Dům úpírů [Dokončeno]

5

"Tak teď mluv!" "A proč jako?" podívala se na mě posměšně. Já jí vzala ruku a přiložila k ní dýku. "Víš tohle je speciální dýka, kterou jsem dala Azusovi aby, kdybych se přestala ovládat mě řízl. Takže víš co to znamená ne?" polkla. "Stejně mě nedokážeš říznout.." "Tak to vyzkoušíme" trhla jsem rukou a řízla ji. "Tak, furt tě nedokážu říznout?" "Pusť mě ty bestie!" zařvala a já znovu trhla. "Na rozdíl od tebe, jsem silnější bestie." Ušklíbla jsem se. "Pf. Jako kdybys někdy byla." "Právě, že byla vždycky." ozval se Yuuma. "A navíc tahle bestie nemá jen, tak potřebu zabíjet." přidal se Laito. "A taky je to chytrá a hodná bestie" ozvala se Yui. Já se na ní s trhnutím otočila. "Yui?!" "Vzali jsme jí sem, protože nepotřebujem aby nám jí někdo vzal." informoval mě Shuu. "Ts. Stejně o všechno přijdeš!" najednou k ní přišel Subaru. "Subaru! Zachraň mě! Ona mi ubližuje!" "Ts. Tebe budu, tak zachraňovat! Někoho, kdo mě jen využil" já se na něj podívala pohledem. 'Cože to?' a po tom jsem se otočila na Lili. "A vsadím se, že máš prsty ve smrti mé matky, že?" otočila jsem se na Lili. "Ts. Taková nána to byla." znovu jsem trhla rukou "být tebou jí tak neříkám nebo tě zabiju" zavrčela jsem. Přiblížila jsem se k jejímu uchu. "Určitě víš, co mi dělal táta a proto jsi zdrhla, že? Tak co kdybych tě k němu dovedla?" zašklebila jsem se na ni. "T-to neuděláš!" "Myslíš? Jdu mu zavolat, že mu vezu návštěvu!" otočila jsem se a rozešla se do pokoje. "Ne! Všechno řeknu jen mě  k němu nevoz!" zaječela. "A to to nešlo rovnou?" zeptala jsem se se zvedlým obočím. Lili začala vyprávět.

"Takže takhle to bylo." promluvila jsem. Celou dobu jí vydírali. Chtěli se mě zbavit jen, protože jsem byla na půl upír a vlk. "Parchanti" zavrčel Ayato. "Ayato uklidni se" spražil ho pohledem Reiji. "Klid hoši. Jen teď musíme vyřídit velmi zásadní věc." "Jakou?" otočil se na mě Kou. "Kde budete bydlet!" plácla jsem se do čela. "Nom... Hold se nedá nic dělat. Budete bydlet u nás" řekl Reiji. Mukamy kývli. "Tak si jdeme sbalit a vyrazíme." rozhodla jsem.

Došla jsem do pokoje a z pod postele jsem vytáhla tašku. "Kvůli Lili jsi utekla?" ozval se za mnou Subaru. "Jo... Netušila jsem, že tě ovládá" sklopila jsem pohled. On vzal mou bradu mezi palec a ukazováček a zvedl mi hlavu. "Řekni mi jednu věc. Miluješ mě?" podíval se s vážným pohledem na mě Subaru. Já zčervenala. "J-jo" "Tak jsme na tom stejně" usmál se a já se na něj překvapeně podívala. "Cože to?" "Miluju tě!" a na to mě políbil. Nejdřív jsem byla ztuhlá a potom jsem začala spolupracovat. Najednou někdo vtrhl k nám do pokoje. "Eh. Pardón!" Ayato ty debile! Nadávala jsem na něj.