Probudila mě rána ve vedlejším pokoji. Asi Camovi něco spadlo. Neochotně jsem vstala z matrace která se nacházela na mé posteli.
Přešla jsem ke dveřím, které se nacházeli vedle těch mých a slušně zaklepala. Ozvalo se jen tiché "dále" a tak jsem vstoupila do pokoje. Cameron ležel na zemi a na něm byla velká dřevěná deska, hádám, že to bude skříň.
Opatrně jsem jí z Cama sundala. „Díky ségra". Smích, který jsem celou dobu držela v sobě, se najednou vyvalil ven a já jsem se začla smát jako blázen.
„Co je?" zeptal se s trochou smíchu v hlase.
„Vypadal si komicky" dál jsem se smála.
Po chvíli se ke mně přidal i Cam. Pomohla jsem mu sestavit tu skříň, společně s postelí a šla jsem zpátky do svého pokoje.
Rozhodla jsem se, že si vybalím nějaké věci a zajdu za Abi. Vyndala jsem trička z krabice, potom tepláky, džíny a všechno ostatní, jako spodní prádlo, ponožky...
Po hodině jsem měla vyndané všechno oblečení a všechnu elektroniku, kterou mi táta zapojí, až budu u Abi. V pokoji budu mít svou vlastní televizi a taky vlastní koupelnu, což je úplně skvělý.
Vyšla jsem z domu a zamířila přímo k domu, kde teď bydlí Abi.
Zazvonila jsem a chvíli počkala. Před dveřmi se objevila Abi, nadšeně jsem vypískla a vletěla jí do náruče. Vypadalo to jako kdyby jsme se viděli po pěti letech, ale bylo to jen po pár hodinách.
„Čau kočko, pojď, ukážu ti to tady" řekla a tak jsem jí následovala. Měli to tam opravdu moc hezké, prostorné místnosti a hodně světla. Vyšly jsme schody a otevřely předposlední dveře.
Měla nádherný, prostorný pokoj, sladěný do šedo - černé.
Svalily jsme se na její postel a koukaly na strop. Takhle jsme tam ležely asi hodinu a mezitím si povídali, co budeme celé prázdniny dělat.
Asi po dvou hodinách jsem se rozhodla, že už půjdu domů, protože bylo něco po půl osmé večer.
Po příchodu domů, jsem zamířila rovnou do svého pokoje. Otevřela jsem dveře a byla překvapená jak to tady za tu chvíli prokouklo. Pokoj jsem měla laděný do šedo - bílé. Postel už jsem měla povlečenou a televizi, která byla plazmová, jsem měla nainstalovanou.
Ještě jednou jsem si pohledem projela celý můj pokoj a potom si lehla do měkkých peřin.
Rozhodla jsem se si dát sprchu a jít spát, protože jsem neměla ani hlad.
Vysprchovala jsem se a přešla zpět do svého pokoje, kde jsem se zabalila do těch měkkounkých peřin a asi po minutě usnula.
***
-Ráno-
Probudila jsem se a zkontrolovala hodiny na telefonu...10:48...no, to jsem spala docela, dost dlouho. Pravý čas na to, vstát.
Pomalu jsem se vyhrabala z vyhřáté peřiny. Sluníčko na nebi už svítilo a příjemně hřálo.
Sešla jsem dolů do kuchyně a ze skříňky vyndala cereálie, které jsem si nasypala do misky a následně zalila mlékem. Snědla jsem je a vyběhla schody zpátky do mého pokoje.
Malém jsem dostala infarkt, protože v mém pokoji se nacházel Cam. „Co zde děláš Satane?" zeptala jsem se, už se smíchem v hlase.
„Čekám" odpověděl, ale já se zatím nedozvěděla, žádnou konkrétnější odpověď.
„A na co?" zeptala jsem se na další otázku, na kterou jsem dostala rychlou odpověď.
„Na tebe" jen co to dořekl, se mi rozvalil po posteli a já si zkřížila ruce na prsou.
„A co odemne chceš?" pořád jsem měla smích v hlase.
Cam se nachvíli zamyslel a potom odpověděl něco co jsem úplně nečekala „v neděli přijde na návštěvu kámoš, tak si kdyžtak něco naplánuj, třeba s Abi".
Trochu jsem se zarazila, hlavou mi začaly létat otázky typu - jaký kámoš? Vždyť tu nejsme ani den, to už si Cam našel kamarády? - najednou ze mě doslova vylétla otázka „znám ho?".
„Jo" a s úsměvem na tváři odešel z mého pokoje.
Vůbec jsem netušila kdo by to mohl být...
Z ničeho nic jsem si vzpomněla na mého bratrance, který bydlí tady v Californii a vlastně ani né tak daleko, když jsme byli menší, tak jsme měli opravdu dobrý vztah a párkrát za námi, i s rodiči, přijel.
Vzala jsem telefon a podívala se jestli náhodou nemám ještě někde jeho číslo....aaaa bingo, mám ho.
Bez váhání jsem klikla na jeho ikonku a z mého telefonu se začlo ozývat pípání, asi po pátém pípnutí někdo promluvil:
Ch - Haló?
Z - Christiane?
Ch - Kdo je u telefonu?
Z - Zora, tvoje sestřenka.
Ch - No to mě štípni, ahooj.
Z - Ahoj, nechtěl by ses stavit?
Ch - Do Londýna to mám daleko.
Z - Včera jsme přijeli do Californie, stěhovali jsme se..
Ch - No to kecáš?
Z - Nekecám.
Zasmála jsem se.
Ch - Jakou máte adresu?
Pověděla jsem mu naší adresu a potom jsme se rozloučili s tím, že za půl hodiny bude u mě.
Seběhla jsem schody do přízemí kde mamka vařila oběd, protože bylo něco kolem dvanácté. „Ahoj mami, za půl hodiny přijede Chris, nevadí?".
Mamka se hned otočil a s radostí řekla „vůbec, ne, dneska u nás obědvají i Goodwinovi, takže se může přidat".
„Dobře, zajdu teď ještě k Abi" mrkla jsem na mamku a už jsem se chystala k odchodu.
„Tak za dvacet minut přijďte všichni" houkla na mě a já jsem se vydala k mé nejlepší kamarádce.
Moc se omlouvám, že dlouho nevyšel nový díl, ale neměla jsem na to čas.
Doufám, že se vám další díl líbí.
Omlouvám se za případné chyby v textu.
Názory pište do komentářů.
-Tokyro-
