zpátky do minulosti

537 42 1
                                    

,,Proč se touláte po chodbách?" zvýšil na něj hlas Snape.

,,J-já...," začal koktat Harry, ale Snape ho přerušil, ,,Vymáčkněte se, Pottere!"

,,Potřeboval jsem si vyčistit hlavu." vypadlo z něj to první, co ho napadlo.

,,To vidím." přeměřil si ho pohledem a odešel.

Harry zkroušeně odešel zpátky do Nebelvírské věže. U vstupu řekl heslo a vešel přímo do Společenské místnosti. Hermiona pořád seděla u krbu a když viděla, že Harry přišel, rozeběhla se k němu. ,,Že ty si šel za profesorkou McGonagallovou?" hned ho začala zpovídat.

,,Jo byl, ale ne tak přímo." odpověděl Harry a snažil se jí nekoukat do očí.

,,Počkej, ty ses k ní vloupal? Harry, to je špatné!" drcla do něj, ,,na co potřebuješ ten Obraceč?" 

Harry se na ní vyjeveně podíval. Čekal, že od ní dostane vynadáno, ale tohle. 

,,To je hrozně složitý, to bys nepochopila." Harry nad tím mávl rukou a sesunul se na pohovku. 

,,Harry, jsem tvoje nejlepší kamarádka, mně můžeš říct všechno, pamatuješ?" klekla si vedlě něj, chytla ho za ruku a povzbudivě se na něj usmála.

A tak se Harry rozpovídal. O dnešním ránu, o trestu se Snapem, o tom, jak mu lezl do hlavy a taky o té nehodě, kdy se bránil a dostal se do jeho vlastních vzpomínek. Tak ho poprvé uviděl a už ho nemohl dostat z hlavy.

Hermiona byla nejprve překvapená, že se jí Harry takhle otevřeně přiznal. Čekala cokoliv, jen ne tohle.

,,Mám ho u sebe. Nechtěla jsem ti to říkat, ale hned mě nenapadlo, že poběžíš skoro vykrást kabinet profesorce McGonagallové. Počkej tady, donesu ti ho." užuž se zvedala, ale Harry jí zarazil.

,,Půjdu s tebou, chci ho mít co nejdřív."

,,Harry, to nejde. Víš, že když se kluk pokusí dostat do holčičí ložnice, že se ze schodů stane skluzavka," zasmála se, ,,přinesu ti ho hned."

Pět minut. Patnáct. Harrymu to připadalo jako věčnost, když Hermiona odešla, ale ve skutečnosti to nebylo ani pět minut, když se už vracela zpátky.

Harry se postavil naproti ní. Hermiona před sebe natáhla zlatý přívěsek s přesýpacími hodinami uprostřed. ,,Slib mi, že neuděláš žádnou hloupost. Prosím. Jenom tam budeš pár hodin a vrátíš se zpátky." jenom přikývl a objal ji. Zašeptal díky, hned si obraceč dal okolo krku a začal jím obracet.

Za chvíli otáčky přestal počítat. Ustal v činnosti a prostor se začal okolo něj hýbat. Rozhlížel se kolem a pevně držel Obraceč. Netrvalo to ani minutu a ocitl se na tom samém místě. Musel zkontrolovat, zda je ve správném čase. Už se chtěl vydat ven, když v tom ho skoro srazila banda kluků.

,,Hej, Jamesi. To bylo skvělý, jaks to Srabusovi natřel." zasmál se jeden kluk.

James? Jeho táta! Musí být ve správném čase! Zastrčil si Obraceč pod hábit a vystřelil ven ze Společenské místnosti. Musel najít Severuse.

Cestovatel || SnarryKde žijí příběhy. Začni objevovat