Poslední den školy, jsi byl se svými přáteli po dlouhé době v parku. Oslavujete odmaturování.
Popíjeli jste z láhve, smáli se a hráli jakousi hru.
Všichni jste střední zvládli - vždyť jsem to říkal. Stejně jsou všichni falešní. Já jsem jediný, který se o tebe doopravdy zajímá. Všichni ti lidé kolem tebe jsou samí hlupáci. Jednou si to taky uvědomíš.Nechal jsi tam blok. Ukazoval jsi nějakou kresbu svému kamarádovi.
Nechal jsi ho tam a já ho vzal.
Nádherně kreslíš.
Pravděpodobně své myšlenky. Na papíře jsou znázorněny i neexistující věci.
Hodil jsem ti ho do schránky. Nejsem pitomec. Bylo to v noci a mě nebyla vidět tvář.
Nestojím o to, abys odhalil mou identitu.Nechal jsem ti v něm vzkaz.
Chci vidět tvou reakci. I kdyby to mělo všechno změnit, vidět tě reagovat na mě samotného, je jako ten nejlepší sen...,Na každém kroku s tebou'
Proto sedím na stromě už tři hodiny, jen abych si nenechal ujít tvůj šokovaný výraz.
Protože mi to za to stojí, Erene.
ČTEŠ
Posedlý [Ereri] (I. Díl) ✓
FanfictionTy jeho kaštanové vlasy... To vypracované tělo... Ta podřazenost srčící z celého jeho postoje... Ten zadek... Ale ze všeho nejvíc... Ty oči... Hluboké, jako dvě laguny, jako modré nebe, jako moře... ••••• Když jsem tvé oči zahlédl poprvé, bylo mi o...