Broken heart 💔(Marcus&Martinus)

6💔

Martinus-sobota

Bylo něco kolem třetí hodiny. Byl jsem doma a seděl na posteli, psal jsem si s Emily. Ale pořád jsem myslel na Elenu. Vážně za to můžu já? No jasně že můžu. "Brácha" zaklepal Marcus.

"No?" zeptal jsem se. "Máma s tebou chce mluvit" řekl a asi odešel. Tak jsem se zvedl a šel dolů, sešel jsem schody a namířil si to do kuchyně. Kde u stolu seděla máma. Táta něco zařizuje a Emmou.

"Marcusi pověz mi, jak je to teď mezi tebou a Elenou? " zeptala se a já se posadil. "No, nebaví se s námi" řekl jsem smutně. "A proč?" zeptala se zvědavě. "Protože jsem ji měsíc ignoroval a ona se naštvala" řekl jsem.

"Mladý muži, omluvíš se jí a ještě dneska" rozhodla. "Ano mami" řekl jsem a šel do pokoje. Tak jsem si vzal mikinu a šel k ní.

Elena

Byla sobota, něco okolo jedné hodiny. Rozhodla jsem se že si obarvím vlasy, na černo. Máma mi nic nemohla říct, nebyla tu. Tak jsem si vzala mobil, klíče, peněženku a mohla jít. Šla jsem pěšky, protože bylo hezky a já se chtěla projít.

Uběhlo asi patnáct minut a už jsem byla u kadeřnictví. Vešla jsem dovnitř a rozhlédla se. "Dobrý den, co si přejete?" zeptala se mě mladá paní.

"Dobrý den, potřebovala bych obarvit vlasy" řekla jsem. "Dobře a jaká barva?" zeptala se a já se posadila. "Mohly by být černé a bílé konečný" řekla jsem.

"Jak si přejete" řekla a začala barvit.

.......

"Hotovo" řekla a já se podívala. Bylo to hustý a pěkný. "Děkuju, tady máte" dala jsem jí peníze a odešla. Šla jsem domů, bylo něco okolo druhé hodiny. Budou za chvilku tři.

Došla jsem domů a šla hned do pokoje. Co bych měla jinak dělat. Když jsem tam byla, tak jsem spadla do postele. Po chvilce někdo zazvonil.

Dělala jsem ze nejsem doma, byla jsem ticho. Modlila jsem se ať odejde. Ale ne, on stále zvonil. Tak jsem se hned postavila a šla dolů. Došla jsem mě dveřím a otevřela.

Hned co jsem ho uviděla, úsměv mi zmizel z tváře. Martinus. "Nazdar, co potřebuješ?" zeptala jsem se a opřela se o dveře. "No jdu se omluvit" řekl. "No né, ono se to umí omlouvat a za co?" zasmála jsem se. "No že jsme tě ten měsíc ignorovaly" řekl. "Dobře beru a co potřebuješ dal?" zeptala jsem se. "To je asi vše" řekl.

"Fajn, tak ahoj" řekla jsem a zavírala dveře. "Počkej! " řekl a já je zase otevřela. "Co? " zeptala jsem se.

"Nemůže to být jako dřív?" zeptal se. "Ne nemůže, buď si s Emily a mě dej pokoj!" zařvala jsem a třískla dveřmi. Potom jsem utekla do pokoje a tam se rozbrečela.

Martinus

Zaraženě jsem tam stál, vstřebával jsem to a když jsem se konečně vzpamatoval. Tak jsem šel domů. Šel jsem pomalu a coural se.

Když jsem vešel, tak hned přišla máma." Tak co?" zeptala se." Jo přijmula omluvu" řekl jsem a šel hned do pokoje. Tam si lehl na postel a asi usnul.