„Tak kam půjdeme jako první?" zeptal se Finn a na všechny se podíval.
„Starbucks!"
„Mekáč!"
„KFC!"
„New Yorker!" Vykřikli jsme všichni najednou a Finn se tomu jen zasmál, podíval se na Coru, potom zpátky na nás a řekl „Tak se rozdělíme a v 5 si dáme sraz u východu."
Všichni souhlasili.
Caleb, Finn a Cora odešli a já už jsem chtěla odcházet taky dokud mě nezastavil Jaeden.
„Můžu jít s tebou?" Zeptal se a udělal na mě psí pohled.
„No tak pojď." Řekla jsem nakonec a rozešla se směrem k New Yorkeru, protože už jsme si potřebovala koupit nové věci na sebe.
Vešla jsem do New Yorkeru s rozešla se směrem ke košilím.
Jaeden někam odběhl, což mi bylo docela jedno.
Vzala jsem si pár věcí a odešla s nima do kabinky.
Zrovna jsem si zkoušela jednu černo červenou kostkovanou košili, když v tom mi do kabinky vtrhl vetřelec.
Jseš mrtvej Jaedene!
Naštěstí jsem byla oblečená.
„Sluší ti to, ale moje mikiny ti stejně sluší nejvíc." Řekl a usmál se.
Normálně bych se začala červenat, kdyby to nebyl Jaeden.
„Vypadni." Řekla jsem v klidu.
„Proč bych to dělal?"
„Říká ti něco osobní prostor?"
„Tohle slovo neznám." Odpověděl a ze zadu mě obejmul kolem pasu.
„Jestli si chceš ještě někdy zaprcat tak vypadni z té kabiny!"
To už mi bublaly nervy.
„Faaajn." Řekl poraženě, vycouval z kabinky a já se mohla v klidu převléct a jít zaplatit za tu červenou košili.
Ve čtyři hodiny jsme se s Jaedenem rozhodli jít do Starbucks. Už z poza skla jsme viděli že tam sedí Cora a Finn,kteří s někým mluvili,no spíš se hádali.
Vešli jsme dovnitř a zamířili si to k nim. Ti kteří s nima mluvili byli Jack a Lola, drželi se za ruce, Lola měla na tváři škodolibý výraz, Cora slzy v očích a Finn bublal vzteky.
Přišla jsem k nim a neodpustila si jízlivá slova.
„Ahoj Lolo,co kdyby jsi s tou svou vyperoxidovanou hlavou odešla někam jinam?" Řekla jsem a falešně se usmála.
„Proč bych to jako dělala?"
„Já jen že jsi docela přibrala a trošku tady zabíráš moc prostoru."
Jaeden se za mnou potichu chechtal, zřejmě mu tahle situace přišla hodně vtipná.
Lola jenom nevěřícně otevřela pusu dokořán a následně i s Jackem odcházela.
Sedla jsem si ke stolu vedle Cory, naproti ní byl Finn a naproti mě Jaeden.
„Cori, to bude v pohodě, neplač." Utišovala jsem jí a hladila ji po zádech.
„Řekl jí že je děvka." Řekl Finn.
„Co že udělal!?"
„Řekl jí že je děvka protože se tady tahá se mnou." Odpověděl a sklopil pohled.
Jaeden nevěřícně zíral asi tak stejně jako já.
To jsi posral Grazere.
______________________________
Po té události ve Starbucks jsme se vydali domů, k nám domů, jenom já, Cora, Jaeden a Finn, Caleb prý musel jít s něčím pomoct mámě, ale podle mě je to kvůli tomu co se stalo dopoledne.
Do obýváku jsme nanesli plno dek a polštářů, udělali čtyři mísy popcornu, přinesli zmrzlinu a zapli si nějaké filmy. Bedlivě jsem sledovala film, když v tom si mě Jaeden k sobě přitáhl, takže jsem mu ležela na hrudi.
Ani nevím proč, ale objala jsem ho, s ním jsem se cítila v bezpečí, ale i přes to jsem si nedokázala připustit to je ho mám aspoň trošku ráda.
Skoro jsem usla, když v tom do mě šťouchl Jae, podívala jsem se mu do obličeje a on mi hlavou naznačil ať se podívám vedle sebe.
Cora se líbala s Finnem.
OMG, mám nový ship.❤️
Byli spolu sladcí.
Bohužel Jae je strašný Kazisvět a tu chvilku jim zničil.
„Jestli si to chcete rozdat tak prosím ne tady." Řekl a zasmál se.
Cora i Finn se na sebe podívali a šlo úplně vidět že oba se strašně červenali. Prostě Aww.
Když nám došel popcorn šla jsem pro další do kuchyně.
Zrovna jsem z horní poličky vytahovala sáček s popcornem, když v tom se mi dvě ruce obmotaly kolem těla, zase, ochranitelsky mě svíraly a nechtěly pustit.
Otočila jsem se k Jaeovi a podívala jsem se mu do očí.
Zničeho nic mě Jaeden políbil a já se nebránila, něco mi říkalo že mám přestat, ale ta druhá část říkala opak a byla silnější.
Když nám došel vzduch tak jsme se od sebe odlepili.
„J-já.."
„Vím že ke mě necítíš to stejné..." Řekl zklamaně a já nic neopověděla, byla jsem jako v tranzu.
„Vím že to zní divně, ale...mám na tebe crush od té doby co jsem tě viděl, ale nikdy jsi o mě nejevila zájem. Ani nevíš jak rád jsem byl když jsi se mnou prohodila aspoň jedno slovo." Řekl a v očích se mu leskly slzy, vypadal strašně zranitelně a nevinně.
Obejmula jsem ho, někdy je objetí nejlepší lék na bolavé srdce.
Držel mě u sebe strašně pevně a zároveň něžně, jako kdyby mě už nikdy nehodlal pustit...
Tadaaa, další kapitola je na světě! Doufám že se líbí. Chci vám poděkovat za všechny komentáře a Hlasování.❤️
V minulé kapitole jsem se vás ptala koho shipujete, teď bych se chtěla zeptat, jak by jste tyhle shipy pojmenovali?💛🖤
