4. kapitola podivná jeskyně

26 6 0
                                    

Kryštof
Quido na chvíli odešel a tak jsem chvíli líbal Šárku. Potom Quido přivedl Jasmínu, ale vypadala jako by prožila nějaké trauma. Měla docela silně zavřené oči a nechtěla je otevřít, otevřela je až po tom co na ní Quido začal mluvit. Když otevřela oči podívala se na nás a vypadala trochu vyděšeně. Zvedla se a políbila Quida. Měli jsme v plánu jít z jeskyně, ale nějak zmizel východ. Takže jsem rozsvítili svítilnu na mobilu a šli jsme dál do jeskyně. V předu jsem šel já, Quido a Šárka Jasmína trochu zaostávala.

Šárka
Už jsme chvíli šli, ale už jsem neslyšela kroky za námi a tak jsem se otočila. Neviděla jsem Jasmínu a to mi přišlo opravdu divné. Najednou jsem uslyšela bolestný výkřik otočili se i kluci a všichni tři jsme se rozběhli za tím křikem. Netrvalo to dlouho a uviděli jsme jí. Na zemi tam ležela Jasmína a u ní někdo byl. Přišli jsme trochu blíž, ale ten někdo už tam nebyl bylo to trochu divné. Snažili jsme se Jasmínu probudit, ale nějak to nešlo a tak ji Quido vzal do náručí.

Jasmína
Šla jsem za trochu vzadu, protože mi nebylo moc dobře tak jsem se na chvíli zastavila. Zavřela jsem na chvilinku oči a když jsem je otevřela byla u mě nějaká holka přibližně stejně stará jako já. „Promiň" omluvila se mi a potom mě kousla do zápěstí. Ucítila jsem stejnou bolest jako v té mlze a teď mi to došlo byly to upíři. Zavřela jsem pomalu oči, protože ta bolest neustupovala spíš se to zhoršovalo a potom už jenom tma.

1. Díl malé upíří prokletí 1.částKde žijí příběhy. Začni objevovat