Stále buší srdcé mé,
jen vyndal jsem jej ven.
Zamražené v lednici dál hraje své tóny,
hlídá ho však utajená security,
co nenechá mne spadnout
z balkónních výhledů při cestě za sluncem.
Z módy vyšla všechna ta gesta,
maličkosti, jež stavěly základy věží.
Z mobilních telefonů, signál nás dnes střeží,
tóny hrají na naše city,
ta hudba vynáší nás z místností reality.
ČTEŠ
DOPISY
PoetryDopisy, co napsal jsem. Spálil jsem. Nyní z trosek píšu, co zůstalo. Je to asi trochu něco jinýho než jsem psal, trochu bullshit, ale idfc. Prostě poezie, co zůstane asi nepochopená a ty, o nichž/pro jež to píšu to nikdy neuvidí, takže sranda. X
