It's Just an Academy (Stony)

Nečekaná návštěva ✅

Steve's pov

Další dva dny u našich proběhly bez problémů. Tony si nakonec padl do oka s mamkou. A za to jsem byl opravdu rád. Zítra už musíme odjet, ale ještě předtím nás čeká díkuvzdání. 

"Kurva! Já už se na to vyseru!" naštvaně hodil hnědovlásek kravatu na zem.

"Tony, slovník!" napomenul jsem ho a došel jsem k němu. 

"Já za to nemůžu! Já se ten zkurvenej uzel prostě nikdy nenaučím!" vyléval si zlost a já jsem přihmouřil oči. Sebral jsem kravatu a usmál jsem se.

"Pojď sem," ukázal jsem na postel. Nadzvedl jedno obočí, ale přeci mě poslechl. Jako vždycky.

"Zavři oči," šeptl jsem a byl jsem rád, když tak udělal. Vlezl jsem za ním na postel a opatrně jsem vzal jeho ruce do svých. Trošku sebou cukl, ale i tak mi věřil. Poslušně měl zavřené oči. To až do doby, než jsem utáhl uzel, kterým jsem mu ruce k sobě zavázal.

"Steve! Co děláš?!" zeptal se vyděšeně a já jsem se spokojeně usmíval. Ruce jsem mu přivázal k posteli, aby neměl sebemenší šanci uniknout.

"No tak, klid. Dneska máš slavit," usmál jsem se a začal jsem mu rozepínat slavností bílou košili. Byl celý napnutý a hrudník měl posetý husí kůží.

"Přestaň. Ať máš v té své zvrhlé blonďaté hlavičce cokoliv, tak hned přestaň," díval se na mě smrtelně vážným pohledem. Jen jsem se ušklíbl a pohladil jsem ho po přirození přes látku kalhot. Cukl rukama, ale vůbec mu to nepomohlo.

"Neposlechl jsi rozkaz. Tak tady máš trest," zasmál jsem se a začal jsem ho dráždit přes kalhoty. Snažil se tlumit sténání, ale moc mu to nešlo. Byl jsem fakt hrdý, když už mu stál v pozoru. V tu chvíli jsem přestal a rozvázal jsem mu ruce.

"Ty jsi takový haj-" prskl, ale na konci se zasekl.

"No?" pohladil jsem ho po tváři a on mojí ruku chytil do své. 

"Prosím," šeptl a podíval se na mě snad tím nejroztomilejším pohledem, co umí. Opravdu jsem se musel ovládat.

"Otoč se," zavrčel jsem a on tak mile rád udělal. Kravatu jsem mu obtočil kolem krku a on se jen ošil. Zmáčkl jsem mu pozadí a usmál jsem se, když nedočkavě zabručel. Přetočil jsem ho zpět čelem ke mně a rychle jsem mu kravatu zavázal. Dal jsem mu pusu na čelo a hrozně jsem si užíval jeho naštvaný pohled.

"Dole tě čeká krocan," zasmál jsem se a vyběhl jsem ze dveří. Nechal jsem ho tam nadrženého, naštvaného a polooblečeného.

Doběhl jsem do kuchyně a s úsměvem na tváři jsem se posadil na moje místo. Všechno už bylo připravené a čekalo se, než se všichni slezeme. 

"Kde je Tony?" zeptala se mamka a z kuchyně přinášela koláč. Táta už taky přišel a sedl si do čela stolu.

"Hned přijde. Měl problémy s kravatou," usmál jsem se. Rychle jsem se snažil zahnat červenání. Ani jeden na to nic neřekli. Po třech minutách za námi přišel můj hnědovlásek. Problém v kalhotách už neměl a celkově byl hezky upravený. Bílá košile mu prostě slušela. 

"Omlouvám se za zpoždění," usmál se na rodiče a sedl si vedle mě.

"Drahoušku, vůbec nic se neděje. Stejně tady nejsme všichni," usmála se na něj zpět a já vykulil oči.

"Koho očekáváme?" zeptal jsem se jí a snažil jsem se vzpomenout, kdo by měl ještě přijít. Už se nadechovala, že mi to řekne, když se domem ozval zvonek. Mamka vyskočila a běžela ke dveřím. S někým se tam vítala.

"Čekej odplatu," sykl mi do ucha Tony a já jsem se zasmál.

"Promiň, ale hrozně jsi mě naštval," uculil jsem se a dal jsem mu rychlou pusu na rty.

"Olizovat se jděte jinam," protočil očima táta a já jsem okamžitě zrudl. Oddálil jsem se od Tonyho, ale stále jsem byl dost blízko, abych slyšel jeho naštvané šeptání.

"Čím jsem si zasloužil, že jsem se musel dodělat sám na záchodě?" našpulil spodní ret.

"Tvůj sprostý jazyk, Starku," ušklíbl jsem se. Ještě mi chtěl něco říct, ale do místnosti se nahrnuli čtyři postavy. Okamžitě jsem zapomněl dýchat. 

V celé své kráse tam stál Barnes. Bucky Barnes. Držel se za ruku s zrzavou dívkou, která už začínala mít těhotenské břicho. Za nimi se usmívali jeho rodiče.

"Kurva," šeptl jsem, jakmile se na mě Bucky podíval. Tony se potichu zasmál.

"Slovník, Vojáčku," vrátil mi to, ale já ho ignoroval. Oči jsem měl pro něho. Pro muže, pro kterého jsem celý život choval city.

***

Tony's pov

Steve byl tak napružený, jako snad nikdy. Zděšení měl vepsané po celé tváři. Nenápadně jsem ho chytil za ruku a on se hned pousmál. Přesto mě však dokonale ignoroval a díval se za mě. Otočil jsem hlavu tak, abych si prohlédl návštěvníky. 

Zarazil jsem se, když jsem spatřil dost pohledného muže. Upřeně se díval Stevovi do očí a na tváři měl úšklebek. Za ruku se držel s holkou, která vypadala, že jí snad i zaplatil. Ale byla těhotná. Počkat... Snad to není ten debil!

Rozešli se k nám a pan Rogers se zvedl. Stejně jako Steve. Následoval jsem je a stoupl jsem si vedle vyděšeného blonďáčka.

"Ahoj Stevíčku! Tohle je Stephanie," zastavil se u nás onen muž s holkou. Nejsem moc žárlivý typ, ale tenhle člověk mě sral už od začátku.

"Ahoj. Jsem jeho snoubenka," usmála se a ukázala nám její prstýnek. Steve ztuhl ještě víc a v očích měl slzy. 

"Ehm... Tony tohle je Bucky a tohle je-" začal nás představovat. Věděl jsem to. Věděl jsem, že to je on. Musím zakročit. 

"Anthony Stark, přítel tady Steva," falešně jsem se usmál a jednou rukou jsem objal zaskočeného Steva. Buckyho oči okamžitě potemněly. Ušklíbl jsem se. Tohle nevyhraje.

"Steph? Sedneš si?" usmál se na ni až přehnaně moc a pomohl jí, aby si sedla. Steve se pořád třásl a moje jemné hlazení po zádech vůbec nepomáhalo. Také jsme se usadili a bohužel jsme byli přímo naproti tomu šťastnému páru.