Broken heart 💔(Marcus&Martinus)

12💔

Marcus

Jak jsem si myslel, byl nemocný. Měl horečky a zvracel. Bylo mi ho líto, a měl jsem o něj strach. "Tady máš čaj" řekl jsem a podal mu to. Jo a mamka mi volala že jsou u babičky a že neví kdy se vrátí. Takže jsme tu sami, super.

Jako já vím že jsme už dost starý, aby jsme byly doma samy. Ale mohly by tu někdy být. Chceme si užít Emmu, než zase někam pojedeme. Lítal jsem sem a tam a nosil mu věci. Bolela mě z toho noha, ale co. Je to můj bratr.

"Brácha sedni si na chvilku" řekl nakřáplým hlasem. "Ne to je v pohodě" řekl jsem a odcházel, on mě ale stáhl na postel. "Neměl by ses tak přemáhal, ještě budeš mít něco horšího než zlomenou nohu" "řekl mi s já si povzdechl." Tak co mam dělat? " zeptal jsem se.

"Jestli se nebojíš že něco chytíš, tak si lehni ke mě" řekl mi. "Stejně to dostanu potom taky, bylo to tak vždycky. Něco jsem chytil a pak jsi to měl taky, takže mě to je jedno" řekl jsem a lehl si k němu, asi jsme usnuli.

Elena

Seděla jsem v pokoji a dělala úkoly, měla jsem udělat nějaký referát. Vůbec mi to nešlo, pořád jsem myslela na Martinuse. Mamka by se měla vrátit, nějaký problémy tak přijede dřív.

Takže se budeme stěhovat, a klukům to neřeknu. Proč? Protože na ně potřebuju zapomenout. Hlavně na Tinuse.

Tak jsem si povzdechla a šla dodělat tu prezentaci.

......

Bylo něco okolo 8 hodiny, konečně jsem to měla hotový. Tak jsem to všechno uklidila a šla si vzít něco k jídlu. Udělala jsem si toust.

Potom když jsem dojedla, tak jsem si vzala mobil a šla poslouchat hudbu, při které jsem si zpívala a kreslila. Kluci vždy říkaly že mám krásný hlas, nevěřila jsem jim.

Ale možná měly opravdu, asi taky zkusím nějakou soutěž. Možná budu taky slavná. Kdo ví. Potom jsem šla v 9 hodin spát.