Life of the Party [S.M.]

Twenty-nine...

Dívka se na Shawna jen poraženě podívá, a otevře obal s kytarou, kterou následně vyndá. Přendá si pásmo přes rameno, a nejistě se rozhlédne okolo sebe. Shawn ji rukama naznačil, aby zhluboka dýchala. Nasála proto čerstvý večerní vzduch a přivřela oči.
,,Neschovávej se." šeptala žena s jemnými vráskami od smíchu. ,,Věř si..."

Zahrála první akord, přičemž opoutala pozornost několika kolemjdoucích. Někteří se jen otočili a šli dál. Jenže někteří se pozastavili. Shawn hned v prvním akordech rozpoznal jednu ze svých prvních písniček, Believe. Spustil nahrávání a doširoka se usmíval. Byl nadšený, že konečně překonala trému, a pokusila se ukázat.
Když slyšel její jemný, medový hlas který zpívá písničku kterou on sám napsal, cítil se nepospatelně šťastně.
Zatímco ona nepociťovala štěstí, zdálo se že ani ne nervozitu. Byla to obrovská uvolněnost a svoboda. Lidé stojící na nádraží se u nich shlukli do obloučku, a naslouchaly kytaře a hlasu kudrnaté dívky, která se stále usmívala. Možná to byl důvod, proč se lidé usmívali také. Nebo se jim prostě a jednoduše líbil Amyynin výstup. Ze spontánosti a bez přemýšlení Amy udělala při posledním refrénu otočku s poskokem, až se její vlasy rozlétly do všech směrů. Zpívala od srdce a lidí během celého vystoupení přibývalo. Shawn pocítil obrovskou pýchu a stále jí jen vesele a zamilovaně pozoroval. Zároveň nahrával vzpomínku na svůj mobil, aby si mohl pokaždé když mu bude chybět pustit její úsměv v kombinaci se sladkým hlasem.

,,Cause I believe in you." dozpívala a rozdýchávala předešlý zážitek. Dokázala to. Ozval se bouřlivý potlesk. Pohledem mezi lidmi vyhledala Shawna a udýchaným úsměvem na něj děkovné pohlédla.

...............................

,,Myslím to vážně! Děkuju ti." zamumlá Amy, když stála u zábradlí mostu opřená o Shswnovo rameno. ,,Byl to úžasný pocit a když...si představím že jsi to celé viděl se mnou..." zamlčí se.

,,Byla jsi úžasná, vážně. Těm lidem jsi vzala dech." vydechl Shawn pyšně, a pohladil ji po zádech. ,,A hlavně mně."

,,Zas tolik to přece.." zaprotestuje Amy.

,,Ticho. Bylo to úžasný!" umlčí jí Shawn a zadívá se jí hluboko do očí. Nakloní se aby ji mohl políbit. Aby mohla Amy polibek prohloubit, zajela mu rukou do kudrnatých vlasů. ,,Kudrnatější než ty je nemám." prohodí Shawn se smíchem.

,,To vím taky." zasměje se Amy nazpět a chytne jej za rámě.

Přešli přes dřevěný most blízko přístavu a nasměrovali přímo k vodě. Teplý, květnový večerní vzduch jim dal možnost být venku dlouho. Široko daleko se zdálo, že zde není ani noha. Přístav byl totiž dávno zavřený a po pláži už nikdo v deset večer nechodil.
Beze slov procházeli po okraji a drželi se pevně za ruce. Jako by měl jeden tomu druhému snad ulétnout.
Zničehonic, Amy přepadla zvláštní vlna adrenalinu ještě s předešlého výkonu. Zastavila se, čímž si vysloužila Shawnův nechápavý výraz.

,,Nechceš si zaplavat?" navrhne neohrabaně. A obrátí pohled k lesknoucí se hladině průlivu Golden Gate.

,,C-cože?" zakoktal se Shawn, zdali slyší dobře. ,,Vždyť...je tma a.." To už Amy bez jakýchkoli bariér běžela směrem k vodě.

,,Amy! Nebuď blázen. Navíc..nemám plavky!" ohradil se Shawn a rozmáchl rukama.

,,Já taky ne." namítne Amy s úšklebkem, přičemž se Shawn pozastavil. Zaraženě hleděl na kudrnatou stydlivou dívku, která si nyní bez zábran sundala triko. To ho přesvědčilo. Stále na ni hleděl, když v tom si rychlostí blesku sundal triko a odhalil tak svoji vypracovanou hruď.

Nevěděla co ji to popadlo. Vždycky to byla neotrkaná uťáplá stydlivka. A teď dělá něco o čem předtím neměla ani tušení že někdy provede. Stála zde bez stydlivosti ve spodním prádle a běžela vstříc, pravděpodobně studené vodě. Nezastavovala se, zničehonic totiž byla pod hladinou. Když se vynořila, rozhlédla se kolem, jestli Shawn není někde okolo. Když v tom jí okolo pasu objali dvě ruce, načež vylekaně uhla.

,,Klid. To jsem jen já." uklidnil jí Shawn a objal ji. ,,Jsi zvláštní víš to? Nikdy nevím co od tebe čekat." zašveholil. ,,Věřím že v jádru tak stydlivá nejsi." zavrtěl hlavou a přitiskl si ji k sobě. Všude byla černočerná tma, svit měsíce byl však dostatečným zdrojem světla. Voda nebyla tak studená, přeci jenom, jara v San Franciscu bývají velmi teplá, včetně vody.
Jejich studená těla byla těsně na sobě a jediná delší vzdálenost byla mezi jejich rty, kterou se Shawn rozhodl přerušit a políbil ji. Nebyl to obyčejný polibek. Byl zvláštně prožitý. Jako by měl snad být poslední. A zároveň trval nesmírně dlouho. Nedostatek vzduchu jim proto nebránil v tom se ihned po nádechu vrátit ke rtům toho druhého.....