Dagda neboliDobrý bůhje jedním z nejvyšších božstev. Kromě již uvedeného se honosí ještě dalšími dvěma oficiálními jmény, a to Eochaid Ollathair neboli Otec všech a Ruadh Rofessa čili Červený všehoznalý; lze narazit rovněž na volnější výklad pán všeho vědění. Též jeho první jméno je míněno nejen ve smyslu dobrotivý, ale hlavně dobrý ve všem, co koná, dobrý v tom či onom, schopný toho či onoho, prostě šikovný. Je irskou obdobou kontinentálního Taranise (viz. níže) a Sucellose, oproti nim má však pole působnosti rozšířeno o hospodářské starosti.
Dagda je neobyčejně tvořivý a nadaný bůh, který si přídomek všehoznalý vskutku zaslouží. Vše, co dokáží ostatní bohové jako Ogma, Credne, či Dian Cécht, každý ve svém oboru, to on zvládne všechno sám, což mu zaručuje vládnoucí pozici na mnoha renomovaných postech. Krom krále Túatha Dé Dannan (viz. Jiný svět), ke kteréžto úloze jej samozřejmě předurčují jeho mimořádné kouzelnické schopnosti, je popisován jako bůh druidů, idol bardů, vševědoucí, arcibásník, zkrátka pán veškerých znalostí a technik všech profesí, navíc i obávaný válečník.
Dagdovým atributem je speciální tupá zbraň, uvádí se hůl, kyj, palice či kladivo. Tento artefakt měl vždy dva konce, z nichž jeden zabíjel a druhý oživoval. Byl tak těžký, že ho bůh za sebou táhl na kolech, vyrývaje přitom koleje hluboké (a mnohdy později stanovené) jako hraniční brázdy. Současně zbraň činila svého majitele pánem nad životem a smrtí - další nesmírně vážená pozice.
Dagda též proslul jako hudebník; za pomoci své čarovné harfy, jež se řadila k pokladům Túatha Dé Dannan (o tom později), dovedl vyloudit melodie ovládající nálady bohů, lidí i démonů. Hudbou tedy dokáže beze zbraní a krveprolití, jen uměním a krásnem nastolit klid a mír. Tohoto svého umění využívá i jako lsti, když své nepřátele písní uspí, vezme si, pro co přišel, načež protivníkovo území nerušeně opustí. Svou hrou vyvolával roční období, byl tedy odpovědný za běh času, který dokázal v případě potřeby dokonce zastavit. S tím jde ruku v ruce jeho vliv na hospodářství a úrodu.
S využitím všech svých schopností, dovedností a nástrojů tedy Dagda obnovuje a plynule udržuje vesmír. Je pánem kotle hojnosti, dalšího daru Túatha Dé Dannan; ve svém sídu v Bruig na Bóine předsedá hostině Jiného světa. Zajímavé je, že svým vzhledem a mnohdy i chováním se podobá spíše neotesanému prostému lidu než aristokracii jakou byli Túatha dé Dannan.
Podobně jako Zeus a Jupiter, i tento božský otec zplodil značnou část keltského panteonu a nezřídka bývá s některými ze svých dětí zaměňován. S Diem sdílí též zálibu v pohledných partnerkách (zpravidla provdaných za jiného), na druhou stranu se jich však většinou nejdříve otáže, zdali proti důvěrnějšímu vztahu nic nemají, a také je nenechává na holičkách, když se právoplatný manžel o románku dozví. Zeus má v rámci božské hierarchie stejně zajištěnou dominanci nad ostatními nesmrtelnými; ovšem nikoli proto, že by jeho dovednosti byly tak nenahraditelné, jako je tomu u Dagdy, ale má větší sílu než všichni ostatní bohové dohromady, takže každý pokus o převrat je předem odsouzen k zániku, jak se ostatně jeho božští kolegové při jediném uskutečněném pokusu o revoluci poučili. O mnoho více shod však nenajdeme, neboť Dagda je hlavně irským božstvem a jako takový neměl příležitost se se svými antickými kolegy sblížit.
Lugh, popř. Lug znamená „jasný“, „světlý“, „zářivý“, nejlepším výkladem jména je zřejmě „osvícený“ (ačkoli v Mýtech a legendách Egypta, Řecka, Galie je toto jméno překládáno jako havran). Spolu s Dagdou a Ogmou tvoří trojici nejdůležitějších keltských bohů a má řadu paralel v celé indoevropské mytologii. Vždy se jedná o statečné vojevůdce, hrající významnou roli v rozhodující bitvě bohů, jejichž oblíbenou zbraní je oštěp nebo kopí, popřípadě luk a šípy a používají magii. Lugh např. při zaklínání zavírá jedno oko – což nám částečně připomene již tak jednookého Odina, s nímž má navíc společné spojení s havrany, oba jsou patrony básníků, oba zplodili řádku hrdinných synů…
