Life of the Party [S.M.]

Nine...

,,Děkuju ti. Bylo to vážně skvělý." poděkuje když Shawn zastaví u jejího domu.

,,To bylo. To já děkuju." Oba vystoupí z auta.

Jeden z nich musel udělat první krok.

,,Doufám že to nebylo naposledy." usměje se Shawn

,,Taky doufám." dívka v bílých šatech opětuje úsměv. Stáli tam tak naproti sobě. Shawnovi zábrany jako by najednou spadli, sehnul se k ní a věnoval jí jemný polibek na tvář. Amyyny tváře se zabarvily do odstínu rajčat. Těch které Shawn tak moc nenáviděl.

,,Máš něco tenhle víkend?" zkusí a Amy jen zamyšleně přemýšlí.

,,Um, myslím že nic." uculí se.

Shawn jí do ruky vtiskne papírek z jeho telefonním číslem.

,,Kdyby jsi náhodou měla zájem se mnou podniknout ještě něco." šeptne a chystá se otočit.

,,Shawne?" promluví Amy nesměle a vytáhne odněkud z kabelky propisku.
Shawn jen napjatě stojí a čeká co bude dál. Dívka k němu opatrně přistoupí, vezme jeho ruku do té své. Podiví se nad tím jak je silná a napíše mu na zápěstí její telefonní číslo.

Sama se podivila kde se v ní vzala ta odvaha, ale podle Shawnova výrazu toho nelitovala.

Shawn se naposledy usměje, nastoupí do auta, mávne a zmizí v temných ulicích San Francisca.
Dalších pět minut stojí na chodníku a tiskne si na hruď žlutý papírek. Momentálně byl tohle nejlepší den v životě. Byla jako omámená tímto večerem. Potom se zula z nepohodlných bot a po studeném chodníku kráčela směrem k verandě a poté ke vstupním dveřím. Ještě se naposledy otočí na místo, kde Shawn ještě před chvílí stál.
Když vešla do domu, zabouchla za sebou vchodové dveře, a pomalu se sesula podél nich. Bylo jí jedno jestli je někdo doma nebo jestli je právě teď pár minut před půlnocí. Ona s ním byla na rande. A perfektně si rozuměli....

........................

,,Amy? Amy?! Posloucháš mě vůbec?" vykřikne Will opřený o železnou skříňku. Tím se brunetka probere a začne kamaráda vnímat. ,, Já se ti tady snažím vylít srdce z toho jak se na mě Luke pousmál, a ty mě naprosto ignoruješ." prskne černoch a zkříží ruce na hrudi.

,,Luke? Kdo je Luke?" promluví Amy zmateně a zároveň opatrně. Mluví na ni totiž už 5 minut, zatímco její myšlenky jsou stále na bílé lavičce v tom krásném parku.
Will jen otevře pusu a vrhne znechucený, udivený pohled.

,,To je ten fotbalista co hraje za školní tým! Luke Geller! Mluvil jsem o něm nejmíň stokrát." zamračí se a uraženě se otočí ke své skříňce.

,,Jo tenhle Luke!" Amy si skutečně uvědomí o kterém nápadníkovi Will mluví, a proto se co nejrychleji snažila vymyslet jak si kamaráda udobřit.

,,W-Wille, promiň, omlouvám se, když... včera to bylo tak úžasný a nemůžu na to přestat myslet." vydechne zasněně a dá před něj ruku, aby neodcházel.

,,Jo, to chápu. Ne každý má možnost jít s Mendesem na rande. Ale právě se nacházím ve velmi těžké situaci a potřebuji svou nejlepší kamarádku." položí jí ruku na rameno.

,,Já vím. Omlouvám se. Tak.. povídej."

Will se nadechl. Nebylo pro něj lehké o tom mluvit, stačilo mu to jednou. Byl v tom až po uši.

,,Víš, byl jsem se podívat na trénink co měl dneska i Luke. Zdálo se že si mě všiml, měl jsem totiž pocit že se na mě dokonce pousmál. Ale Luke..." pozastavil se a sklopil pohled.

,,Luke? Vždyť víš o čem se mluví.." pohladí ho po rameni se smíchem.

Willovi zničehonic vystřelí hlava vzhůru. Jeho tázavý pohled jasně říkal, aby Amy pokračovala dál.

,,Říká se, že se každý jeho vztah rozpadl kvůli tomu že ho dívky podezřívaly." začne a společně se rozejdou po kampusu univerzity.

,,Z čeho?" zeptá se napjatě Will, samou soustředěností cestou sejmul nejméně dva mladší studenty.

,,Z homosexuality." zazubí se Amy a sleduje, jak se Willovi pomalu rozzářily oči.

,,To je úžasné!" vykřikne, až se pár kolemjdoucích otočí. ,,Samozřejmě ne že se mu rozpadli vztahy, spíš to druhé." nadzvedne s úsměvem jedno obočí.

Konečně se prodrali davem ze školy, přičemž musel Will Amy zachytit aby nespadla, když zakopla o batoh jednoho z druháků. Každý jiný by si ho všiml a jako civilizovaný člověk by ho překročil. Ale Amy bohužel není každý jiný.

,,A co ty a...Shawny?" zajímal se Will a povytáhl obočí trochu víš.

Tato přezdívka se Amy víc než líbila, ale nemohla tady mluvit o včerejším večeru jen tak přede všemi.
Popadla jej za rameno a odtáhla na odlehlou cestu vedoucí k místnímu parku.

,,Víš, bylo to něco tak úžasnýho." řekne zasněně a Will jí jen pobaveně pozoroval.

,,V ten večer jsem ho nevnímala jako Shawna Mendese. Zpěváka a idola všech holek. Spíš jsem ho vnímala jako nesmírně sympatického kluka, milého, laskavého..." pokračuje a společně si sednou na lavičku uprostřed parku.

Kolem byl klid. Nikde nikdo nebyl. Většina byla stále ve škole nebo u školy.

,,Amy? Ty jsi zamilovaná.." zazubí se Will.

Tato reakce ji opravdu šokovala. Will se stále usmíval od ucha k uchu a Amy se v tu chvíli v krku utvořil jeden velký knedlík.

,,C-co? Vůbec ne. Jak bych se mohla zamilovat do někoho koho sotva znám." zamumlá nervózně. Lhaní. To byl pro ni vždycky velký problém.

Will si povzdechl, nasadil kamenný výraz a zvedl obočí. Tento výraz používal většinou když se z ní snažil dostat nějakou lež.

,,Nejsi do něj zamilovaná jako fanynka do zpěváka. Ale jako holka do kluka." pronesl odborně. ,,Věříš v lásku na první pohled." mrkne na ni.

Zapřemýšlí. Vždycky v ní věřila. Takto se poznali její rodiče.

,,Věřím...."