Impossible [Dramione]

10.

O pár hodin později stáli Hermiona s Dracem u okna v nebelvírské věži a vyhlíželi ven. Bitva o Bradavice právě začala.
„Pojď, musíme dolů.“ táhla ho směrem ke schodům.
„Hermiono, odpusť mi to. Petrifikus totalus!“
Tak tak se vyhnula a také vytasila hůlku.
„Co blbneš?“
Vyslal další kletbu, kterou odrazila.
„Ty jednoduše dolů nepůjdeš, nesmíš zemřít!“
„Draco, prosím, uklidni se!“
Téměř brečel.
„Ne!“
„Je mi to líto.“
Utekla z ložnice a přidala se k obraně školy.
Po nějaké době smrtijedi pronikli do školy. Hermiona bojovala v kruhu svých přátel, Draca nikde neviděla.
Odrazila a rozdala spoustu kouzel.
Najednou se před ní vynořila Bellatrix.
„Nazdar, šmejdko! Zase se potkáváme.“
Záblesk zeleného světla. Před smrtící kletbou se schovala za roh, ze zdi odlétl kus kamene a ozvalo se:
„Vylez! Tak vylez!“
Vyskočila a vyřkla dvě osudová slova.
„Avada kedavra!“
Bella se kletbě vyhnula, trefila ale jiného smrtijeda. Padl k zemi.
„Aha, tak šmejdka si chce hrát!“
Bella na ni namířila hůlkou a v té chvíli se zhroutila.
Stál tam Draco.
„Dobrý, Hermiono?“
Vděčně se usmála a vběhla zpět do boje.

Harry odešel do lesa a bitva se pozastavila. Draco hledal Hermionu, ale nikde nebyla.
Poptával se všech, kteří mohli mluvit.
Prohledal už skoro celý hrad, když zaslechl tichý vzdech.
Rozhrnul sutiny a skutečně, pod troskami ležela Hermiona.
„Hermiono! Hermiono, slyšíš mě?“
„Hmm...“
„Bolí tě něco?“
Nemluvila, byla napůl v bezvědomí. Provedl pár speciálních kouzel a hned věděl, že krvácí do břicha, do hlavy a má zlomených několik kostí.
Znovu začal čarovat a nakonec ji uspal. Teď už to bylo na ní. Akorát ji odnesl do nebelvírské ložnice a uložil ji na postel.

Později se všichni studenti shromáždili před školou a pozorovali "mrtvého" Harryho.
Voldemort se ptal, kdo se chce přidat na stranu zla. Draco se podíval na své rodiče, stojící mezi smrtijedy. Jeho otec ho nenápadně pobízel, aby přišel, matka se mírně usmívala a poklepala si prstem na hlavu. Rozuměl.
Mysli za sebe.
A on se opravdu rozmýšlel.
Flashback
„Ty seš pořád stejnej, pořád seš ten parchant kterej má v hlavě čtyři věci: za 1. svoje bezpečí, za 2. prachy, za 3. rodokmen a za 4. otce! Dospěj, panebože!“
End of flashback
Hermiona měla pravdu. Měl by dospět.
Zůstal stát na místě, na straně dobra.
Pán zla jen hraně politoval ty, kteří si vybrali budoucí poraženou stranu.
Najednou ale Potter "obživl" a strhla se bitka, ve které byl Voldemort zabit.
Dracovi rodiče nezmizeli spolu s ostatními smrtijedy, naopak přišli blíž k synovi.
„Draco, zklamal jsi nás...“
„Ne! Tebe!“ vyhrkla Cissa.
„Cože?“
„Ano, jen tebe. Já jsem na něj pyšná.“
Lucius byl překvapený. Jeho žena se snad poprvé v životě vzepřela.
Dracovi to ale bylo jedno, to si oni musí vyřešit mezi sebou.
On pospíchal za Hermionou...

P.S. - 108 přečtení? Děkuju 😊