Tony's pov
Znovu jsem nám dolil. Už se mi dost točila hlava a nejspíš jsem nebyl jediný, kdo začínal být opilý. Steve se pořád něčemu smál a ukazoval mi ty jeho dokonale rovné zuby.
"Co jsi říkal, že budeš dělat po škole?" zeptal se mě a trošku se mu motal jazyk. Zamračil jsem se. Tuhle otázku nemám rád. Ale pít už nemůžu, jinak mě tu ráno budou sbírat ze země. Pořád mám nějaké hranice.
"Asi převezmu po tátovi firmu. Ty?" zahuhlal jsem. Chvilku se mi díval do očí a snažil se z nich přečíst moje emoce. To se mu samozřejmě nepodařilo. Nikdo ve mně nedokáže číst.
"Asi půjdu na vojnu," odpověděl mi. Vykulil jsem oči. Na vojáka bych ho netipoval.
"Líbal jsi se někdy s Buckym?" zeptal jsem se ho nedočkavě na trochu ostřejší otázku. Vojáček se napil. Skleničku položil na zem, jelikož byla znovu prázdná.
"Ty jsi přeskočil!" osočil mě. Zvedl jsem ruce na náznak míru.
"Kdy jsi se poprvé líbal?" zeptal se mě a já jsem se potřeboval zamyslet.
"Hele... To mi bylo tak 18?" zkusil jsem uhádnout, kolik mi bylo. Tedy chtěl jsem, aby to tak vypadalo. Přišlo mi fakt trapné, že mi to trvalo tak dlouho. Všichni kolem mě měli první pusu v 10.
"Nekecej! Já myslel, že vymetáš sukně už dlouho!" zasmál se a já jsem ho spražil pohledem. Tohle od něj nebylo hezký.
"Líbal jsi se někdy s Buckym?" zopakoval jsem mojí otázku. Také se na mě zamračil. Nešlo si nevšimnout ruměnců, které zdobily jeho obličej.
"Už jsi se jednou ptal," zahuhlal. Už se neměl čeho napít. Byl ožralý dost.
"A ty jsi mi neodpověděl. Tak co?" nedočkavě jsem se to z něho snažil vytáhnout. Skousl si spodní ret a sledoval podlahu.
"Nevím, jestli se to dá nazvat líbáním," zašeptal. Jeho obličej byl teď opravdu červený.
"Jak to?" zasmál jsem se. Také se snažil pousmát, ale spíše se ušklíbl.
"No podle něho prý líbám hrozně," znovu šeptl a já jsem vykulil oči. Posunul jsem se k němu o pár centimetrů blíže, takže se naše těla dotýkala. Nevěděl jsem, co dělám. Ale nebyl jsem ve stavu, kdy bych mohl přemýšlet.
"To mu teda nevěřím," šokovaně jsem vydechl. Muž vedle mě nic neřekl. Položil jsem ruku na jeho koleno. Zmateně se na mě podíval.
Můj mozek na mě křičel, že dělám chybu. Že bych měl okamžitě přestat, nebo se stane neštěstí. Na druhou stranu na mě křičelo opilé já. Křičelo na mě, že za hřích stojí.
"Je to pravda," falešně se pousmál a stále sledoval mojí ruku.
"Já si myslím, že to vůbec není pravda. Jestli chceš, tak tě to naučím," šeptl jsem a jemně jsem mu položil dlaň na tvář. Díval se mi přímo do očí a zorničky měl rozšířené.
Nech toho. Nech toho.
"Určitě to je důvod, proč mě nechal. Kdybych to tenkrát uměl, tak jsme určitě spolu," blekotal opilecké hlouposti. Musel jsem se nad tím usmát.
"Tak ti ukážu, jak mu dáš líbačku života," šibalsky jsem ho pozoroval. Neřekl ano, ale neřekl ne. Jen mě zaraženě sledoval. Bylo mi jasné, že musím převzít iniciativu.
"Nejdřív musíš chtít, aby po tobě prahl. Muži jsou od přírody lovci. Musí cítit potřebu tě získat, ulovit," šeptl jsem a naklonil jsem se k němu. Tep se mu rychle zvýšil. Já jsem na tom byl podobně.
"Chytneš ho za hlavu, aby ti neměl kam utéct," pokračoval jsem a pustil jsem jeho koleno. Ruku jsem přesunul na jeho týl. Přiblížil jsem se ještě o pár centimetrů blíže k jeho krásnému obličeji.
"Musíš mezi vámi udělat takové napětí, že už to nevydrží," opřel jsem si čelo o to jeho. Teplý vzduch mi vydechoval do tváře a celým mým tělem koloval adrenalin. Adrenalin a alkohol.
"Musí z tebe šílet," otřel jsem se svými rty o ty jeho. Celý se otřásl. Cítil jsem, jak mi na těle naskočila husí kůže. Nečekal jsem, že mě jen samotný dotyk jemných polštářků tak moc vykolejí.
"Pak počkáš, až to nevydrží. A dáš mu takovou pusu, že to nikdy neviděl," šeptl jsem a znovu jsem se otřel o jeho plné rty. A stalo se přesně to, co jsem chtěl. Steve přerušil tu malou mezeru a hladově se na mě přilepil.
Začal jsem rty pomalinku pohybovat. Spolupracoval se mnou a brzy jeho silné ruce zavítaly na má holá záda. Nevím proč, ale nějakým zvláštním způsobem se mi to líbilo. Vzrušovalo mě jeho rozpálené tělo a jeho jemné dotyky. Jeho teplý dech a jeho rty, které se dotýkaly těch mých. Dokonale jsme do sebe zapadaly. Jako by jeho jeho tělo bylo určené pro mě.
Zatlačil jsem mu do hrudi a spokojeně jsem sledoval, jak přepadl na záda. Ležel na gauči a zmateně mě sledoval. Naklonil jsem se nad něj a částí těla jsem na něm ležel.
"Musíš mu ukázat, že ty jsi pán. Že se od něj nenecháš zastrašit ani ponížit. Jsi bůh a on by se podle toho měl chovat," šeptl jsem a on své ruce nedočkavě položil na moje záda. Nehty jemně zaryl do mé kůže a já jsem trochu slastí přivřel oči. Dal mi tím jasný signál, že mám pokračovat. Nebyl jsem si jistý, na jak hodně to chtěl on a na jak hodně alkohol. To mě v tu chvíli však nezajímalo.
Vrhl jsem se na jeho rty mnohem dravěji, než předtím. Steve se snažil a nemůžu říct, že by mu to nešlo. Náhodou líbal velmi dobře. Překvapil mě, když jazykem přejel po mých zubech. Pusu jsem více pootevřel a tím jsem mu povolil přístup. Jeho jazýček začal mrštně prohledávat nové území. A já jsem ho nechal, jelikož mi to vyvolávalo další výbuchy slasti po celém těle.
Jednou rukou jsem sáhl pod jeho tričko a mile mě překvapily jeho vypracované břišní svaly. Přejel jsem po nich prsty a nešlo si nevšimnout, jak rozpálené měl tělo. Stejně, jako jsem měl já.
Vsál jsem jeho ret a on tiše zavzdychal. Vítězně jsem se usmál. Bohužel se začal ozývat můj nový problém v kalhotách. To on samozřejmě nesmí vědět.
Odtáhl jsem se od něj a on se na mě smutně podíval. Chtěl více a já taky. Bohužel to nešlo. Je to Steve a ráno by toho litoval. Já bych si to taky nikdy neodpustil.
"A pak už tě nikdy nepustí. Musíš přestat dost brzy na to, abys ho nezačal nudit a dost pozdě na to, aby si tě pořádně vychutnal," dořekl jsem. Opatrně jsem z něho slezl a u toho jsem omylem kopl do flašky, kterou jsem položil vedle gauče. Alkohol se vylil a já jsem si jen frustrovaně prohrábl vlasy.
"Měl bys jít spíš na profesora," zasmál se rozcuchaný blonďák. S úšklebkem jsem se na něj otočil.
"To víš že jo, vojáčku."
ČTEŠ
It's Just an Academy (Stony)
Fanfiction"Je to jen akademie," říkávala babička Stevovi Rogersovi. Steve měl celý život domácí školu a na onu 'akademii' se nikdy nedostal. Vše se však změní, když mu bude nabídnuto stipendium, které se nedá odmítnout. Je mladý hoch připravený stát se agente...