Posedlý [Ereri] (I. Díl) ✓

42

,,Pojď už."
Zavolám směrem k němu a otevřu dveře.

,,Kam půjdeme??"
Zeptá se natěšeně s jiskřičkami v očích.

,,To je překvapení."
Ušklíbnu se a nasadím si botu.

Naoko si uraženě odfrkne a pokusí se nazout botu. Zamračí se, když se mu nepodaří ji přetáhnout přes patu.

,,Už se těším. Chci se tady projít."
Zazubí se na mě, načež nesouhlasně sykne, když se mu znovu nepodaří bota nasadit.

Natáhne ji do vzduchu před sebe a chytne její lem, načež za botu prudce zatáhne a přepadne dozadu na záda.

Zakleje a pokusí se zvednou.
Uklouzne ale a tentokrát se převrátí dopředu, rovnou na obličej.
Pozvednu obočí.

,,Doprdele!"
Zakleje a zvedne se, přičemž se drží za bolavý nos.

,,U botníku je lžíce na boty."
Upozorním ho s pozvednutým obočím.
Eren zčervená a natáhne se pro lžíci.

Nazuje si boty a už chce otevřít dveře, ale zezadu mu nandám pásku na oči.

Nakloním se k jeho uchu a zašeptám.
,,Říkal jsem překvapení, Erene..."