Project: A New Future || Larry ✔

30.

U Louise tomu nebylo jinak. Také se probudil do stejné místnosti jako všichni před ním. Nehledal únikovou cestu moc dlouho. Jen párkrát přešel místnosti, a nakonec se posadil psychicky vyčerpaný na zem. Za pár minut se před ním objevil Nowell se stejnými slovy jako u Harryho a ostatních.

Louis v tichosti poslouchal. O čtyřech zkouškách, o tom, že je tahle poslední, o tom, co se bude dít na konci a také mu bylo řečeno, co bude obsahovat tato poslední zkouška. „Měl jsi pouze dvě schopnosti, ale velice šikovné. Teleportace a zvířecí transmutace. Obě se tu teď pokus předvést. Nemusejí fungovat, ale zkus na to vynaložit veškerou svou energii, aby se ti to povedlo," usmál se Nowell a stalo to, co u všech ostatních. Odešel něčím, co vypadala jako černá voda na stěně.

Louis jen dokázal zírat, nezmohl se na slovo. Tiše si povzdechl a rozhlédl se kolem sebe. Stále tu byla jen prázdná místnost s tím rozdílem, že konečně díky světlu viděl. Byla to jen vteřinka, kdy mrknul a najednou byl pryč. Už nebyl v prázdné místnosti, ale na vrcholku nějakého velkého domu. Pamatoval si ho ze starých obrázků. Měl pocit, že se tomu říkávalo mrakodrap. Dnes už tohle všechno leželo prachem.

„Sakra," zakňučel, když se podíval dolů. Vlastně moc daleko neviděl. Všude byla mlha a bylo to v opravdu velké výšce. Rychle běžel ke dveřím, které musely vést dovnitř. „Kamkoliv, ale hlavně pryč ze střechy," řekl si sám pro sebe a jakmile vzal za kliku, tak z jeho úst vyšla hlasitá nadávka. Dveře byly zamčené. Louis lomcoval dveřmi, ale s nimi ani nepohnul.

Nadávky vycházely z jeho úst. Nevěděl, co má dělat, když mu to došlo. Teleportace. Musel se ze střechy přemístit pryč. Neměl rád, když nevěděl, kam se přemisťuje, ale pravděpodobně neměl na výběr. Rozhodně pro něj bylo bezpečnější přenést se dolů na silnici, než na druhou stranu těch dveří. Silnici si z obrázků vybavit ještě mohl.

Proto přešel ke kraji budovy a podíval se znovu dolů. „Doufám, že to bude stát za to," řekl si pro sebe a představil si, kde chce být. Dole na ulici. Na bezpečné ulici. Zavřel oči a cítil, jak se mu znovu houpe žaludek, ale tentokrát to zvládl a jakmile otevřel oči, tak úlevně vydechl, jelikož stál uprostřed nějaké ulice.

Byla tu stará, poničená a šedá silnice a kolem ještě stará auta s koly. Louise se tiše zasmál, ale smích ho přešel, když se otočil a stanul tváří v tvář proti Invictovi. Byl odporný, rosolovitý a černý. V rukou držel zbraň a mířil s ní přímo na Louise. Neváhal ani vteřinu a vystřelil.

Louis se chtěl přemístit, ale nepovedlo se mu to. Rána zasáhla jeho rameno a on s výkřikem padl na zem. Okamžitě se za raněné místo chytil a cítil, jak mu z očí tečou slzy. Ani nevnímal, když další silná rána zasáhla jeho bok.

Bolest procházela Louisovým tělem a pohled zasekl na Invictovi, který nabíjel svoji zbraň. V té chvíli chtěl být Louis neviditelný jako Harry, nebo opravdu malinký, aby se ztratil před očima té zrůdy. Zavřel pevně oči, když zrůda namířila zbraň na něj.

Uslyšel výstřel a z úst mu místo výkřiku vyšlo zapištění, a když oči znovu otevřel, přišlo mu všechno obrovské. On sám byl drobný a stál na čtyřech nohách. Jeden pohled do okna mu stačil k tomu, aby se dal rychle na útěk u přes bolest. Byl myš.

Představil si to a stal se tím. Proto utíkal rychlostí blesku pryč i přes tu šílenou bolest. Invict už ho nemohl zranit, a proto rychle proběhl do díry nějaké budovy, kde se schoval a čekal. Nemusel čekat moc dlouho, jelikož se před ním objevilo mohutné stvořené, ve které se proměnil on sám, když měl svoji zkoušku strachu. Kočka.

Ta na něj bez váhání zaútočila a on s pískotem utíkal pryč. Všechnu svoji sílu soustředil na přeměnu v psa, protože věděl, že pes býval přirozený nepřítel kočky. Dnes už moc zvířat nežije. Jsou k vidění vážně výjimečně.

Netrvalo mu to moc dlouho a za chvíli se proti kočce postavil v podobě velkého, černého psa. Jedním zavrčením kočku zahnal, a když se chtěl vrátit do lidské podoby, omdlel.

Takže už jen pár částí a bude konec, tak snad se vám to zatím líbí, můžete se klidně pořádně vyjádřit v příběhu, byla bych vám vděčná :)

_LarryLS1_