Impossible [Dramione]

9.

Ráno ji vzbudilo tiché vzlykání. Vyplašeně otevřela oči a posadila se na posteli.
V křesle seděl Draco, hlavu v dlaních a brečel. V životě ho ještě brečet neviděla, takže ji to dost zděsilo.
„Draco? Co se děje?“ klekla si před křeslem na kolena.
„Bitva... bitva o Bradavice. Pán zla se se všemi svými smrtijedy se pokusí dobýt Bradavice... Musím tam taky, celá má rodina. Matka slíbila, že tě dostane do mudlovského světa. Pojď...“
Podal jí ruku. Zavřela oči a najednou stála na jakémsi odpočívadle v lese, před starým černým autem.
„Vím, že máš řidičák. Tak na, jeď a nevracej se. Nechci, abys umřela. A ještě něco.“
Podal jí klíčky od auta a pak vytáhl hůlku.
„Tvoje nová hůlka.“
Naposledy ji políbil, pohladil ji po tváři a zmizel.

Hermiona jela už několik hodin. Byla bouřka. Jako by nad ní plakalo samo nebe.
Taky plakala a svírala volant, až jí bělely klouby.
Potřebovala slyšet lidský hlas, proto zapnula rádio. „Jaká ironie.“ pomyslela si. Hráli Hallelujah.
... I used to live alone before I knew you...
(Žil jsem sám, než jsem tě poznal)
Proč ona?
...Love is not a victory march, it's cold and it's a broken hallelujah...
(Láska není vítězný pochod, je to studené a zlomené hallelujah)
Miluje ho. Musela se zamilovat zrovna teď, ve válce?
...And remeber when I moved in you, the holy dark was moving, too. And every breth we drew was hallelujah...
(A pamatuješ, když jsem se v tobě pohnul? Svatá tma se taky hýbala. A každý náš nádech byl hallelujah)
Neudělá to. Z náhlého popudu auto otočila a zajela ke kraji. Prudce rozrazila dveře, vyběhla do prudkého deště a sevřela hůlku v kapse.
Ve vteřince stála na okraji Prasinek.
Rozběhla se směrem ke škole.
Kolem Bradavic byl klid, klid před bouří.
Dorazila k bráně. Najednou nevěděla co dělat, přece jen ve škole vládnou smrtijedi.
Uslyšela hlasy.
„...a potom plánuje zaútočit. Pošle všechny, bude to masakr.“
Lucius Malfoy? Rychle použila zastírací kouzlo. Malfoyovi právě vycházeli po schodech. Všichni v kápích, masku v ruce, mířili k bráně.
Draco zaklepal na bránu.
„Draco Malfoy se vrací do školy.“
Brána se otevřela, Draco prošel a spolu s ním proklouzla i Hermiona.
Hned, když popošel ke schodům, pošeptala mu do ucha:
„Draco... To jsem já, vrátila jsem se. Mám na sobě zastírací kouzlo.“
Rozčíleně zatnul pěsti.
„Proč? Proč ses vrátila? Tohle budou jatka!“
Sáhla mu na rameno.
„Jednoduše nebudu bez tebe, Draco. Miluju tě.“
Rysy mu změkly.
„Taky tě miluju. Tak pojď.“
Vyšli spolu, jeden viditelný a jeden neviditelný, vstříc osudu.