Cestovatel || Snarry

první setkání

Harry vyběhl z Nebelvírské věže a skoro se přerazil na schodech. Utíkal nejprve na školní pozemky, doufaje, že Snapea alespoň zahlédne. Měl štěstí. Snape seděl sám u jezera. Rozběhl se směrem k němu a když byl už blízko, zpomalil, aby to nepůsobilo tak divně.

,,Ahoj." pronesl Harry, když už stál Snapeovi skoro za zády.

Černovlasý chlapec ve stejném věku se na něj překvapivě otočil. V jeho očích viděl stále tu stejnou aroganci a opovrženíhodný pohled, jaký znal od Snapea staršího. Pousmál se.

,,Odejdi." zamumlal tak potichu, že mu skoro Harry nerozuměl.

Harry dělal, že jeho slova neslyšel a sedl si vedle něj. Snape se ani nepohnul. ,,Jsem Harry Po... Porter." vykoktal ze sebe a nastavil mu ruku. Snape se nepohnul.

Harry ruku zase stáhl. Cítil se trapně. Hodně trapně. A tak si jenom přitáhl kolena k tělu a díval se na hladinu jezera. ,,Jsem nový a hledam si kamarády, tak jsem myslel, že bychom se mohli třeba seznámit."

,,Se mnou se nechceš bavit," utrousil a pohlédl na něj. Harry se pomalu vpíjel do těch krásných černých očí, ,,ještě když si Nebelvírskej." pomalu se zvedal, ale Harry ho chytl za ruku.

Snape se na něj vražedně podíval a Harry zašeptal:,,Ale já se chci s tebou bavit. A je mi jedno, že jsi ze Zmijozelu." vstal.

Snape se mu vytrhl ze sevření a najednou vytáhl hůlku a Harry zděšeně ustoupil o pár kroků dál. ,,Levicorpus" zašeptal Snape směrem k Harymu. Z jeho hůlky vyšlo zelené světlo a Harry si myslel, že vyslovil jednu ze tří kleteb, které se nepromíjejí. Místo toho se okamžitě obrátil vzhůru nohama a za kotník ho svazoval neviditelné lano.

,,Co? Cos mi to udělal? Proč?" křičel Harry a cítil, jak se mu do hlavy žene krev.

,,Důvod, aby ses se mnou nebavil. Nestojim o kamarády." otočil se a chtěl jít zpátky do hradu. Harry nahmatal z kapsy svoji hůlku a vyndal si ji. ,,Sectumsempra." Snape se pohotově otočil a odrazil kletbu proti Harrymu. Pak jen mávnul hůlkou, uvolnil mu lano a došel k němu.

Harry se mezitím stočil do klubíčka a podíval se na svou ruku, měl na ní řezné rány. Severus se nad něj nahnul a přidřepl si k němu. ,,Jak ses dozvěděl o tom kouzlu?" zvedl jedno obočí a čekal na jeho odpověď.

,,To... bolí." díval se na něj a držel si krvácející ruku. ,,Odpověz na otázku!" křikl na něj a hůlku mu zabodl pod bradu. Harry se na něj vyděšeně podíval a jediné, co ze sebe dokázal dostat bylo prosté nevím.

Severus, ač nerad, chytl Harryho ruku a zašeptal sanare. Harryho rány se hned začaly uzdravovat. Za pár vteřin byl hotov, a tak chtěl odejít. Ale zelenooký chlapec mu to nedovolil. Chytl ho zdravou rukou za zápěstí. ,,Buď tady se mnou, prosím. Chci být s tebou." Severus se na něj pořádně zadíval. ,,Kdo si?" prohlížel si jeho havraní rozcuchané vlasy, kulaté brýle a zelené oči, které už někde viděl.

,,Když ti to řeknu, odejdeš a už mě nikdy nebudeš chtít vidět. A to já nechci. Ale věř mi, že jsem ušel dlouhou cestu, abych tě našel, Severusi."

*wuhúú, máme 100 přečtení! díky, lidi!💚*