Probudí mě ptačí zpěv. Kouknu se na hodiny. Je 9:40. Otočím se na druhý bok a Steve nikde. Asi se šel nasnídat. Otevřou se dveře.

,,Snídaně!" Steve přinesl krásné lívance s borůvkami, kousky čokolády a malinou. Vypadalo to úžasně.

 Vypadalo to úžasně

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

,,Děkuju Steve. Je to krásný! Řekni prosím kuchařovi, že se dneska snídaně povedla!" Dala jsem mu pusu a strčila jsem si první kousek do pusy.

On se usměje. ,,Díky, snažil jsem se."

,,To jsi" Polknu. ,,To jsi dělal ty? Je to moc dobrý."

,,Díky, pořádně se najez, ať máš sílu. Jdeme trénovat."

Dívka z leduKde žijí příběhy. Začni objevovat