Převlékla jsem se a vzala si svůj notebook na kterém jsem psala Abi o tom co se u nás doma právě teď děje...
Abi mi zavolala, takže jsem okamžitě příjmula hovor.
Asi po hodině jsme náš hovor ukončily. Najednou se mé dveře otevřeli a v nich stál můj bratr „co tady dělá Mike?"
Cam se jen uchechtl „koukám že už ho znáš" jen jsem si povzdychla a kývla hlavou na znamení souhlasu. Po chvíli se Cam vytratil pryč a já jsem zůstala znovu sama v mém pokoji. Začla jsem přemýšlet o mém posledním dnu školy a představovala jsem si jak by to mohlo celé probíhat. Mé přemýšlení překazila únava a tak jsem jen zavřela oči a v klidu usnula.
Mike PJO (pohled jeho osoby)
Zrovna, když jsme byli s Cameronem v jeho pokoji a on šel na záchod, rozhodl jsem se jít za Zorou. Vyhledal jsem její pokoj, kde se nacházela. V klidu oddechovala, byla roztomilá. Chvíli jsem se na ní jen tak koukal a nakonec odešel zpátky za Camem.
***
Zora PJO
Probudilo mě až bouchnutí domovních dveří, Mike odešel. Bylo něco okolo půl šesté večer a tak jsem se vydala udělat si něco k večeři.
Na pánvičce jsem usmažila malé kousky kuřecího masa a 'naházela' je do těstovinového salátu. V klidu jsem si ho snědla a pak vyběhla zpět do pokoje.
Připravila jsem si kabelku na zítřek a potom jsem si vzpoměla že nemám nic pro učitelku. Rychle jsem na sebe hodila nějaké slušné oblečení a vyšla jsem ven z domu. Zastavila jsem se v blízkém květinářství a potom jestě koupila v menším marketu nějakou čokoládu.
Přišla jsem domů, vzala jsem nějakou vázu, kterou jsem naplnila vodou. Všechno jsem odnesla do svého pokoje a květiny naskládala do té vázy.
Vysprchovala jsem se a zalezla do své postele. Po několika minutách jsem usnula.
***
Mým pokojem se rozezněla příjemná melodie budíku, který jsem si nastavila, protože, když vám začne řvát budík u hlavy tak to není moc příjemný, ale když si nastavíte hezkou melodii tak se vstává hned lépe.
Vstala jsem z postele a rovnou jí i ustalala. Přešla jsem do koupelny, kde jsem udělala ranní hygienu, oblékla se, učesala a nanesla si trochu řasenky.
Přišla jsem do pokoje, sebrala kabelku ze židle, vzala květiny a čokoládu a seběhla schody do obývaku, přes který jsem se dostala až do kuchyně a sedla si ke stolu. Mamka mi podala míchaná vejce a chleba s máslem. Snědla jsem to a s tátou a Camem jsme odjeli do školy.
Od vchodu jsem mířila chodbou přímo do mé třídy kde byla první hodina uspořádaná jako rozlučka semnou a s Abi a zároveň nám mají předat vysvědčení. Přišla jsem tam a všichni se na mě sesypali a začli mě objímat. Dnes jsme s Abi měly jen jednu hodinu a to rozlučku a předání víza.
Asi v polovině hodiny si mě paní profesorka zavolala, já jí předala květiny s čokoládou a ona mi podala mé vysvědčení ve kterém byli samé jedničky.
To samé udělala i Abi a po chvíli přišla zamnou.
Posledních pár minut jsme si všichni ve třídě povídali a když zazvonil na přestávku, všichni jsme se ještě jednou obejmuli a nakonec jsme s Abi vyšli ze třídy a mířili k východu.
Do Los Angeles odlétáme až zítra, takže odpoledne ještě zajdu na Taylerem. Před školou jsem se potkala s Camem a tak jsem se rozloučila s Abi a společně s mým bratrem odešla k autu které patřilo tátovi.
Přijeli jsme domů a já měla za úkol sbalit poslední věci kromě ručníku a oblečení ve kterém budu v noci spát a také to ve kterém poletím.
Blížil se večer, přes odpoledne jsem si jen dobalovala věci a potom, už jsem jen ležela na posteli. Vzpoměla jsem si na Taylera a tak jsem za ním vyrazila. Trvalo to jen pár minut a ocitla jsem se před domem rodiny Winterovích. Přišla jsem až ke dveřím a zmáčkla zvonek, čekala jsem jen chvilku a ve dveřích se objevil můj kamarád jen v šedých kalhotách, bez trika.
„Ahoj Ze" pozdravil mě s úsměvem na tváři a přitáhl si mě do náruče. Chvíli jsme se objímali mezi dveřmi, ale nakonec jsem se od něj odlepila a věnovala mu jeden úsměv. Pozval mě dovnitř a tak jsme šli do jeho pokoje.
Chvíli jsme si jen povídali, ale pak jsem se koukla na hodiny, které ukazovaly osm večer a můj úsměv opadl. „Zítra odlétáme" řekla jsem se smutným hlasem a on si mě znovu přitáhl do jeho medvědího obětí.
„Určitě se znovu uvidíme" zašeptal mi do ucha. Nikam se mi nechtělo, ale bohužel všechno jednou končí, takže jsem se rozloučila s Taylerem, který mi věnoval jemný polibek do vlasů, a odešla zpátky domů.
Už jsem byla dost unavená, takže jsem si dala horkou sprchu a zalezla do své měkké postele ve které jsem po chvilce usnula.
***
„Zlatíčko vstávej je deset hodin" mamka si opatrně sedla na mojí postel a pohladila mě po vlasech. Usmála jsem se na ní abych jo naznačila že jí rozumím.
Abi s rodiči by měla přijet kolem třetí a před pátou budeme vyrážet na letiště. Neobtěžovala jsem se zvedáním z postele a vzala si do ruky svůj telefon na kterém jsem se podívala na nějaká videa.
Přišlo mi to jako chvilka ale najednou nás mamka zavolala na oběd a mně došlo že jsem na tom mobilu byla déle než jsem chtěla. Znovu jsem telefon napojila na nabíječka, aby se mi dobil, a odběhla dolů na oběd.
Když jsem se vrátila do pokoje, všimla jsem si že se tam nenachází už žádná krabice a tak jsem si jen sedla na postel a koukala na svoje nohy.
Už bylo něco málo po třetí hodině a domem se rozezněl znovek. Zachvíli do mého pokoje vyběhla Abi a zavalila mě. Potom se zvedla a obě jsme se zasmály.
Něco jsme řešily a v tom nejzajímavějším na nás ze zdola rodiče zavolali že zachvilku vyrážíme. Už jsme byly i převlečená takže jsme si dál povídaly. Přibližně po šesti minutách jsme se zvedly a já naposled pohlédla na svůj pokoj, zavřela jsem dveře a odešla po schodech dolů, kde už všichni čekali.
Všichni jsme nasedali do aut a mohlo se vyrazit na letiště.
Když jsme dorazili na místo čekalo tam na nás naše letadlo a soukromý pilot, všichni nastoupili a naše auta odvezli do lodí které rovnou vyrazili.
S Abi jsme si sedly vedle sebe a povídaly jsme si. Po nějaké době jsme obě usnuly.
Sedmý díl je na světě.
Omlouvám se za případné chyby v textu.
Názory pište do komentářů ;).
-Tokyro-
