Život mezi upířími kluky (DOKONČENO)

2. kapitola

Chodba se zdála být nekonečná. Konečně jsem došla k rozdvojce šla jsem nejdříve do prava, jak my poradil Jay. Jenomže špatně, otočila jsem se a šla spátky, jenže se náhle otevřeli levé dveře, kousek ode mě. Vyšli z nich tři kluci a mezi nimi byl i Jay. Nejspíš si mě nevšimli, protože se o něčem bavili. Šla jsem potichu za nimi, když jsem došla až za Jayovy záda, byla jsem od nich asi 30cm, si uvědomil že za ním někdo jde. Prudce se otočil a vykřikl. Ostatní kluci se otočili a jeden z nich se zeptal.

,,Co tady dělá???"

Když se Jay uklidnil tak se mě zeptal.

,,Jak dlouho za námi jdeš?"

Podívala jsem se po těch dvou klucích a pak na Jaye.

,,Chvíli."

Jay se otočil k těm dvoum klukům a řekl.

,,Kluci toto je Sofie Lee, ta co u nás má bydlet..."

Pak se otočil na mě a pokračoval.

,,Sofie tohle jsou moji bratři Devin a Eddie."

Podívala jsem se na ně a řekla.

,,Těší mě."

Eddie se na mě neustále díval s usměvem, i když se mě zeptal na otázku kterou jsem ještě nikdy neslyšela.

,,Jak to děláš? Že chodíš tiše jako duch?"

Zmateně jsem se na něj dívala ale než jsem mu stihla odpovědět zeptal se mě na ještě divnější otázku Devin.

,,Jak moc jsi sladká?"

S nechápavím výrazem ve tváři jsem se ho zeptala.

,,Jak to myslíš?"

Neodpověděl mi a na místo toho mě natiskl na stěnu a začal mě olizovat krk. Byla jsem velmi vyděšená. Snažila jsem se ho od sebe odtáhnout ale nešlo to byl jako skála. Eddie se zamračil a řekl.

,,Hej Devine nenechávej si ji jenom pro sebe."

Došel ke mě a lechce mi olízl ucho. Bylo mi strašně.

,,Ty jsi tak sladká."

Pokoušel se mi lichotit Eddie ale jelikož jsem byla k smti vyděšená, nedařilo se mu to. Zasáhl až Jay.

,,Hej vy dva, to si nechte na později."

Oba se ode mě odtáhli a podívali se na Jaye s rukama skříženýma na prsou. Devin ho však nechtěl poslechnout.

,,Nebuď suchar Jayi. Co takhle ji zabít hned teď a tady?"

Při těch slovech mě zamrazilo. Chovali se jako.....sakra co to jenom bylo? Jay se nechal zlákat a došel až ke mě. Oba bratři mu ustoupili a Eddie mu ještě na povzbuzenou řekl.

,,Nejstarší má přednost."

Jay mu na to odpověděl.

,,Fajn, jenom trochu."

To už jsem nedokázala poslouchat, rozběhla jsem se dlouhou chodbou pryč a vykřikla jsem.

,,Upíři!!!"

Utíkala jsem co nejrychleji jsem uměla. Zahla jsem vlevo, vpravo, vlevo. Doběhla jsem k nějakým dveřím a doslova je vyrazila. Zavřela jsem za sebou a rozhlédla se, byla to obrovzká jídelna, jediné co mě napadlo bylo se schovat pod ubrus pokrývající stůj. Když jsem se schovala uslyšela jsem kroky, ale neslyšela jsem otevírání dveří. Někdo byl se mnou v místnosti.

,,Hrajeme si na schovávanou? Já mám hry rád. Víš co, když tě najdu můžu si kousnout. Máš 10 sekund...jedna...dva."

Mezitím co osoba počítala vyběhla jsem z pod stolu a s hlasitým vrznutím dveří jsem utekla na chodbu, chvíli jsem běžela a pak jsem uslyšela.

,,Mě neutečeš!!!"

Ani jsem se neohlížela. Poznala jsem cestu ke svému pokoji a tak jsem zahla na opačnou stranu kde jsem se schovala za roh. Jakmile osoba proběhla okolo, rozběhla jsem se zpět ke svému pokoji. Ten jsem zamčela, sedla jsem si před fotografii svých rodičů a říkala.

,,Kam jsem se to dostala, ale nebojte se už brzi budu nejspíš s vámi."

Šla jsem k oknu a chtěla skočit. Když jsem za sebou uslyšela povědomí hlas.

,,Skutečně ti to za to stojí?"

Podívala jsem se za sebe kde stál Jay.

,,To brzo zjistím."

Přiblížil se ke mě o krok a já se od něj o krůček oddálila a přiblížila o kosek smrti.

,,Stůj."

Byla jsem úplně u okraje okna.

,,Poslouchej já vím že se nás bojíš, ale nejsme jenom takový. Slez dolů. Slibuji že tě nezabijeme."

Nemohla jsem se hýbat. Byla jsem tak paralizovaná strachem že jsem nevěděla co dělat.

Jay ke mě pomalu došel a sundal mě z parapetu. V tom se ze zadu ozval něčí hlas.

,,Nechápu jak si ji dokázal chytit. Je vážně dost rychlá."

Jay se prudce otočil a řekl.

,,Nestojí za to ji zabít.''

,,Jak to myslíš Jayi, ty si se snad pomátl.''

Řekl Eddie. Devin vytáhl z kapsy kapesní nožík a řekl.

,,Už zase. Jayi jsi z nás nejstarší a to že se ti nechce pít krev a zabíjet lidi není náš problém.''

Devin si pořezal ruku a jakmile Jay uviděl krev otočil se ke mě. Zčervenaly mu oči a chytil mě za rameno. Pokoušela jsem se ho vrátit do reality, ale když cítil krev byl nezastavitelný.

,,Jayi vzpamatuj se.''

Jay mě jemně objal a řekl.

,,Ššššššš všechno bude dobré, bude se ti to líbit.''

Sklonil hlavu a ještě před samotným kousnutím přičichl k mojí kůži. Pak se mi zakousl do masa a začal mi sát krev. Byla to strašná bolest, zatnula jsem zuby a byla jsem na pokraji bezvědomí. Vše se ještě zhoršilo když se mi Devin zakousl do stehna a Eddie na druhou stranu krku zezadu.

Spadla jsem do bezvědomí. Byla jsem zase sama. Ve tmě a strachu. Tak takto budu žít do konce života? Jako krvovar pro upíry?

Ahojte lidi napsala jsem ještě tento den další kapitolu aby jsem vám udělala radost. Užívejte života a ahojte😀.