Kravata ✅

1K 97 22
                                    

Steve's pov

"Pořád to nechápu," zakroutil jsem hlavou. Ať jsem se snažil jakkoliv, prostě to nešlo. Nechápu, jak to dělá. Uběhla hodina od našeho 'usmíření' a jediné co teď děláme, je fyzika.

"Vždyť jsem ti to říkal tisíckrát. Co ti na tom pořád nejde?" zakňučel Tony a hlavu si opřel o stůl. Zamrzelo mě, že jsem tak hrozně hloupý.

"Všechno! Podle mě tam je až moc neznámých. Do toho vzorce to prostě nenarvu!" rozhodil jsem rukama a sešit fyziky jsem naštvaně zavřel.

"Vojáčku! Ten vzorec musíš upravit. Takhle to nemůžeš spočítat. Musíš si z toho vytáhnout tu neznámou, kterou hledáš. Chápeš?" znovu to se mnou zkusil. Hrozně jsem ho obdivoval, že na mě má pořád trpělivost.

"Jenže já nevím, co je neznámá! Tohle písmenko nevím, tohle nevím a tohle taky ne! A co vím? Vím, že nic nevím," začal jsem mlátit hlavou o stůl. Tony se začal hrozně smát. Asi byl pohled na mě hrozně vtipný. 

"Tak hele, přestaň být Sokrates. Tohle máš v zadání, princezno. Dosadíš to sem a pak z toho vzorce dostaneš ten zbytek. Můžeš z toho udělat třeba soustavu rovnic. To určitě umíš. Učil jsi se to, když jsi byl Freshman," říkal a u toho sešit znovu otevřel. Pokusil jsem se to pochopit, ale znovu jsem byl úplně zmatený.

"Ne-sná-ším-to!" zoufal jsem si, "a nejsem princezna. Okamžitě to přestaň používat, jinak ti tu prdel zmaluji tak, že si týden nesedneš." Provrtával jsem ho naštvaným pohledem. Tohle si dovolovat nebude. A je mi jedno, že je to nějaký bohatý Stark.

"Klid... Když mě zmaluješ, tak si pak týden nezapícháš, takže jsem docela v pohodě," pokrčil rameny a zlověstně se zašklebil. Já zrudl jak nejvíce jsem mohl a v prstech jsem žmoulal triko.

"Princezno," šeptl skoro neslyšitelně, ale já to samozřejmě slyšel. A o to přesně mu šlo. Vyskočil jsem na nohy a během vteřiny jsem byl u něj. Chytil jsem ho pod zadkem a vzal jsem ho do náručí. Začal sebou házet, ale stejně neměl šanci. Já ho nepustím.

Rozběhl jsem se s ním k posteli, na kterou jsem ho následně hodil. Chtěl něco říct, ale já hned skočil za ním. Uvěznil jsem ho pod svým tělem a vražedně jsem se mu díval do očí. Pořád se křenil a svoje ruce přesunul na můj zadek. Zamračil jsem se a v hlavě se mi zrodil plán. Na chvilku jsem z něj slezl a sáhl jsem na zem, kde měl Tony oblečení ze včera. On si to prostě neumí uklidit.

Teď jsem však za jeho nepořádnost byl rád. Nenápadně jsem vzal kravatu, kterou nosí do školy, a schoval jsem si ji za zády. Znovu jsem za ním vlezl a zalehl ho. Kravatu jsem stále držel v jedné ruce a druhou jsem se opřel vedle jeho hlavy, aby z něho brzy nebyla placka. Vrhl jsem se na jeho rty a mezitím jsem kravatu opatrně položil na polštář vedle jeho hlavy. 

Počkal jsem chvilku, dokud se do polibku úplně neopře a  okolí přestane věnovat tolik pozornosti. Jakmile začal mít problémy v kalhotách, došlo mi, že už asi nadešel čas. Odtrhl jsem se od jeho rtů a šel jsem obtěžovat jeho dokonalý krk. Vsál jsem jeho sametovou kůži a vítězně jsem se usmál, když mi ruce zamotal do vlasů. Již volnou rukou jsem ty jeho chytil a pomaličku mu je dal nad hlavu. Nic netušil a hezky se pode mnou svíjel. 

A pak, během vteřiny, jsem popadl kravatu a ruce jsem mu k sobě přivázal. Vyděšeně se na mě podíval, ale už bylo pozdě. Ruce okamžitě začal natahovat před sebe. Měl jsem větší sílu než on, takže se jeho ruce brzy válely nad jeho hlavou a já je měl čas přivázat k rámu postele.

"Rogersi! Okamžitě přestaň! Ať se v té tvé blonďaté prasácké hlavičce uronilo cokoliv, varuju tě," procedil skrz zuby a odhodlaně se na mě díval. Vítězně jsem se usmál a pohladil jsem ho po rychle se zvedající hrudi. Úsměv mi z tváře okamžitě zmizel a zamračil jsem se, jakmile se Tony začal nekontrolovatelně smát.

"Ty... Haha! Ty-ty... Jsi mi... Hahaha... Zapo-zapomněl sundat tri-triko!" smál se, div mu netekly slzy. Mračil jsem se a přemýšlel jsem, jak se z této prekérní situace dostat. 

"Však ono se nemusí válet na zemi. Stačí, když ho posunu výš," usmál jsem se, jelikož jsem na to přišel. Jemně jsem chytil lem trička a začal jsem ho tahat nahoru. Přetáhl jsem mu ho přes hlavu a tam jsem ho nechal. Viselo mu na rukách, ale tam absolutně nepřekáželo. 

Teď už mi nic nebránilo, takže jsem se vrhl na jeho vzrušením vztyčenou bradavku. Jemně jsem ji vsál a užíval jsem si hnědovláskovo zalapání po dechu. Brzy jsem začal být nedočkavý i já, takže jsem se přesunul na níže. Rozepnul jsem mu kalhoty a odhodil jsem je někam za sebe. Ty tedy rozhodně nepotřebujeme. 

"Taky si něco sundej. Já jsem skoro nahý a ty jsi, jak kdyby ses vrátil z výpravy na velryby!" zamračil se Tony, ale jeho výraz změkl, jakmile jsem ho pohladil po vnitřní straně stehna. 

"Lásko, tohle je ale tvůj trest. Takže já nemusím dělat vůbec nic," zakroutil jsem hlavou a uculil jsem se. Tony, který se stále snažil dostat z pout, na mě zkusil novou taktiku a vsál svůj spodní ret. 

"No do prdele," vydechl jsem a znovu jsem na něj nalehl. Dravě jsem ho políbil. 

 Líbal jsem ho a nehorázně jsem si to užíval. Tu jeho dokonalou bezmoc. Dlaněmi jsem prozkoumával celé jeho tělo, zatímco on jen nespokojeně mručel.

"Slovník," šeptl, jakmile jsem se odtáhl, abych nabral dech.

It's Just an Academy (Stony) Kde žijí příběhy. Začni objevovat