„Ne to je dobrý Lieberhere."
„Ale já chci."
„Řekla jsem že je to v pohodě, to dojdu Jaedene."
„Ty jsi mi řekla Jaedene." řekl udiveně.
Do prkýnka!
„N-ne, neřekla."
„Ale jooo."
„Ježiš pojď už."
Už mě to jednoduše přestávalo bavit.
Lieberher už nic nenamítal a šel poslušně za mnou jako pes.
Byla jsem naštvaná, jak na Coru, že mě tu nechala s ním, tak i na něho, že měl ještě chuť se se mnou hádat.
„Aleee Princezno, nebuď nabručená." řekl a chytl mě okolo ramen.
„Za prvé, nejsem Princezna a za druhé, kde máš tu ruku?" zeptala jsem se a podívala se na něj vražedným pohledem.
„Jak vidíš tak ji mám kolem tvých ramen, můžeš být ráda že ji nemám někde jinde." odpověděl a mrkl na mě.
Jo oči má hezký o tom žádná a celkově je hodně pěknej... Ty vole! Co to placáš Simpsonová!? Není hezkej, je to hajzl!
„Héj, Princezno posloucháš mě?"
„C-co? Promiň zamyslela jsem se."
Už jsme stáli před mým domem.
„Ptal jsem se tě jestli nechceš jet zítra do školy se mnou."
Víte co? Byla jsem tak zmatená že jsem řekla jo, jsem totálně blbá.
Už jsem byla u vchodových dveří a najednou jsem si uvědomil že mám na sobě Jaedenovu mikinu.
„Jaedene! Tvoje mikina."
„Nech si ji." S touhle větou odběhl.
„Coro Montgomery! Jak tě jenom napadlo nechat mě tam s Lieberherem!?" Zařvala jsem přes celý dům a pohledem hledala Coru.
Spala na gauči a když jsem zakřičela tak se lekla až spadla na zem.
Nemohla jsem udržet vážnou tvář a začala jsem se strašně smát, ale Coře moc do smíchu nebylo a zabíjela mě pohledem, což zapříčinilo to, že jsem se začala smát ještě víc.
„Můžeš držet hubu!? Bolí mě hlava."
„A jéje, tady je někomu špatně."
„Hmm."
No teď bude nasraná.
Přišla jde k ní a na čelo ji položila ruku, celá hořela.
„Tak buď jsi tak moc rozpálená z Grazera, nebo máš horečku."
„Hej! Nejsem Rozpálená z Jacka!"
„No já nevím tvůj pohled Říká něco jiného." zasmála jsem se a šla do lékárničky pro teploměr, který jsem následně dala Coře.
„Na, změř si teplotu a já nám udělám čaj." Řekla jsem a šla znova do kuchyně.
Zatím co se v konvici vařila voda, jsem nám vybírala čaj.
Černý ne, zelený s citrónem ne, zelený s jahodou pro mě a pro Coru...Bingo! Meloun s jahodou.
Čaje jsem nám zalila vodou a šla s něma do obýváku.
„Tak co, kolik máš?" zeptala jsem se.
„39.5 Stupňů..."
„Takže ty si teď vypiješ čaj a alou do postele mladá dámo a zítra nejdeš do školy."
„Ale..."
„Žádné ale!"
„Hmm, fajn."
„A žádné ponocování."
„No v tomhle stavu určitě budu něco dělat, víš co? Já si tady pozvu nějaký kluky a uděláme pařbu víš jak."
„Tu ironii si nech."
Po tom co jsme dopily čaj jsme se obě vydaly do svých pokojů.
Ještě jsem se před tím vysprchovala a šla si lehnout, když v tom mi přišlo upozornění na Facebooku.
Jaeden Lieberher vám poslal/a žádost o přátelství.
Přijmula jsem mu žádost a hned na to mi přišla na messenger zpráva.
Jaeden: Ahoj Princezno.
Já: Neříkej mi Princezno.
Jaeden: Aleee nedělej vlny. A jinak jak je Coře?
Já: Cora má horečku :(
Jaeden: Tak já zítra pro tebe přijedu.
Já: Ne to vážně není nutné
Jaeden: Stejně pro tebe přijedu, v 7:30 jsem tam a žádné ale. Už musím jít měj se.
V ten moment byl offline.
Nevím jestli mu mám dát šanci, možná se fakt chce bavit.
Ne Max, je to děvkař, grázl, hajzl, debil, namyšlený blbeček a kdo ví co všechno. Prostě č*rák, nebudu mu dávat šanci. Ať si zítra klidně přijede, s ním nikam nepůjdu.
Z mého přemýšlení mě vyrušilo další oznámení z Facebooku.
Jack Grazer vám poslal/a žádost o přátelství.
Znova jsem ji přijala a hned mi Jack napsal.
Jack: Čau Tak co, jak je Coře? Nepozabili jste se s Jaedenem? Xd
Já: Cora má horečku a spí a já se mám taky dobře děkuji za optání :)
S Jaedenem jsme se nezabili, zatím...
Jack: Dobře, jsem rád. Děkuji za info už půjdu spát tak dobrou.
Já: Jop, dobrou.
Po této poslední zprávě jsem zamkla svůj mobil a šla spát.
Pomalu jsem upadala do říše snů.
Nejdelší kapitola, 708 slov.
