Broken heart 💔(Marcus&Martinus)

2 💔

Marcus

Bylo mi divné že Elena odešla, ona se na nás vždycky tak těšila. Kdyby jste viděli ten výraz v její tváří, byl tam vidět smutek. Že by ji to ranilo? Ona se potom vymluvila že musí něco dodělat, a odešla domu.

"Co jsem řekl?" zeptal se Tinus. "Já možná vím, hele běž domu pak přijdu. Zahrajeme třeba FIFU" řekl jsem a on přikývl a odešel. Já se rozešel k domu Eleny.

Když jsem byl u dveří tak jsem se zaposlouchat, slyšel jsem pláč? Ona brečí? Tak tohle je divné. Tak jsem zaklepal, po chvilce mi otevřela a já uviděl její obličej. Oči byly plné slz a měla rozmazanou řasenku, určitě plakala.

"M-marcusi?" zeptala se. "Co tu děláš?" zeptala se. "Eleno co je? Proč jsi brečela?" zeptal jsem se. "To nic není, neřeš to" řekla. "Budu to řešit, chci aby jsi mi řekla proč jsi brečela" zamračil jsem se.

"To nepochopíš" řekla. "Ale pokusím se, hele mužů jít teda dovnitř? Bolí mě noha" zasmál jsem se. "Jo jasně, promiň" řekla a pustila mě dovnitř. Já si šel sednout na křeslo a čekal na ni.

Ona si sedla naproti mě a já čekal. "No?" zeptal jsem se. "No já, já se asi zamilovala do Tinuse" řekla a já otevřel pusu. Ona ho miluje.

"Cože? Od kdy?" zeptal jsem se. "No už asi dva měsíce, nechci kazit naše přátelství. Tak budu ráda když mu to neřekneš" usmála se.
"Ale tohle musí vědět!" rozhodl jsem se a vstal. "Ne! Ty mu to neřekneš, už stejně má holku tak je to zbytečné" řekla a sklopila zrak.

"Dobře, ale kdyby cokoli tak mi to řekni" usmál jsem se. "Jo jasně, jsi úžasný" řekla a objala mě. Potom jsme se rozloučily a já šel domů.

......

"Tak co? Proč brečela?" zeptal se mě Tinus. "Asi si na něco vzpomněla, na něco smutného" řekl jsem a pokrčil rameny. Nebudu mu to říkat, slíbil jsem to. On má holku tak mu to nechci kazit a Elena to taky nechce.