Harry se probudil v nebelvírské věži. Ostatní chlapci už byli dávno vzhůru a vyrazili na snídani. Líně se protáhl, nasadil si brýle, které měl položené na nočním stolku a vstal. Oblékl si hábit a vyrazil na snídani.
Sešel do Velké síně, kde už to bzučelo. Všichni si povídali a křičeli jeden přes druhého. Harry se posadil ke svým dvěma přátelům. ,,Dobré ráno," usmál se a začal jíst. ,,Kde si byl? Za 2 měsíce nás čekají OVCE a ty si klidně vyspáváš!" spustila Hermiona, jako obvykle s nosem ponořených do knih. Ron protočil oči a opětoval Harryho pozdrav.
Už od začátku ročníku do nich hučí o závěrečných zkouškách v 7. ročníku. Profesoři chtějí, abychom se náležitě připravili, ale občas mu přijde, že to přehánějí. Harry si zkoušel vybavit dnešní rozvrh. Hned ráno ho čeká dvouhodinovka Lektvarů se Zmijozelem, poté Obrana proti černé magii a Přeměňování. To bude zase dneska něco.
Pohlédl k profesorskému stolu. Tradičně v čele seděl ředitel Brumbál, McGonagallová, Kratiknot a Snape. Jakoby Snape vytušil jeho pohled a střetly se. I na tu dálku mohl Harry vidět jeho temně zářící oči. První, kdo uhnul pohledem byl Harry. Dojedl zbytky své snídaně a šel si pro věci nahoru do ložnice. Celou cestu nemohl vypustit z hlavy Snapeův pohled.
O pár minut později už čekal s Hermionou na hodinu Lektvarů. Oni dva a ještě pár dalších spolužáků z Nebelvíru se dostalo na výběrové hodiny. Zbytek neprošel u NKÚ. Převahu měli samozřejmě Zmijozelští, ale to nebyla žádná novinka.
Seděli ve druhé lavici před katedrou a očekávali začátek hodiny. Najednou vtrhl do sklepení Snape a dlouhý plášť vlál za ním.
,,Dnes připravíte Doušek živé smrti. Na konci hodiny opatříte štítkem svůj výtvor a donesete mi ho. Na štítku bude vaše jméno a kolej."
Na ta slova Harry vystartoval pro ingredience a skoro se u toho přerazil. Malfoy se mu za to nezapomněl vysmát:,,Co Pottere, máma tě nenaučila, jak chodit?" ušklíbl se a Zmijozelští okolo se zasmáli. Harry se na něj podíval skrz své brýle a držel se, aby po něm neskočil. ,,Malfoyi buď zticha!" řekl tlumeně. ,,Nebo co? Zavoláš na mě Brumbála? Už se třesuuu." setřel si imaginární slzu z obličeje a pokračoval.
,,Hajzl." zanadával si, když opět usedl k Hermioně. Připravil si ingredience a začetl se do návodu v učebnici. Začal krájet kořen Asfodelu. Když se chystal ho nasypat do kotlíku, objevil se nad ním profesor Snape.
,,Pottere. Neumíte snad číst?!," rozzlobil se, načež se Malfoy z lavice přes uličku zasmál, ,,v učebnici jasně stojí rozdrtit, ne nakrájet. Tady nejste mezi skřítky v kuchyni. Ale myslím si, že i tak byste byl schopný otrávit půlku hradu."
Snape byl od Harryho obličeje tak blízko, že skoro viděl, jak z jeho očí srší blesky. Zatajil dech a díval se na něj, tentokráte to však nebylo se strachem, ale s něčím, co Harry nedokázal klasifikovat. Profesor mávl hůlkou a obsah Harryho kotlíku se vypařil. ,,Upozorňuji vás, že vám zbývá 45 minut." ohlásil a usedl opět za katedru. Harry si došel pro nový kořen Asfodelu a do konce hodiny měl co dělat, aby vše stihl.
Ke konci hodiny se studenti začali zvedat a postupně odevzdávali své dokončené lektvary. Jen Harry pořád seděl a míchal. Jeho lektvar stále neměl správnou barvu. Studenti se sbalili a odcházeli na další hodinu, kromě Harryho. Snape se zvedl a došel k němu. ,,Pottere, stále nemáte hotovo?" pronesl svým arogantním hlasem.
Očividně ne. Pomyslel si Harry v duchu a podíval se na svého profesora. Snape se na něj tázavým pohledem podíval a Harry se i lekl, že to snad řekl nahlas. ,,Dnes odpoledne se stavte u mě v kabinetu. Koukám, že potřebujete doučování, i když mě to celkem překvapuje, když jste u NKÚ dostal nad očekávání." Snape ho probodával pohledem a mávnutím hůlky nechal lektvar odstranit. Sbalil si věci a beze slova odešel.
ČTEŠ
Cestovatel || Snarry
FanfictionHarrymu se do rukou dostane stroj času, který Hermiona měla ve 3. ročníku. Co zvládne láska s osudem?