Posedlý [Ereri] (I. Díl) ✓

25

,,Děkuju, pane."
Oddychne si a trochu se uvolní, zatímco já nervama překypuju.
Kurva, kurva, kurva!
Nemůžou mě zabásnout!
Už tak mám dost plnej rejstřík a jestli mě dostanou...
,,Kurva..."
Syknu téměř neslyšně a praštím do volantu.
Eren sebou trhne a znervózní.
Podívám se na něj.

Je můj! Nevezmou mi ho. Nenechám je, na to už jsem zašel moc daleko.
Už patří mě, já jim ho nevrátím, měli si ho hlídat!
Zhluboka se nadechnu a vydechnu.
Bude to v pohodě.
Zvládnem to.
Zvolním stisk volantu a sjedu na dálnici.

,,Kam jedeme, pane?"
Zeptá se.
,,Pryč."
Odseknu prostě a zabočím doleva.
Sešlápnu plyn a předjedu toho šneka přede mnou, načež mi věnuje hlasité zatroubení.

,,Co děláš ty kreténe?! Tohle je můj pruh!"
Zařvu na něj z okýnka a dál se věnuju řízení. Eren sebou trhne a nespokojeně cosi zamručí.

,,Co se děje? To už jsi sexuálně frustrovaný?"
Zamumlám posměšně směrem k němu a přejedu ho pohledem.
Okamžitě zčervená a poposedne si.

Jak roztomilé, Erene.