Dům úpírů [Dokončeno]

4

Nechtěla jsem jim lhát, ale taky jsem nechtěla si stěžovat. "Gomen. Jdu si lehnout jsem unavená." promluvila jsem. Ani jsem se nenajedla jak jsem byla v nervech.

Vešla jsem do pokoje. Stál tam zase.Hodila jsem sebou na postel a ignorovala ho. "Proč se mnou nemluvíš?" prolomil ticho. Já se převalila na záda. "To by jsi měl sám vědět ne?" koukala jsem dál do stropu a ani jednou se na něj nepodívala. Povzdychla jsnem si. "Fakt to jako nevíš jo? Fakt nevíš, že jsi se líbal s Lily? Před kterou jsem vás chránila? Jsi fakt ubohý" Vstala jsem vzala jsem di vějci na spaní a šla do koupelny. Začala jsem si napouštět teplou vanu a mezitím jsem se vysvlékla. Po tom jsem si vlezla do vany.

Po hodině jsem vylezla z vany a oblékla se. Vešla jsem do pokoje a švihla sebou na postel a vydala se do říše snů. V tomhle případě spíš bez snů.
.....
Otevřela jsem oči a podle světla jsem usoudila, že je na vstávání moc brzy, tak jsem se jen převalovala.

Po hodině jsem to vzdala a vylezla jsem z postele. Najednou mi zakručelo v břiše. "Potřebuju krev a jídlo." tak jsem se vydala do kuchyně. No vydala, spíš začala plížit.

Když jsem "došla" do kuchyně, tak jsem se nahrnula k ledničce. "Krev! Super" zajásala jsem. "Sestři?" trhla jsem sebou a ve dveřích stál Azusa. "Um. Ahoj Azusa-kun! Jen jsem si šla pro mrev a jabko. Mám hlad a žízeň" usmála jsem se. "Od... Kdy... Piješ... Krev?"" od té doby, co jsem napůl vlk a upír" sklopila jsem pohled. Nikdy jsem jim to neřekla."Cože?"podíval se na mě překvapeným pohledem. "Jsem monstrum no! " zaječela jsem a utekla ze sídla. Slzy jsem měla v očích. Gomen... Podívala jsem se na sídlo. .

Už jsem asi čtyři hodiny mimo sídlo. Jsem znovu v tom lese. Lese kde jsem ho viděla s ní. Ty slova. 'Jsem monstrum no!' všichni mi říkali, že jsem monstrum. A měli pravdu. V den úplňku se nedokážu ovládat. Zabila jsem nespočet lidí. Ucítila jsem dotek na rameni. "Klid..." zašeptal mi známý hlas. "Nejsi monstrum. Tohle si o tobě nemyslíme, neboj se." "Yuumo." rozbrečela jsem se a on mě obejmul. "Pojď jdeme zpět." vzal mě do náruče a já usnula.

Pomalu jsem otevřela oči a sedla si. Uslyšela jsem nějaký rozbití skla. "Co se to tam děje?" vylítla jsem z postele a vyběhla do obýváku. Uviděla jsem jak nějaký vlk útočí na Rukiho. Přeměnila jsem se a skočila před něj. Zavrčela jsem. Vlk na mě zaútočila a já na něj. Zníčila jsem ho. Přeměnila jsem se zpět. "Sakra, co se to tu děje?" otočilajsem se na Rukiho. "Začali na nás útočit. " "ts" vyskočila jsem oknem a vyběhla jsem směr Sakamaki sídlo.

Když jsem doběhla k sídlu a proměnila se zpět, tak jsem vpadla do vnitř. "Kiro!" zavolal na mě Ayato. "P-potřebujem... Pomoct!" dostala jsem ze sebe udýchaně. "Co se děje?" přišel do předsíně Reiji. "Netuším..." "Začali na nás útočit vlci... " odpověděla jsem. Když jsem si všimla na schodech stojícího Subara a vedle něj Lili. Ta se na mě povýšenecky usmála. "A asi vím, kdo v tom má prsty..." zavrčela jsem. Nakráčela jsem si to k ní a dala jí facku a vzala jí za blůzu."Ty svině! Zabiju tě!"vzala jsem jí a táhla jí za sebou. Vzpírala se, ale nepomohlo jí to. Přeměnila jsem se a naznačila Sakamakům ať jdou za mnou. Kývli. A já se rozeběhla k Mukamům. Tahajíc za sebou Lili.

Došli jsme k sídlu. Rychle jsem vběhla do vnitř. "Koro! Kde jsi byla?" díval se na mě Yuuma. "Tady máte viníka" předhodila jsem Lili před Mukamy. "Není to tvoje?" "Je... Bohužel... Ale brzo nebude, protože jí zabiju..." otočila jsem se s vražedným pohledem na Lili. "Mluv!" zavrčela jsem. "Azuso dojdi prosí tě pro jednu dýku. Kdyby nechtěla mluvit." Azusa příkývl a já se znovu otočila na Lili.