Opatrně vzala mé tělo do náruče. Nezdálo se to, ale měla dost velkou sílu. Nijak se ani neprobudím při pohybu jen pociťuji, že mám hlavu položenou na jejím rameni. Vše jakoby se na chvilku zastavilo a já nevnímala nic než jen klid ve svých snech. Náhle ucítím, ale měkkou postel.
Dá ruky pryč od mě, když se začnu vrtět, ale dostanu se spíše do pozice plodu, když jsem skrčená a z úst se mi vydere tichý bolestný vzdech. "Šššššš to nic." zašeptá a sundá oblečení, aby se mohla kouknout na Nihil. Jen co ale košile spadla k zemi, tak na sucho polkla. Černé čáry se pomalu dostávali k páteři. Konečky prstů následovala jejich linii, až k ramenu. Nemohu si nepovšimnout lehkého šimrání, když pootevřu oči a spatřím ji, jak se nade mnou sklání. "Proč jsi smutná?" zašeptám, když rozeznávám její ústa v mírném sklonu. Lehce sebou cukla ani nečekala, že se takhle rychle proberu, ale popravdě ji jen pozoruji jako raněná srna, co z poloviny nevnímá, protože pociťuje bolest.
Na chvilku se zahleděla do mých očí, aby spatřila, jak v nich nemám téměř žádnou jiskru. "To nic.....odpočiň si." Nikdy bych do ní neřekla, že je starostlivá, a proto chvilku nepobírám, co vlastně vydrala ze svých úst, ale uposlechnu ji. Cítím se opravdu unavená a postel na které ležím jakoby mi šeptala do ucha. "Jen spi od toho tu přeci jsem"
Víčka mi těžknou, když nakonec zavítám do svého podvědomí. Alyss to jen uklidnilo, že aspoň jsem schopná uposlechnout a zašla pro dva župany. Nejsem nijak těžká a navléct na mne župan trvá asi dvě minuty. Sama se nakonec převlékla s tím, že ulehla do postele. Chvilku váhala nad tím zda půjde spát a odpočine si nebo......veškeré myšlenky se ji pozastavili, když podvědomě nalézám teplo a přitulím se k ní, jak nejvíc to jde. Nechápavě hledí na situaci, která se ji naskytla. Nejspíš na to nikdy nebyla zvyklá a po nějaké době váhání si mě přitáhne jednou rukou k sobě.
Čeká ještě pár minut zda se bude něco dít nebo ne. Neodtáhnu se ani neprobudím jen využívám nevědomky situace, že mám vlastně někoho vedle sebe.
Nakonec může nadále pokračovat ve svém přemýšlení, ale místo zvažování co bude dělat ji zahltí jiná myšlenka. "Přežije vůbec tu cestu?"
"Nihil se rozrůstal rychleji než bych počítala a při každém souboji je jasné, že začne pohlcovat její energii, ale teď už ji nemohu nechat jít zpět vést život zloděje. Ovšem jestli budeme nadále pokračovat tímhle tempem bude další na seznamu obětí.......Mysli Alyss. Musím ji nějak vyvarovat tomu nebezpečí. Správně bych se neměla plést do soubojů a šetřit si veškerou moc na hlavní boj, ale když ji nechám........zemře dřív než bude moct spatřit nový svět."
Po dobu, co neustále přemýšlela už i její tělo strádalo po energii a usnula s tím, že ruku měla stále kolem mého těla.
Zatím, co v mém snu to šlo, tak jako vždy.
Stojím u naší zahrádky. Na tváři mám úsměv, když sleduji Sharlotu, jak hledá různé semínka a stěžuje si na to, jak ji ptáci vyzobávají úrodu a tatínek by měl udělat nového strašáka, který bude hrozivější a všechny zvířátka odežene z naší zahrady. Užívám si to, že jí mohu poslouchat, ale popravdě. Nejsem si už pomalu schopná ani vybavit její tón hlasu jako kdysi. Možná hlas, který teď mluví za Sharlotu je pouze někým vypůjčený. Opatrně klopím hlavu k zemi, když tiše oddechnu. Ona už je pryč a vím, že tohle je jen sen. "Sestřičko" ozve se, když spatří, že nedávám pozor při jejím vylívání srdíčka. "Stalo se něco?" zeptá se zvědavě, když na mých tvářích se lesknou stopy od slz. Mám sto chutí ji říct, jak moc líto mi to všechno je, ale ospravedlnit se ve snu nemá žádný smysl, a proto jen uchopím její drobnou ručku a přeji si, abych cítila znovu tu její hebkou kůži a vdechovala do plic ten čerstvý vzduch z vesnice, kde jsme žily, jenže.......nejde to. Vše zde je jen uměle vyvolané.
Po tváři se mi spustí další slzy, když místo zahrádky a krásné idei se vše změní na peklo v podobě ohně, který nás obklopuje. "Sam pomoz mi!" křičela Sharlota, když se snažila ke mě tisknout. Objímám její tělo a snad chvilkový pocit, že jsem ji mohla v ten den zachránit spustí jen další výčitky svědomí. "Odpusť" zašeptám ji do vlasů, když její tělo najednou povolí. I když se ji snažím sebevíc ochránit alespoň ve snech, tak stejně umírá.
Neprobouzím se z žádným výkřikem. Pouze se dostanu do sedu a konečky prstů se dotýkám tváře. "Pláču" zašeptám si pro sebe a ruce nechám volně spadnout do svého klína, když koukám do prázdna. Lehké chrápání, ale upoutá moji pozornost. Alyss leží s pootevřenými ústy na posteli a celá rozvalená, jak nějaký chlap. Je to úsměvné, ale hned na to si začínám uvědomovat, že mé oblečení je nějak hebké. "Hmmmmm?" porozhlédnu se po svém těle. "Župan?!" Celá zrudnu při pomyšlení, že tenhle oděv jsem si rozhodně neoblékla já. "Ty perverzáku!" křiknu a uhodím ji polštářem.
"C......Co se děje?! Zloděj? Král? Ta divná babka s bylinkářství??? Přísahám bohu, že jsem ty psychedelické léčivé rostliny chtěla zaplatit!" křikla úplně mimo, když odhadovala, kdo ji napadl. "To nemůže myslet vážně...." jedna myšlenka za druhou se ptá zda je opravdu White Crow.
Jen, co se rozkoukala spatřila, jak sedím vedle ní napřímená s polštářem. "To jsi byla ty? Za co to bylo?!" křikne, ale hned na to ji dochází z čeho má popuzená nálada asi vznikla. "Nekoukala jsem se, jestli ti jde o tohle."
V mé tváři ještě více zrudnu a má pleť se dá přirovnat k pigmentu rajčete. Ona si je vědoma toho, co udělala a ještě se k tomu tímhle způsobem přiznává.
Trochu se protáhne v zádech a polštář mi vytrhne z ruky. "To tě nikdo neučil slušného vychování navíc jsem tvůj zachránce dones mi prosím snídani a až pak mě vzbuď. Děkuji" ulehla zpět, ale hned na to se ozvala hlasitá rána. Shodím ji z postele už víc naštvaná, ale nezlobím se na ní takovým stylem, abych ji ublížila.
"O co ti k sakru...........Ty jsi plakala?" zaskočí ji pohled na mé zarudlé oči. Uklidním se při téhle otázce, ale místo odpovědi se zvedám. "Jdu ti pro tu snídani" odseknu natvrdo a zamnou se ozve jen zavření dveří. Ještě chvilku sedí na zemi a sleduje prázdnou místnost, ale hned na to propukne ve smích. "Aspoň s ní není nuda" s těmi slovy se zvedá a začne stlát.
Pokračování příště:

ČTEŠ
WHITE CROW
FantasiPo takzvané smíšené válce se svět vložil do rukou obdařených. Lidí, jenž vlastnili magii v podobě šamanských zvířat. Svět začal vzkvétat a lidé byli po dlouhé době šťastní. Žádní králové už nerozhodovali o smrti svých občanů. Otroctví se zrušilo a...