8. Kapitola

447 22 0
                                    

Jay ležel bezmocně u Devina v pokoji. Eddie ani Devin nevěděli co dělat. Krvácení zkrátka zastavit nedokázali.

,,Máte tu lékárničku?''

Zeptala jsem se. Na škole jsem se hodně zajímala o profesy doktorky a teď jsem to mohla skvěle využít.

,,Jo jo doběhnu pro ni.''

Řekl Eddie. Devina jsem mezitím poslala k sobě do pokoje pro šitíčko. Když jsem měla všechno náčiní poprosila jsem Devina aby ještě donesl vodu a hadr. Mezitím jsem narovnala Jayovu ruku. Sykl bolestí. Zachvěla jsem se.

,,Běžte ven.''

Kluci mě poslechli a vyšli na chodbu. Namočila jsem hadru do vody a začala Jayovi dezinfikovat ránu. Strašně u toho křičel a škubala sebou. Když jsem konečně ránu zbavila nečistot a většiny krve, na chvíli jsem přestala a pohladila Jaye po vlasech. Byl spocený ale pořád při smyslech.

,,Neboj se už ti jenom vytáhnu kůlku a zašiji ránu.''

Jay nic neříkal jenom se na mě díval.

,,Můžem?''

Kývnul mi na souhlas a já uchopila  lehce prohnuté nůžky abych se v jeho ráně nehrabala rukama. Lehce jsem nůžkami uchopila kůlku a začala pomalu vytahovat. Jay se kousl  do ruky.

Když byla kůlka venku, rána začala trochu víc krvácet a tak jsem na nic nečekala a začala zašívat ránu.

Jay už v podstatě nic nedělal. To nejhorší měl za sebou a zašívaní nebylo tak hrozné jako dezinfikování.

Když jsem ránu zašila šlo poznat že se  Jayovi ulevilo. Přikryla jsem ho dekou a Jay okamžitě usnul. Vyšla jsem před dveře a oznámila klukům.

,,Je v pořádku. Akorát potřebuje odpočinek.''

Devin přimhouřil oči.

,,Jsi si jistá ten jeho křik zněl fakt strašně.''

Pokývala jsem mu na souhlas hlavou a šla se převléct jelikož jsem měla celé oblečení a obličej od krve. Jak od Jaye tak od toho muže kterého jsem zastřelila. Dělala jsem za sebou šlápoty od krve.

Došla jsem až k sobě do pokoje kde jsem se umyla a převlékla. Někdo zaklepal na dveře. Vešel dovnitř Eddie a řekl.

,,Jay potřebuje krev.''

,,Proč?''

Eddie pokračoval.

,,Krev lidí nám pomáhá k lepšímu uzdravení ran. Do tří dnů by mu rána měla zmizet. Ale potřebuje tvoji krev.''

Kývla jsem na souhlas a šla s Eddiem do kuchyně. Vzala jsem si do ruky nůž a s doprovodem mého syknutí jsem se řízla. Krev mi stékála  po ruce Eddiemu přímo do sklenice. Když byla sklenice dostatečně naplněná, olízal mi ránu která se hned zahojila. S úsměvem ještě dodal.

,,Hodná.''

Pak odešel. Umyla jsem si ruku od krve. Musela jsem neustále myslet na Jaye. Co to se mnou sakra je?

Devin

Jay vypil krev kterou získal Eddie od Sofie. Hned po té co si ji dal sednul si a zeptal se.

,,Kde je Sofie? Je v pořádku?''

Já a Eddie jsme se na sebe podívali a já řekl.

,,Hele brácho je v pohodě.''

Jay si povzdychl.

Jay

Měl jsem o ní takový strach. Když za mnou přiběhla, nemohla vědět že tam ještě jeden zbyl. Díky nedostatku krve se mi rány nehojili tak rychle jako obvykle.

Nechápu jak se Sofii povedlo mě od tamtud dostat. Musel jsem ji hned teď vidět. Vztal jsem z postele ale jak mile jsem zavěsil ruku ostrá bolest mě zastavila. Devin mě chytil a položil zpět do postele ale já nechtěl zpět a tak jsem znova vztal.

,,Brácho mi ti ji zavoláme."

Uklidnil jsem se a sedl si na postel.

Sofie

Neustále jsme stála v kuchyni a sledovala svoji zahojenou ránu.

,,Sofie.''

Myslela jsem že dostanu infarkt jak na mě Devin promluvil. Nadskočila jsem a pak se otočila. Byl s ním i Eddie. Devin neměl zrovna veselý výraz a u Eddieho to bylo jedno, jelikož se neustále usmíval.

,,Jay s tebou chce mluvit.''

Rozešla jsem se za Eddiem a Devinem. Došly jsme až k pokoji kde byl Jay. Když jsem otevřela dveře, Jay k mému udivení už seděl na posteli. Kluci za mnou zavřel a si sedla vedle Jaye.

,,Už je ti líp.''

Jay se na mě usmál a jednou rukou mě objal. Obětí jsem mu oplatila.

,,Děkuji.''

Zašeptal Jay. Jenom jsem se pousmála a nic neříkala. Když se ode mě odtáhnul zeptal se mě.

,,Proč jsi za mnou šla?''

Cítila jsem jak rudnu.

,,Nemohla jsem tě tam nechat...měla jsem o tebe strach.''

Jay se na mě s překvapeným výrazem díval. Najednou mě chytil za ruku a věnoval mi dlouhý polibek. Nechala jsem ho.

Ahojte čtenáři snad se vám tento příběh zatím líbí. Přemýšlím nad dalším😉. Bude se jmenovat Černý diamant. Tak se těšte.

ŽSUK

Život mezi upířími kluky (DOKONČENO)Kde žijí příběhy. Začni objevovat