Impossible [Dramione]

6.

Další dva dny se skoro nepotkali, protože se na událost v salonku nedalo jen tak zapomenout a mezi nimi panovalo nepříjemné napětí.
Třetího dne se Hermiona celé dopoledne věnovala studiu nejstarších svazků knihovny. Byly psány ručně, některé dokonce latinsky a na svoje stáří byly výborně zachovány, jen místy bylo písmo rozpité nebo lehce rozmazané.
Po několika hodinách luštění drobných písmen ji bolela hlava.
Promnula si kořen nosu, lítostivě se podívala na jednu z knih a s povzdechem se zvedla ze židle.
Přemýšlela.
Kde by si mohla odpočinout, naprosto o samotě?
Mohla zamířit do dámského salonku nebo se zavřít ve svém pokoji, vybrala si ale kapli.
Přemístila se přímo do jedné z lavic a položila si hlavu na opěradlo před sebou.
Potřebovala si vše srovnat, přebrat si to. Bohužel, kaple nebyla tím pravým místem. V okamžiku si k ní přisedl Draco.
„Copak?“
„Nic, jen jsem unavená.“
Pousmál se.
„Tak proč se neprospíš?“
„Ale já nemyslím takhle unavená! Já jsem unavená z tohohle všeho. Vždyť je to směšné, no tak jsme se políbili. Proč z toho dělat takovou vědu?“
Koutky mu znovu zacukaly.
„Hermiono, já bych tomu neříkal "no tak jsme se políbili." Dostat se kousek dál, museli jsme Missy poslat na terapii...“
Bouchla ho do ramene.
„Hej! Posloucháš vůbec?“
„Jo, jasně že poslouchám. Hermiono, já... už od začátku studia jsem si tě všímal a teď ty poslední roky... ehm, čím dál tím víc. Vždycky ses mi líbila a teď vím, že tě mám rád, hodně rád...“
Hermiona byla dokonale vyvedená z míry.
„Co... cože prosím?“
„Něco k tobě cítím.“
Po téhle větě jen tak seděla a dívala se před sebe. Sbírala odvahu k odpovědi. Konečně se odhodlala.
„Já k tobě taky. Nevím přesně, co to je, ale je to tady.“ položila si ruku na srdce.
Opět chvíli jen tak seděli, než Draco natáhl ruku a pohladil ji po tváři. Usmála se na něj a zachytila jeho ruku do své. Pomalu se k sobě přiblížili a políbili se. Přitáhl si ji a posadil si ji na klín. Dlouho se jen líbali, pak ale Draco rukou zajel Hermioně pod halenku. Zlehka ho pleskla.
„V kapli? To snad ne, skončíme v pekle...“ zašeptala do polibku.
„To stejně skončíme za to, co se chystáme provést.“
Srdce se jí rozbušilo ještě rychleji, pokud to vůbec bylo možné.
„Ale máš pravdu, je tu dost zima.“
Znovu ji políbil, ucítila známý svíravý pocit a najednou byli v jeho pokoji na pohovce.
                              15+
Tohle mi moc nejde, tak mě prosím nekamenujte :D
Tentokrát už se nezarazil kvůli traumatizované skřítce a za chvíli byla Hermiona do půl těla nahá.
Nestyděla se, jen sáhla na lem jeho trička a v okamžiku na tom byli stejně. Fascinovaně přejížděla rukama přes jeho hruď a ramena.
Nedal se zahanbit a vzal její ňadra do dlaní. Prohnula se v zádech a tím víc se na něj natiskla. Sklonil se k jednomu jejímu prsu a vzal bradavku do úst. Hermiona vzdychala a zatínala mu nehty do ramen a když do bradavky jemně kousl, vykřikla.
Začal se stejně věnovat i druhému prsu, zatímco shledal, že dole je ještě moc oblečená. Sundal jí kalhoty a pomalu rukama přejížděl po jejích stehnech. Přitáhla se a také ho zbavila kalhot, najednou ale jakoby zmrzla. To jí Draco vjel rukou pod kalhotky a otřel se o její klitoris. Zareagovala zasténáním, což ho ještě víc vybudilo.
Stáhl jí i kalhotky a mučivě pomalu postupoval polibky přes břicho až do jejího klína. Ve chvíli, kdy se jí tam jazykem dotknul, znovu vykřikla a začala ho šeptem prosit, aby už to neodkládal. Mírně se nad tou nedočkavostí pousmál, ale vyhověl jí. Sundal si boxerky, políbil ji a vnikl do ní. Nemohl uvěřit, jak je to úžasný pocit, tvořit jedno tělo s někým dalším.
Ano, Draco Malfoy byl do té chvíle panic, všechny jeho znalosti byly pouze teoretické.
Hermiona panna nebyla, ale při intenzitě rozkoše a vášně sdílené s Dracem pochybovala, jestli se ten jeden otřesný zážitek s Ronaldem dá vůbec počítat.
Obemkla ho nohama a opět si přivlastnila i jeho rty.
Přirážel stále rychleji a rychleji, dokud neucítil zvláštní pocit. Ve stejnou chvíli ucítila i Hermiona tlak v podbřišku. O pár vteřin později společně vyvrcholili.
Do spánku se propadli v objetí.