Jak jsem poznala vaši matku

Kapitola 12

*iMessage*
Dominic: za 5 min před hotelem
Chloe: ok

My už jsme stály s Hannah před hotelem a vyčkávaly na holky. Najednou přiletěl Karl celej vyděšenej, jestli jsme v pořádku. Hannah se na mě jen nechápavě podívala, o čem to mluví a Karl začal pištět: ,,Tys jí to neřekla viď. A sakra." zakryl si pusu aby už mlčel a podíval se na mě vykulenýma očima co se teď bude dít.
Hannah se na mě podívala znovu, tentokrát už víc naštvaně než nechápavě a než stačila spustit, zarazila jsem jí: ,,Měly jsme trochu větší turbulence, prolétali jsme velkou bouřkou. Nechtěla jsem ti to říkat teď, abys neměla zbytečný stres. Jsme s holkama v pořádku. Chceme si to tady s tebou užít..." řekla jsem smutně
,,Oh, zlatíčko... bylo to hodně zlé? Jsete v pořádku i psychicky?" začala plakat
Než jsem snažila něco říct, vyletěly holky z hotelu vysmátý a vymóděný.
,,Tak jdeme nakupovat neeeee?" řekly dvojhlasně a obejmuly Hannah
,,Nic to na nás nezanechalo jak vidíš." zasmála jsem se, poděkovala Karlovi a nasedly jsme do auta. Když jsem chtěla říci řidiči, kam to bude, Hannah najednou začala mluvit italsky. Nerozuměla jsem ani slovo, s holkama jsme na sebe koukaly jakože wtf. Né, že by Hannah neuměla italsky, mluví plynule 5ti jazyky a v klidu se domluví i dalšími. Je jako takový menší překladač, od všeho trochu. Ale ona začala mluvit s cizím člověkem sama od sebe?! To je snad poprvé, co nevyřizuju něco já, ale ona. Nahlas jsem si uchechtla.
,,Něco k smíchu tady?"
,,No." odpověděla jsem italsky a zasmála se. Ta mrška na nás něco chystá.

Dorazily jsme do centra. Vylezly jsme z auta a stály jsme přímo u Katedrály.
,,Pamatuješ?" řekla Hannah
,,Naše první návštěva Itálie. Na ten den se nedá zapomenout." odpověděla jsem
Hannah vytáhla z peněženky fotku z polaroidu, kde tady před 18ti lety stojíme.
,,Já jsem vzala polaroid!" vykřikla Jasmine a Chloe dodala: ,,Stoupněte si tam a my vás vyfotíme. Budete mít vzpomínku po 18ti letech!"
S Hannah jsme se na sebe podívaly a jakoby se naše myšlenky propojily. Vzpomínala jsem na tu dobu před 18ti lety. Byly jsme dvě hloupý a zamilovaný holky, který nevěděly, jak to budou mít v životě těžký. Z myšlenky mě vytrhla Hannah, která mě natočila tak, abych na fotce stála jako na té předchozí.
,,Sýýr!" řekla Jasmine a cvakla

Je to zajímavé, když tady stojíme spolu po tolika letech. Hannah je tady často, ale já ne. Jsem tady vlastně podruhé. Itálie není zrovna můj oblíbený stát, ale ty vzpomínky tady...

,,Mám pro vás všechny překvapení." řekla Hannah tajemným hlasem
Jasmine už se nadechovala, že něco zapiští, ale Hannah to včas zastavila: ,,Teď vám dám holky 4 hodiny na nákupy. A v 17:00 se sejdeme na adrese, kterou vám pošlu do iMessage, tak si hlídejte mobily."  obejmula holky a podala jim svojí stříbrnou kreditku
,,To nemyslíš vážně, že ne." zasmála jsem se a protočila oči
,,Né, že jí celou vyčerpáte." nezaujatě řekla Hannah a podívala se na mě
Vřískaly, pištěly a skákaly. Asi jen díky bohu, že jim nedala tu zlatou kartu, kde je těch peněz ještě mnohem víc. Už na té stříbrné jich je až moc. Ale Hannah to měla vymyšlené. Holky okamžitě začaly vyhledávat obchody v okolí a do 5ti minut byly pryč. Na to že nespaly, tak docela dobrý.

,,A co my?" začala jsem vyzvídat
,,My se podíváme do katedrály, vždy jsi jí chtěla vidět zevnitř a posledně nebyla možnost." usmívala se Hannah
Občas asi i poslouchá, co bych ráda. Tohle se u ní moc nevidí, raději by šla nakupovat s holkama, ale ona udělala plán jen kvůli mně.
Po prohlídce Duomo di Milano jsem byla absolutně nadšená, jak je tahle gotická stavba nádherná. Vždy jsem milovala umění. 
,,Tak a teď zase něco z mého šálku." zasmála se Hannah, chytila mě za ruku a někam táhla. Já samozřejmě hned věděla, kam jdeme a co budeme dělat. Pořád se mi ale hnaly hlavou špatné myšlenky, které by bylo nejlepší každou chvíli vypustit z hlavy.