Impossible [Dramione]

15.

Bylo dva týdny před svatbou a přípravy byly v plném proudu. Narcissa se v planování vyžívala.
„Je léto, takže obřad bude v zahradě. Hostina bude v renesanční jídelně a na banket a oslavu se přesuneme do plesového sálu. Jídlo zajistí skřítkové, jídelníček už jsem sestavila.
Výzdoba je tajemství, nechte ji plně na mně.
A teď pojď se mnou, Hermiono.“
Zavedla ji do svého pokoje.
„Podívej. Líbí?“
Na stojanu se tam výjimaly překrásné svatební šaty. Měly širokou vrstvenou sukni, byly bez rukávů či ramínek a jejich vrchní část byla pošita téměř mikroskopickými kamínky, bezpochyby diamanty, které společně tvořily různé duhové blýskavé vzory.
Vedle ležely jednoduché bílé střevíce, zdobené třpytivou mašlí ladící k šatům. Na stolku zahlédla tiáru, náhrdelník a naušnice, všechno ze stříbra, také zdobeno diamanty.
„Narcisso, to... to je perfektní. Já nemám slov.“
Zasmála se.
„Co bys říkala? Šup, zkus si to!“
Když si Hermiona konečně upravila i náušnice, zatočila se a nervózně se zeptala:
„Tak co?“
Cissa si zasněně povzdechla.
„Já tenkrát nevypadala ani zpoloviny tak dobře... Jsi kouzelná.“
Nastavila jí velké zrcadlo a i Hermiona musela uznat, že jí to sluší.
„Tak, teď se převleč a pak půjdeš s Ginny vybírat šaty pro ni, domluvila jsem to. Půjdete sem.“ podala ji vizitku jednoho z předních londýnských kouzelnických butiků.
„Řekněte, že si jdete vybrat z šatů, které dala stranou paní Malfoyová. Vybírala jsem tak, aby se kterékoli doplňovaly s tvými. Boty a šperky přidejte samy. Řekněte, ať mi to připíšou na účet, na cenu se neohlížejte.“
Z legrace se zamračila.
„Nebo se budu zlobit.“
Ginny dorazila za chvíli a odletaxovaly se do Londýna.
Při výběru šatů ji Ginny sdělila, co si o tom všem myslí ostatní.
„Mamka je z toho přešlá, těšila se na to, že budeš její snacha. Taťka neměl Malfoyovi rád nikdy a Ron je vzteky bez sebe. No a Harry... To ani nechtěj vědět.“
Hermiona odložila jedny šaty a zeptala se:
„A co si myslíš ty? Já vím, respektuješ mou volbu, ale dál?“
Ginny zalezla do kabinky s dalšími šaty.
„No, víš já... Já jeho ani Cissu neznám tak dobře. S Cissou si sice tykáme a poslední dobou jí pomáhám se svatbou, ale i tak. Každopádně jsem ráda, že jsi šťastná. Tak co tyhle?“ vyšla v dalším modelu.
Nakonec vybraly jednoduché bílé šaty bez ramínek, se sukní pod kolena a diamantovým páskem, k nim bílé baleríny, stříbrný řetízek a diamantové náušnice. Po návratu na Manor jim kombinaci schválila i Narcissa.
Následující dva týdny rychle uplynuly a byl tu předsvatební den. Jak řekl Draco, šílenství vrcholilo.
Skřítkové pracovali v kuchyni a někteří s lady vytvářeli výzdobu.
Snoubenci měli do prostor zakázaný vstup, nařídila jim to Cissa. Přála si je překvapit.
Hermionini rodiče už byli několik dní zpět v Anglii a byli pořád poněkud zmateni. Nejen že byli poslední měsíce v Austrálii, ale dokonce se jejich jediná dcera zítra vdává. Nijak ale Hermioně svatbu nerozmlouvali, když je ujistila, že je opravdu šťastná.
Večer před svatbou byla Hermiona šíleně nervózní, stejně tak Draco. Oba dva dlouho do noci seděli v salonku a pořád si tiše opakovali:
„Už zítra... už zítra se bereme..."